Prezident Pavel podepsal dvouleté prodloužení lhůty pro žádosti o odškodnění za sterilizace

Prodloužení lhůty ze tří na pět let prosadily ve Sněmovně poslankyně Helena Válková (ANO) a Eva Decroix (ODS), nynější ministryně spravedlnosti. Podle nich dosavadní lhůta skončila letos 2. ledna a byla příliš krátká.

Čtěte také

Senát schválil prodloužení lhůty pro odškodnění za sterilizace o dva roky

Ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Předkladatelky návrhu na dvouleté prodloužení lhůty poukazovaly na to, že podmínky prokazování nároku se v minulých třech letech změnily.

Všechny oběti nedobrovolných nezákonných sterilizací musí mít podle předkladatelek možnost uplatnit nárok za stejných pravidel. Rovné postavení by podle nich přineslo opakované podání žádostí těmi žadatelkami, které dříve neuspěly, což by prodloužení lhůty mělo umožnit.

Ministerstvo zdravotnictví evidovalo počátkem loňského prosince na 2088 žádostí, i když v době vzniku odškodňovacího zákona jeho tvůrci odhadovali, že nárok vznese kolem 400 lidí. Ministerstvo vydalo kolem 700 kladných rozhodnutí, některé žádosti zamítlo nebo o nich nestihlo rozhodnout v zákonné dvouměsíční lhůtě.

Čtěte také

Téměř 700 žen už ministerstvo odškodnilo za nezákonné sterilizace. Celý proces je ale komplikovaný

S požadavkem prodloužit platnost zákona o jednorázových kompenzacích pro neoprávněně sterilizované osoby se na české ústavní činitele obrátil komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty. Podle něj by všechny oběti měly mít možnost účinně uplatnit právo na odškodnění.

S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. O odškodnění podle zákona mohly oběti žádat od roku 2022.