S použitou rouškou na kompost? Liberečtí vědci navrhli nanovlákenné roušky, které se v přírodě rychle rozloží

Vědci z Technické univerzity v Liberci věří, že jejich kompostovatelné roušky nebudou zatěžovat přírodu a rozloží se v řádu let. Při výrobě využívají nanovlákna a jeden z chemických řetězců kyseliny mléčné. Chtějí tak bojovat proti znečištění planety, na které se teď vyrábějí miliony roušek a respirátorů denně. Současné roušky a respirátory jsou většinou z polypropylenu, v přírodě tak zůstanou desítky let v nezměněné podobě.

Čtěte také

Nanovlákna mají potenciál změnit svět. Bude Česko umět využít svoje jedinečné know-how?

„Přístroj pro poloprovozní výrobu nanovláken, takzvaný nanospider, vznikl na základě patentu, který jsme vyvinuli u nás na Katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů,“ vysvětluje Jakub Erben. „Nanovlákna vznikají z kyseliny polymléčné, která je rozpuštěna v organických rozpouštědlech a působí na ni elektrické síly.“

Do roka a do dne

Právě díky použití kyseliny polymléčné by nanovlákenné roušky neměly zatěžovat přírodu. „Biodegradabilní polymer má oproti syntetickým, ropným polymerům výhodu, že v přírodě výrazně rychle zdegraduje. Riziko, že zavalíme svět použitými rouškami, se tak snižuje,“ říká Petr Louda, vedoucí Katedry materiálu Fakulty strojní.

Značka ideál je použitou roušku dát na kompost a očekávat, že se o ni biologické procesy postarají.
Petr Louda

Takto vyrobené jednorázové roušky by měly být dobře prodyšné a mít záchyt virových částic na úrovni FFP2. Vědci v současnosti testují, jak rychle se použité roušky rozloží. V přírodě tomu značně pomáhá sluneční záření a mikroorganismy.

Čtěte také

Tři miliony roušek za minutu. Jak recyklovat rychle přibývající odpad?

„Značka ideál je použitou roušku dát na kompost a očekávat, že se o ni biologické procesy postarají. Dobu degradace ještě nemáme přesně změřenou, ale zatímco syntetické polymery v přírodě vydrží desítky let, my bychom rádi, aby naše rouška do roka a do dne přestala existovat,“ uzavírá Petr Louda.