Řecku by bankrot mohl pomoci. A EU by si oddychla! míní ekonom Pavel Kohout

Platební neschopnost Řecku opravdu hrozí a muselo by se stát něco překvapivého, aby ji odvrátilo, předpovídá ekonom Pavel Kohout. Zároveň ale připomíná, že podmínky, které nespokojení věřitelé po Řecku žádají, by nakonec mohly nést stejná nebo i horší rizika, jako samotný bankrot. Jaké má Řecko možnosti? A bude muset opustit eurozónu?

„Bankroty, kterých byla v historii celá řada, byly vyřešeny různým způsobem. Některé dopadly happyendem, některé skončily dost tragicky,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Helenou Šulcovou.

Pokud by byl bankrot Řecka organizovaný civilizovaným způsobem, tak by nakonec nemusel zhoršit situaci země, ale naopak pomoci. „Evropská unie by si mohla oddechnout od problému, který ji tíží celá léta, a mohla by se věnovat něčemu jinému,“ říká.

Čtěte také


Neexistuje paragraf, který by umožňoval Řecko vyloučit z eurozóny, muselo by samo vystoupit

Případný odchod Řecka z eurozóny by mohl být odstrašujícím příkladem pro ostatní státy, pokud by se operace nepodařila a byla by doprovázena dalším hospodářským poklesem.

Pavel Kohout byl hostem moderátorky Heleny Šulcové

„Kdyby se ale Řekům podařil podobný kousek jako Islanďanům, tak by to naopak mohlo působit příkladem: Vidíte, zabavili jsme se eura a je nám lépe,“ říká s tím, že právě toho se Evropská komise možná bojí nejvíce.

Věřitelé chtějí po Řecku snížit důchody, to by však mohlo podle něj způsobit v zemi politickou krizi. Rizikový je také návrh na zvýšení daňové zátěže podniků, což může způsobit ochromení hospodářského růstu a zaměstnanosti.

„Řecko nemá tak silnou ekonomiku, aby přežilo takovou daňovou zátěž,“ upozorňuje.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: heš , prh
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.