Martin Dorazín se vydal za tajemstvím řeky Suchony, která teče proti proudu
Lidská civilizace je nerozlučně spojená s řekami, což už si dnes příliš neuvědomujeme. Vodní toky bereme jako samozřejmost. Lidé v severním Rusku mají k řekám zvláštní a velmi blízký vztah. Nejen proto, že některé z nic mají svá tajemství...
Čtěte také
Ruština oplývá množstvím pořekadel spojených s řekami. Třeba „Proto moře vládne řekám, že je níž“ nebo „Řeka nikdy neteče do kopce“. Lidová moudrost má v zásadě pravdu, ale příroda si někdy umí postavit hlavu.
Jako v případě řeky Suchony, která si teče jak chce asi pět set kilometrů na severovýchod od Moskvy.
Řeka vzhůru nohama
Tato řeka jednou ročně mění směr proudu a teče obráceně – jakoby do kopce. Je to zvláštnost zdejší hydrologické soustavy.
„Suchona by logicky měla téct na východ k Uralu, v určitém místě a v určitém období se ale zastaví a začíná téct obráceně, směrem na sever,“ popisuje podivuhodný jev znalec zdejšího kraje Anatolij Konstantinovič Jechalov z města Vologda.
Až moderní věda odhalila, co a proč se s řekou děje: „V době jarního tání nepozorovaně stoupá hladina podzemních vod a ty tajně napájejí Suchonu, jejíž koryto je plytké,“ vysvětluje Jechalov.
Losí kámen
Ale to by samo o sobě k obrácení toku asi nestačilo. Koryto řeky u města Toťma částečně přehrazuje balvan zvaný Losí kámen, protože má podobu hlavy losa a je opředený mnoha legendami, které mají vysvětlit zvláštní chování vodního toku.
Když tají ledy, Losí kámen působí jako zátka – kry se o něj zastaví, hladina Suchony stoupne a řeka začíná téct opačně.
Čekání na loď
O pět set kilometrů po směru toku dál na severovýchod leží Veliký Usťug. Zde se Suchona setkává s řekou Jug a společnými silami vytvářejí Severní Dvinu, která ústí do Bílého moře.
Dlouho tady nebyly žádné silnice a jedinou komunikací byla řeka. Až donedávna, do začátku devadesátých let zdejší kraj zásobovali po řece. Lodě přivážely potraviny a uhlí.
„Připlouvaly jen na jaře – v době velké vody – a lidi na další dodávku čekali až do příštího roku,“ vysvětluje malíř Sergej Malcev, který na tuto historii narazil při studiu materiálů ke svým grafikám.
Související
-
Legendární vor Kon-Tiki chtějí vidět stovky tisíc lidí ročně
Před 70 lety Thor Heyerdahl doplul na voru aztécké konstrukce z jihoamerického Chile až k tichomořským Atolům. Legendární vor Kon-Tiki vystavují v norském Oslu.
-
Město starobylých čínských památek spláchla řeka. Turisté v Kchaj-fengu obdivují už jen skanzen
Za skoro pět tisíc let čínských dějin sídlili císařové ve víc než desítce různých hlavních měst. Jedním z nich byl Kchaj-feng – město, které několikrát úplně zaniklo.
-
Pygmejové u řeky Dja stále tančí. Čím dál častěji i pro turisty
Noční džungle? To je doslova koncert nepřeberného množství zvuků, mnohdy strašidelných. U kamerunské řeky Dja, která protéká stejnojmennou rezervací, můžete pod kor...
