Green Deal svět nespasí, ale fosilních paliv se musíme co nejrychleji zbavit, říká přírodovědec Ladislav Miko
Spojené státy a Čína, které produkují nejvíce skleníkových plynů ze všech zemí světa, se na konferenci v Glasgow dohodly na prohloubení spolupráce a zvýšení svých závazků v ochraně klimatu. Zlepšily se tak vyhlídky na úspěch v boji s klimatickou změnou? Co z výsledků právě končící konference vyplývá? Hostem Tomáše Pancíře je Ladislav Miko, bývalý český ministr životního prostředí, nyní vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku.
O konferenci v Glasgow se mluví jak o poslední šanci v boji s klimatickou změnou. Vnímáte to také tak?
Čtěte také
My už jsme ten termín poslední šanci použili několikrát v diskuzích. Nikdo nemůže říci, kdy je ta šance opravdu poslední, ale když se podíváme, jak se situace vyvíjí a jakou máme reálnou schopnost s tím něco udělat, tak si myslím, že ta urgence je tam obrovská, že to spojení slov poslední šance je asi na místě. Vždycky můžete něco dělat, i když je pět minut po dvanácté, ale bylo by velmi nerozumné to nechat na takovémto řešení.
Ve středu byl zveřejněn předběžný návrh dohody. Co je podle vás z textu nejzásadnější?
Řekl bych, že podstatná je deklarace vůle s tím efektivně opravdu něco udělat, že v tom nezůstanou některé části planety samy, že to nebude tak, že někdo se bude o něco snažit a někdo se bude vést nebo přihlížet a eventuálně se přidá. Pro mě nejpodstatnější je dohoda sama o sobě, že vůbec bude a věřme, že k ní dospějeme. To považuji za to nejpodstatnější. A další věc je přiznání toho faktu, že to nemůže zůstat na úrovní nějakých deklarací, ale že to chce konkrétní a kontrolovatelné akce.
Agentura AP dnes informovala o tom, že zřejmě bude nakonec oproti tomu návrhu zjemněna formulace týkající se odklonu od uhlí. Naznačuje to, že ta vůle k reálným a zásadním krokům není tak velká?
Jde o to, zda je to spíše otázka vůle, nebo jestli si dokážou konkrétní země představit, že by to byly schopny učinit v daném čase. Z hlediska klimatického systému by se dalo říct, že včera bylo pozdě. Na druhou stranu musíte mít nějaké řešení, když chcete odklon od uhlí zrychlit, tak musíte mít nějakou alternativu. A já si myslím, že v řadě případů to může být nějaká neochota nebo spíš, že si nechají zadní vrátka otevřená. Ale v řadě případů to může být tak, že vůle by byla, ale není představa, jak to nahradit, jak to vyřešit v konkrétních podmínkách. Osobně doufám, že se podaří formulace co nejvíce udržet v tom původním změní, to znamená, že se opravdu fosilních paliv potřebujeme co nejrychleji zbavit, nebo závislosti na nich.
Související
-
Energetická krize se dotýká milionu lidí. To je důvod Green Deal upravit, myslí si Alexandr Vondra
Expertní týmy koalic SPOLU a Pirátů a STAN za sebou mají první dny vyjednávání o programu vlády. „U dekarbonizace by neškodilo trochu zvolnit,“ říká Alexandr Vondra z ODS.
-
Česká města mají zájem o vodíkové autobusy. Na silnicích by se mohly objevit už brzy
Budou auta brzy běžně jezdit na vodík? Martin Peleška, ředitel českého zastoupení automobilky Toyota, je optimistický: „Vodík vyžaduje investice, ale je to správná cesta.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
