Dočištění vody, práce pro řasy. Rozkládají léčiva a pohltí i těžké kovy, slibují si brněnští vědci
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity vypěstovali v tzv. bioreaktorech velmi zdatné řasy, které dokážou z vody vyčistit zbytky hnojiv anebo dokonce i léků, od Paralenu až po antibiotika. Laboratorní experimenty se, zdá se, vyvíjejí velmi slibně.
„Tady máme naše bioreaktory. V každém žlábku máme nějakou trošku jinou řasu,“ ukazuje Jan Veselský v laboratoři biotechnologií životního prostředí agronomické fakulty Mendelovy univerzity na soustavu několika žlábků, na jejichž povrchu rostou řasy, přes které protéká voda.
Řasy vodu čistí. „V každém žlábku jsou různé řasy s různými bakteriálními partnery, které vychytávají zbytky různých pesticidů nebo léčiv,“ vysvětluje Veselský. „Spolu s nimi tam je různé množství bakterií a mikroskopických hub, které dokážou postupně, po kouskách molekuly rozkládat na sloučeniny, které jsou běžné a vlastně neškodné.“
Prvky těžkých kovů sice řasy rozložit neumí, přesto by i s nimi mohly pomoci. „V tomto případě je alespoň dokážou uzavřít dovnitř svých buněk, a tím je odstranit z vody,“ dodává Veselský.
Fosfor odbourá rychle
Čtěte také
Čištění těžkých kovů, stejně jako zbytků antibiotik, vědci teprve testují a definitivní výsledky ještě nemají. Podle vedoucího laboratoře biotechnologií životního prostředí Mendelovy univerzity, Pavla Chaloupského, už ale otestovali odbourávání některých jiných léků.
„Experimentovali jsme například s paracetamolem, což je součást Paralenu, nebo s ibuprofenem. Pozorovali jsme úbytek až 80 % v průběhu pěti dní,“ popisuje Chaloupský.
Do vodních toků se dostává také fosfor a dusík, ať už z domácností, nebo se zbytky hnojiv z polí. Vědci se proto se svými bioreaktory zaměřili i na ně.
„Například ten fosfor, tam to jde rychle. V řádu hodin dochází k úbytku 90-95 %. U dusíku je to pomalejší, tam může odstranění do 80 % trvat zhruba týden,“ poukazuje vedoucí laboratoře.
V čistírnách odpadních vod by se řasy mohly uplatnit úplně na konci celého procesu. Sloužily by pro poslední dočištění vody. „Byly by to takové velké plochy, kde bychom řasy pěstovali, a ony by za nás prováděly tu práci čištění,“ popisuje Chaloupský. Vědci chtějí své řasy otestovat v nejbližších měsících i v čistírně odpadních vod v Židlochovicích nedaleko Brna.
Související
-
Jedovatá je každá houba, co se zapaří v sáčku. Nechutná jim mráz, zato pohlcují škodliviny ze silnic
Houby jsou podle mykologů plné látek podporujících imunitu, při sběru je však třeba pamatovat na několik zásad. Závažnou otravu totiž nemusí způsobit jen jedovaté houby.
-
Zlínské vědce napadlo využít nedopalky. Nanovlákna z nich zachycují hormony v odpadních vodách
Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati v Centru polymerních systémů vyvinuli metodu zpracování nedopalků na nanovlákna, která dokáží zachytit hormony v odpadních vodách.
-
Sněžné řasy barví sníh. Jejich vliv na klima zkoumají čeští vědci. Mají k tomu i vzorky z Antarktidy
Na tání ledu kolem Antarktidy by se mohly podílet i takzvané sněžné řasy. Pouhým okem jsou neviditelné, je možné si jich všimnout podle toho, že zabarvují sníh.
