Planetu zamořuje rapidně rostoucí objem chemikálií. Omezit jej podle vědců může cirkulární ekonomika
Znečištění naší planety se rychle dostává do stavu, kdy bude ohrožovat i lidi. Vyplývá to ze studie Stockholmského centra pro odolnost. Jako problém jeho tým vnímá především znečištění chemikáliemi, včetně plastů.
„Tím viditelným problémem jsou plasty. Těch je nyní na planetě objemově více, než kolik činí objem všech žijících savců včetně lidí. Z plastu se totiž uvolňují chemikálie anebo se z nich stávají mikroplasty. Jsou navíc úplně všude od špičky Mount Everestu až po hlubiny Mariánského příkopu,“ nastiňuje šíři zamoření reportér Jakub Lucký.
Čtěte také
Problematické jsou podle vědců ale i další látky, kterých lidstvo vyrábí na 350 tisíc druhů a jejichž objem rapidně narůstá. „Od roku 1950 se jejich produkce zpadesátinásobila a do roku 2050 se pravděpodobně opět ztrojnásobí. Mezi ty problémové patří pesticidy, antibiotika nebo i dlouhodobě škodlivé látky, které vydrží v přírodě, jako jsou třeba polychlorované bifenyly,“ popisuje Lucký.
Limity planety
Tým vědců ze Stockholmského centra pro odolnost, který nyní varuje před hrozící ekologickou katastrofou, navrhl již v roce 2009 kritéria, která je třeba sledovat, neboť překročení jejich limitů může mít velké dopady na celou planetu. „Je to klimatická změna, stav ozónové vrstvy, kyselost oceánů, ale také právě přítomnost nových chemikálií,“ jmenuje Lucký klíčové body ekosystému.
Čtěte také
Jen u poměrně malé části vyráběných chemikálií se přitom testuje vliv na zdraví lidí nebo zvířat. Ohrožují je ale i nepřímo. „Pesticidy způsobují vymírání hmyzu, tudíž bude problém s opylováním, což povede zase k vymírání rostlin,“ pokračuje.
Řešení podle stockholmských vědců spočívá v omezení produkce plastů a chemických látek doprovázené systémovou proměnou. „Oni doporučují přechod na takzvanou cirkulární ekonomiku. To je ekonomika založená na tom, že se věci používají opakovaně, jsou znovupoužitelné, to jsou třeba zálohované obaly. Anebo se používají takové materiály, u kterých je možná úplná recyklace,“ uzavírá Lucký.
Související
-
Z italských hor mizí plasty. „Inspirovala nás studie milánských vědců,“ vysvětlují autoři projektu
Před necelými třemi lety odstartoval italském údolí Val di Pejo unikátní projekt, díky kterému mizí ze zdejších hor veškerý plast na jedno použití.
-
Pavilon udržitelnosti na Expo 2020 kombinuje technologie a důležité poselství vůči přírodě
Světová výstava Expo 2020 v Dubaji slavnostně otevře své brány za půl roku. Už teď ale dvířka pootevírá a veřejnost může občas nahlédnout alespoň do některých pavilónů.
-
Green Deal svět nespasí, ale fosilních paliv se musíme co nejrychleji zbavit, říká přírodovědec
Zlepšily se vyhlídky na úspěch v boji s klimatickou změnou? Co z výsledků právě končící konference vyplývá pro všední život Evropanů v nejbližších letech?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
