Protiromské příspěvky na internetu byly nejzávažnější v době otevření památníku v Letech u Písku
„To nechceš“, romsky „Oda Na Kames“ – tak se jmenuje projekt organizace Ara Art, který se zaměřuje na boj proti nenávistným projevům a předsudečnému násilí vůči romskému obyvatelstvu, a zároveň podporuje ochranu práv Romů. Součástí projektu byl i monitoring a analýza médií a sociálních sítí. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.
Během deseti měsíců systematického monitoringu médií a sociálních sítí zaznamenala organizace Ara Art 5017 nenávistných protiromských článků nebo komentářů. Nejvíce jich bylo publikováno na sociálních sítích, přičemž jednoznačně dominovala platforma Facebook. Analýza probíhala pomocí vyhledávání klíčových výrazů a slovních spojení. A jak říká Andrea Bučková, výzkumníci nenávistné projevy rozdělili do třech kategorií.
„Ta první kategorie se týkala negativních stereotypů. Byly to příspěvky, které posilovaly stereotypy a předsudky. Například samotný ten příspěvek nás neoznačoval hanlivým slovem jako cikáni, cigáni atd., ale Romové, ale zároveň posiloval to široké spektrum předsudků, stereotypů nebo kolektivní viny o tom, jak krademe, jak nechodíme do práce atd. Tady hrály dominantní roli příspěvky, které například označovaly romskou menšinu jako asociály, jako nepřizpůsobivé, a těch bylo přes 30 %.“
Druhá kategorie byla nejpočetnější.
„To bylo přes 60 % příspěvků. Týkala se hanlivých označení, to znamená, že do ní byly zařazeny všechny příspěvky, které obsahovaly právě klíčové pojmy, jako je cigán, cigoš, nemakačenko atd.“
Nejzávažnější byla třetí kategorie.
„Na hranici tří procent oscilovaly příspěvky, které obsahovaly dehumanizaci, obhajovaly násilí, nebo vyzývaly k násilí vůči Romům.“
Monitoring začal v říjnu 2023 a během 10 měsíců se projevy nenávisti měnily podle toho, co se zrovna dělo.
„Například 8. duben je známý jako Mezinárodní den Romů, a i když například veřejnoprávní média prezentovala informace o různých událostech a akcích velmi pozitivně, tak komentáře pod nimi měly úplně opačný kontext. Anebo v květnu u příležitosti významného mezinárodního festivalu Khamoro jsme rovněž zaznamenali nenávistné komentáře.“
Květen byl však na nenávistné protiromské komentáře bohatý ještě z jiného důvodu.
„Tam jsme skutečně byli zaražení úrovní, rozsahem a frekvencí nenávisti proti Romům a Romkám, která se vázala na otevření památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. To bylo něco, musím upřímně říct, co se mě osobně dotklo, že ta intenzita a různorodost té nenávisti, kterou dokázali lidé reagovat na otevření toho významného památníku, který má připomínat tragédii v dějinách Romů a Romek, který má uctít všechny oběti i přeživší, a zároveň sdělovat, abychom na takovouto tragédii v naší historii nezapomínali a aby se hlavně neopakovala. Tak to byla živná půda na neuvěřitelnou smršť komentářů. A právě například i při této tak významné události jsme zaevidovali právě ty příspěvky, které podněcovaly k násilí.“
To všechno se děje i navzdory tomu, že letos v dubnu vláda přijala právně nezávaznou definici anticikanismu, čili protiromských postojů.
„Jestli chceme opravdu bojovat s protiromskými postoji, jestli chceme opravdu bojovat s anticikanismem, a chceme dobře nasvítit ty kroky, které nás budou stále posouvat dopředu, tak je potřeba věnovat zvýšenou pozornost i tomu, co se děje v internetovém prostředí.“
A jak Andrea Bučková dodává, tato problematika si žádá celospolečenskou pozornost a neměla by být bagatelizována.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
