Martin Dorazín se vydal za tajemstvím řeky Suchony, která teče proti proudu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plytké koryto řeky Suchony na severu Ruska jednou za rok změní směr svého toku... Martin Dorazín ví, proč
0:00
/
0:00

Lidská civilizace je nerozlučně spojená s řekami, což už si dnes příliš neuvědomujeme. Vodní toky bereme jako samozřejmost. Lidé v severním Rusku mají k řekám zvláštní a velmi blízký vztah. Nejen proto, že některé z nic mají svá tajemství...

Ruština oplývá množstvím pořekadel spojených s řekami. Třeba „Proto moře vládne řekám, že je níž“ nebo „Řeka nikdy neteče do kopce“. Lidová moudrost má v zásadě pravdu, ale příroda si někdy umí postavit hlavu.

Jako v případě řeky Suchony, která si teče jak chce asi pět set kilometrů na severovýchod od Moskvy.

Řeka vzhůru nohama

Tato řeka jednou ročně mění směr proudu a teče obráceně – jakoby do kopce. Je to zvláštnost zdejší hydrologické soustavy.

„Suchona by logicky měla téct na východ k Uralu, v určitém místě a v určitém období se ale zastaví a začíná téct obráceně, směrem na sever,“ popisuje podivuhodný jev znalec zdejšího kraje Anatolij Konstantinovič Jechalov z města Vologda.

Až moderní věda odhalila, co a proč se s řekou děje: „V době jarního tání nepozorovaně stoupá hladina podzemních vod a ty tajně napájejí Suchonu, jejíž koryto je plytké,“ vysvětluje Jechalov.

Losí kámen

Fenomén tahačů vorů a lodí, tzv. burlaků, je známý právě z Ruska. Jak se dozvíte v reportáži, existovaly i ženské burlacké brigády...

Ale to by samo o sobě k obrácení toku asi nestačilo. Koryto řeky u města Toťma částečně přehrazuje balvan zvaný Losí kámen, protože má podobu hlavy losa a je opředený mnoha legendami, které mají vysvětlit zvláštní chování vodního toku.

Když tají ledy, Losí kámen působí jako zátka – kry se o něj zastaví, hladina Suchony stoupne a řeka začíná téct opačně.

Čekání na loď

O pět set kilometrů po směru toku dál na severovýchod leží Veliký Usťug. Zde se Suchona setkává s řekou Jug a společnými silami vytvářejí Severní Dvinu, která ústí do Bílého moře.

Ve Velikém Usťugu byl tok Severní Dviny jedinou komunikací, kudy připlouvaly zásoby

Dlouho tady nebyly žádné silnice a jedinou komunikací byla řeka. Až donedávna, do začátku devadesátých let zdejší kraj zásobovali po řece. Lodě přivážely potraviny a uhlí.

Připlouvaly jen na jaře – v době velké vody – a lidi na další dodávku čekali až do příštího roku, vysvětluje malíř Sergej Malcev, který na tuto historii narazil při studiu materiálů ke svým grafikám.

Spustit audio
autoři: Martin Dorazín , | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související