Rez, plíseň ani octový zápach. Nic z toho naštěstí nepoškodilo unikátní zvukové záznamy ze Slánského procesu
Ve zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech se nedávno našlo celkem 183 rozhlasových pásů se záznamem z politického procesu s Rudolfem Slánským natočených přímo v soudní síni. Uloženy byly na vlhkém místě, přípravy k prvnímu poslechu proto provázelo jisté napětí.
Pracovník archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek otevírá jednu z krabic, v nichž byly kotouče s magnetofonovými pásy uloženy. Není cítit octem, ale plesnivinou, a to je podle něj dobré znamení.
„Kdyby byly zoctovatělé, pás by se rozpadl na jednotlivé závity a nešlo by jej přehrát,“ vysvětluje zkušený zvukový technik. K poškození pásu by mohlo dojít také při jeho uvolnění ze středového kotouče nebo při zásahu silným magnetickým polem.
„Mírné magnetické pole způsobí, že se jednotlivé závity do sebe prokopírují a zvýrazní se nejrůznější ozvěny na záznamu,“ přibližuje Miloslav Turek. „V blízkosti velice silného magnetu by se ovšem mohl záznam smazat úplně.“
Digestoří proti plísním
Pracovníci archivu Českého rozhlasu teď přesouvají magnetofonové pásy do čistých krabic. Důvodem je hlavně to, aby se do studia nedostaly případné plísně.
Dezinfekční místnost je vybavená také odprašovacím boxem a mobilní digestoří, které kotouče zbaví zbytku plísní.
„Pokud bychom dostali pásy, na kterých je plíseň, očistili bychom je nejprve chemickým roztokem a umístili je do mobilní digestoře,“ popisuje Eva Ješutová vedoucí archivu Českého rozhlasu, a zapíná ventilaci.
Tímto způsobem se odstraní spory plísní, které se bezpečně zachytí ve vyměnitelných filtrech.
Nový poklad rozhlasového archivu
A pak už Miloslav Turek velice opatrně přesouvá magnetofonový pás z krabice na kovový talíř a přenáší ho na studiový magnetofon. Vypadá zachovale, jen kovová středovka je trochu zrezivělá.
Podle údajů na štítku byl pás natočen v druhý den procesu, 21. listopadu 1952 na Pankráci. A pak už s napětím čekáme, jestli k nám ze záznamu promluví Vlado Clementis, jak avizuje popisek.
Kvalita záznamu rozhlasového odborníka zaskočila. „Kdyby mi někdo řekl, že byl natočen včera, tak bych mu to klidně věřil,“ konstatuje Miloslav Turek. Nalezené magnetofonové pásy lze tedy bez nadsázky zařadit mezi poklady rozhlasového archivu.
