Rozluštění záhady Ďatlovovy výpravy se odkládá. Závěr prokuratury nesedí a archiv zapáleného badatele osiřel
Před třiašedesáti lety na severním Urale zahynulo devět členů takzvané Ďatlovovy výpravy. A to poté, co zevnitř rozřezali stan a ve spěchu vyběhli do čtyřicetistupňových mrazů jenom nalehko oblečení. Zkoumání toho, co se tehdy stalo, zasvětil dvě dekády svého života jekatěrinburský rodák Jurij Kuncjevič. Každý rok jezdil na místo neštěstí a osobně našel množství předmětů, které kdysi vyšetřovatelům unikly. Nedávno ale zemřel na covid-19.
Částečně je to skautská klubovna, částečně knihovna s archivem. A úplně v zadní místnosti o pár metrech čtverečných pak taky malá dílnička a pracovna.
Přijít záhadě na kloub
Právě tady v suterénu jedné z bytovek v Jekatěrinburgu se poslední roky pokoušel Jurij Kuncjevič a několik dalších nadšenců rozlousknout, proč před víc než šedesáti lety na úbočí hory Cholat Sjachyl náhle zemřelo devět mladých lidí.
„Po letech procházel kolem hrobu, který nebyl v dobrém stavu. Postupně ho začal opravovat a začal hledat ty, kteří kdysi po těch lidech pátrali. Začali si připomínat výročí, potom psát knihy a hledat příčinu,“ říká nedávno ovdovělá paní Olga.
Jurij Kuncjevič a další nadšenci začali taky podnikat výpravy na severní Ural, přímo na místo tragédie, dnes známé jako Ďatlovův průsmyk. Jurij Kuncjevič usiloval především o jedno: o znovuotevření vyšetřování.
Závěr prokuratury: podchlazení
Jenom pár týdnů před svou smrtí v Jekatěrinburgu odhaloval výstavu. „Musíme tomu porozumět. Musí být obnovené vyšetřování. Je tu hromada zjištění. Magnetické snímky důkladně provedené s pomocí akademie věd. Všechny tyhle materiály jsou shromážděné. A hned, jak se obnoví vyšetřování, všechno vydáme,“ sliboval.
Ruská prokuratura v roce 2019 sice případ znovu otevřela. Pomocí moderních forenzních metod pátrali vyšetřovatelé i přímo v průsmyku. Jak na tiskové konferenci uvedl prokurátor Andrej Kurjakov, vyšetřování nakonec uzavřeli s tím, že členy výpravy zabila lavina a podchlazení.
„Vzdálili se od stanu na padesát metrů, ale nevrátili se už zpátky, protože byla absolutně temná noc s vánicí. A viditelnost nebyla větší než šestnáct metrů. Nemohli stan vidět,“ vysvětlil.
Jenže něco nesedí...
Závěr prokuratury ale neuspokojil mnohé badatele, kteří se Ďatlovovou expedicí léta zabývali. Namítali, že to byli zkušení horalé. A že nesedí i další věci.
Čtěte také
„Řekl mi, že zkušení turisté by si nikdy nepostavili stan na hoře na tom místě, kde ho našli. Nejspíš byl takhle postavený až po jejich smrti, aby zakryli stopy. Našli na okraji lesa místo, kde pravděpodobně stan původně stál,“ říká Olga.
Jurij Kuncjevič a další badatelé při svých výpravách našli i některé předměty, které kdysi vyšetřovatelům zřejmě unikly.
„Přinesli odtamtud kotlíček, pak takový vojenský knoflík. Našli dokonce vojenské boty a na nich byla taková kovová podkovička. Říkal: To znamená, že tam byli vojáci,“ vyjmenovává vdova po badateli.
Zůstane záhada neobjasněná?
Náhlá smrt jejího muže teď ale postavila velký otazník nad to, co bude s dalším pátráním. Navíc, jak říká paní Olga, někteří lidé se už záhy po jeho smrti na ni obraceli s tím, ať jim vydá shromážděné materiály.
Mysteriózní téma totiž láká nejenom seriózní badatele, ale i ty, kteří na něm chtějí především vydělat.
Související
-
Martin Dorazín se vydal za tajemstvím řeky Suchony, která teče proti proudu
Lidská civilizace je nerozlučně spojená s řekami. Lidé v severním Rusku mají k řekám zvláštní a velmi blízký vztah. Nejen proto, že některé z nic mají svá tajemství...
-
Snažím se nabídnout nejpravděpodobnější scénáře, říká autor knihy o záhadách české historie
Jaroslav V. Mareš v knize Největší záhady české historie odhaluje tajnou stanici pražského metra nebo pátrá po tom, kdo způsobil požár Národního divadla.
