Rakouskou zubačkou až do oblak

Jen žádný spěch. Zubačka na Schafberg má sice jízdní řád, když se však tu a tam opozdí, nikdo si s tím neláme hlavu a jízdné se pochopitelně nevrací. Ještě než vyrazíme na šestikilometrovou cestu vzhůru, pojďme se chvilku projít po Svatém Wolfgangu, městečku, kde dráha začíná.

Svatý Wolfgang je městečko na břehu jezera. Jeho historické jádro je namáčknuté na tyrkysovou vodní hladinu, ve které se odráží bílá věž kostela. Až kýčovitě krásné.

Není divu, že v 19. století začali místní romantickou krajinu objevovat bohatí hosté i z daleké Vídně. Komu nestačilo jezero, nechal se vynést nahoru na Schafberg. Nosiči stoliček, jak se jim tehdy říkalo, byli místní svalnatí chlapíci a vynášením turistů na hory si rádi přivydělali. O práci je připravila až železnice.

Jako byste letěli

Vlak se pomalu dává na cestu. Za tři čtvrtě hodiny budeme o 1200 metrů výš. V tu chvíli se budete cítit, jako když jste strávili jeden prací cyklus sezením na tatramatce. Vlak se pořádně klepe, zato neztrácí dech ani v tom nejprudším stoupání.

Zubačka byla dostavěna za pouhý rok|foto: Vojtěch Berger

Schafbergskou zubačku dokončili v roce 1893. Stavba trvala pouhý rok, což se při pohledu na skály, kterými se vláček prodírá, těžko chápe. Na vrcholu Schafbergu čekal na turisty, stejně jako dnes, horský hotel.

Vrchol Schafbergu má unikátní polohu i tvar. Leží přesně mezi třemi velkými jezery, Attersee, Mondsee a Wolfgangsee. Vrchol vypadá z jedné strany jako pozvolná stráň, která najednou končí strmým skalním útesem na straně druhé. Když dojdete na hranu, máte chvilku pocit, že letíte.

Zážitek nahoře vydýchávají i Voříškovi z Prahy. „Je to tu super. Výlet zorganizovala dcera a rozhodně stojí za to,“ pochvalují si.

Jízdenky platí na vlak i na lodě

Na horní stanici se mezitím další souprava připravuje na cestu dolů. Strojvůdce Alfred Reisenauer má chvilku čas.

Na vrcholku se turistům naskytne nezapomenutelný výhled|foto: Vojtěch Berger

„Tohle je celoroční práce, žádná sezónní brigáda. My, co tu pracujeme, jsme zároveň topiči, strojvůdci i průvodčí. V zimě zase udržujeme lokomotivy i koleje, frézujeme, sváříme, opravujeme. Kromě dráhy někdy jezdíme taky dole po jezeře jako kapitáni na parníku,“ říká Alfréd.

Naráží přitom na velkou specialitu místního kraje. Jízdenky na vlak se dají různě kombinovat s jízdenkami na loď. Díky tomu si můžete horské vrcholy prohlédnout opravdu ze všech úhlů.

Zubačka na Schafberg navíc v adventním období nabízí specialitu. Vyzdobený vlak zastaví vysoko na trati na místě s výhledem a ve vagónech se rozlévá svařené víno a punč.