Sauna bývala v Lotyšsku běžnou součástí každé domácnosti. Svoji první koupel si v ní dopřávala i novorozeňata

Saunér Viesturs Luka-Indāns ukazuje metličky z čerstvě natrhaného listí. Dubové listí je na sílu, lipové pro jemnost a javorové na zklidnění.

Sauna je nepostradatelnou součástí života nejen pro obyvatele Skandinávie a Ruska, ale také Pobaltí. V Lotyšsku dříve bývala součástí vybavení každého domu. A protože kvůli horku a kouři šlo obvykle o nejčistší část domácnosti, ženy v nevytopené sauně často také rodily. Osmý den po porodu v sauně podle lotyšských tradic následovala první koupel miminka při rituálu zvaném pirtīžas. Čas se změnily, někteří Lotyši se ale pokoušejí staré rituály oživovat.

Sauna v Lotyšsku, neboli pirts, vzdáleně připomíná ruskou baňu. Když začne na rozžhavené kameny stříkat voda, slézají slabší povahy na lavicích níže a prakticky všichni účastníci se po celou dobu slastně šlehají metličkami z čerstvě nařezaných větví.

Češi objevili kouzlo domácích saun. Musí ale počítat s vyššími výdaji za elektřinu a vodu

sauna

Obliba saunování v Česku roste. Potvrdila to nejen Asociace bazénů a saun, ale i oslovení prodejci. Meziročně prodeje domácích saun rostou až o deset procent. Kromě pořizovací ceny saun, která se pohybuje v desítkách tisíc korun, musí majitelé saun počítat i s dalšími výdaji, a to na elektřinu a vodu. Češi ale stále častěji navštěvují i veřejné sauny.

Mezi lotyšským pirts a ruskou baňou jsou ale rozdíly, jak upozorňuje saunér Viesturs Luka-Indāns. Lotyšské sauny nejsou podle něj tak horké a dříve navíc bývalo obvyklé, že neměly komín, takže se do nich kouřilo.

„Na kouřící sauny ještě narazíte na venkově. Fungují tak, že v nich musíte několik hodin nahřívat kameny, pak vynosíte popel, rychle vyvětráte a jdete se nahřívat. To je úplně nejlepší sauna,“ popisuje.

Dub pro muže a lípa pro ženy

Viesturs si svou saunu v domku na okraji Rigy postavil vlastníma rukama a pyšně mi ji ukazuje. Topí v ní dřevem, ale pro větší komfort si pořídil kamna s komínem. Hned před domem má Viesturs lesík, takže si může kdykoliv skočit pro čerstvé metličky.

Saunér Viesturs ukazuje vaničku, ve které se při rituálu pirtīža v sauně koupala osmidenní miminka.

„Dubové listí je určené pro muže, protože podle tradic dodává sílu, a pro ženy je zase lípa, která dodává jemnost,“ vysvětluje. „Sbírám také javor, který zklidňuje. Ale samozřejmě si můžete vzít listí, jaké chcete – každý někdy potřebuje posilnit nebo naopak zklidnit.“

Pokud jde o lotyšské tradice a sauny, slouží Viesturs jako hotová encyklopedie. Při stříhání větviček vypočítává, k čemu všemu sauny dříve sloužily: Koupel, uzení sýrů a masa. Omývala se v nich těla zemřelých a rodily se v nich děti.

Na první koupel se zapomnělo

Zajímá mě rituál pirtīžas, na který je odbornicí Viestursova kamarádka, dula a medička Katrina Purina-Liberte: „Ženy kdysi rodily pouze doma. Po porodu strávily s miminkem sedm dní v oddělené místnosti, kam mohly jen ostatní ženy v domácnosti. Osmý den následovala první koupel a devátý den dítě dostalo jméno.“

Pirtīžas je právě ona první koupel v malé vaničce v sauně vytopené na čtyřicet stupňů. Jak přesně rituál vypadal, už nikdo s určitostí neví. S modernizací domácího života postupně vymizel, a tak ho dnes duly a saunéři provádějí trochu po svém. Katrina posbírala pověry spojené s rituálem v lidové slovesnosti.

„Do vody můžeme dát květiny a bylinky – růže jsou pro lásku, heřmánek, aby dítě dobře spalo. Výběr je na mamince. Přidáme také střídku chleba, aby mělo vždy co jíst, kousek stříbra, aby mělo dost peněz, uzlíčky z vlny, aby bylo zdravé, a větvičku jalovce, aby se mu vyhýbali zlí lidé,“ vyjmenovává dula.

Rituální masáž

Netradiční mok s lesní příchutí. Estonského pivovarníka inspirovala k přidávání břízy do piva sauna

Estonský pivovar vaří březové pivo

Chmel, obilí, kvasnice a voda. Tyhle čtyři suroviny jsou základními ingrediencemi pro výrobu piva. Jeden pivovar v Estonsku k nim ale přidává ještě další přísadu – břízu. Jeho březové pivo se stalo populární nejen v této malé pobaltské republice.

Součástí rituálu je také masáž novorozeněte mateřským mlékem.

„Třením z kůže děťátka vymasírujete mázek, máslu podobnou látku, která chrání kůži před vlhkostí v děloze. Když vychází z pokožky, může mít bílou, ale i šedou nebo až černou barvu. Vytváří takové malé bodlinky. Lidé si kdysi mysleli, že kdyby v kůži zůstala, bude dítě více plakat,“ vysvětluje Katrina, která se na venkově setkala s lidmi, jež saunovou koupelí po narození prošli.

Sauna dnes už koupelnu nenahrazuje. Mnozí Lotyši se ale po obnovení nezávislosti země rádi vracejí k tradicím a cestu mezi ně si hledá i rituál pirtīžas. I když už v trochu zmodernizované podobě.

Spustit audio
autoři: Viktor Daněk, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas