Řecká krize, to není jen otázka ekonomiky. Ekonomové Jan Švejnar a Aleš Michl hodnotí budoucnost eurozóny

„Je to nadějná dohoda,“ tvrdí Jan Švejnar, který dohodu s věřiteli považuje za pozitivní. „Zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k růstu řecké ekonomiky,“ uvažuje a připomíná, že nová smlouva, která je na stole, klade větší důraz na ekonomický růst a zdůrazňuje také důležitost privatizace, protože řecký stát podle jeho slov není dobrý hospodář.

Ekonom Aleš Michl dohodu spíš odmítá, protože podle něj ničemu nepomohla. „K privatizaci už mělo dojít, ale Řekové nic neprodali. A když dojde k privatizaci, budou prodávat hodně pod cenou, což se jim nebude líbit,“ připomíná. Západ podle něj nutí Řecko ke škrtům nebo zvyšování daní. „Tím posouvá Řecko dolů,“ domnívá se.

Podle Jana Švejnara jde o otázku důrazu. „Nynější balíček doporučení Řeky zavazuje. Musejí provést právní úpravy a udělat velké kroky,“ říká. Pokud však k reformám nedojde, bude mít smlouva efekt velmi malý nebo žádný.

Čtěte také

Jenže, jak připomíná Aleš Michl, řecká ekonomika je zadušená. Řecko dnes dluží hlavně státům Evropské unie a Evropské centrální bance. „Kdyby Řekové dluhy nesplatili, jen například Slováci by zaplatili dvě miliardy eur, tedy 54 miliard korun. A kdyby Evropská centrální banka musela odepsat řecké dluhy, dopadlo by to na Česko,“ varuje.

Řešení je podle něj radikální, ale velmi jednoduché. „Buď Řecko, nebo Německo musí vystoupit z eurozóny, protože Německo je příliš úspěšné a Řecko příliš špatné,“ uvažuje.

Řecký premiér Alexis Tsipras obklopen svými zákonodárci po parlamentním setkání v Aténách|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Podle Jana Švejnara ovšem stojí za to pokusit se o záchranu eurozóny. „Nejedná se jen o ekonomický projekt, ale o ekonomicko-politický. Je třeba udržet největší ekonomiku světa,“ připomíná. Kdyby se totiž eurozóna rozdrobila, znamenalo by to podle jeho mínění velký krok zpátky pro celou Evropu.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.