Rolando Jimenéz Pozada

Izolace, osamocenost, bezbrannost – to jsou pocity, které cítí političtí vězni zřejmě nejen na Kubě. „Nejhorší na vězení je to, že nemůžete podat žádné právní odvolání,“ upozorňuje bývalý politický vězeň bezmoc, kterou cítil za kubánskými mřížemi.

Býval právníkem a kdysi dokonce pracoval u kubánské policie. V roce 2003 však přišlo zatčení a uvěznění – byl tehdy nařčen z toho, že vylepoval plakáty proti Fidelu Castrovi. Potrestán byl nejprve dvouletým trestem, před soud se však dostal až po pěti letech strávených ve vězení – a jeho trest byl prodloužen na celých 12 let. Ven se dostal po více než sedmi letech, když přislíbil, že vycestuje za hranice Kuby.

S tím, že přijde zatčení, počítal už předem. „Bylo mi jasné, že já – stejně jako kdokoliv jiný na Kubě, kdo projeví touhu po svobodě a úctu k právům – můžu být zatčen kdykoliv. Většina z těch, kdo jsou členy kubánského disentu, byli už alespoň jednou ve vězení,“ přibližuje Rolando Jimenéz Pozada ve vysílání.

V kubánských věznicích dosud zůstává 12 vězňů svědomí, a přestože se vláda zavázala, že je před 8. listopadem propustí, vláda dosud kroky k jejich propuštění podnikat nezačala. „Byli kriminalizováni z vůle tyrana za to, že vyjádřili svůj názor na vládu, a to na extrémně dlouhá období, například 30 let,“ přibližuje bývalý politický vězeň.

Jak vlastně vypadá situace politických vězňů na Kubě? Jak jim může pomoci západní svět? A proč Rolando Jimenéz Pozada doufá, že se v České republice dokáže naučit, jak by měl vypadat přechod k demokracii? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Rolandem Jimenézem Pozadou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.