Film Ženy v poli přestavil tři absolventky politického školení romských žen, jedna z nich se stala vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny

V době natáčení filmu Ženy v poli pracovala Lucie Fuková, tehdy ještě Horváthová, pro organizaci Romodrom jako vedoucí terénních programů v pěti krajích. Vedla sociální programy, objížděla Česko a kontrolovala práci přímých terénních pracovníků v lokalitách. Situaci Romů tedy velmi dobře znala. Od té doby uplynulo 15 let a změnila se řada věcí.

Lucie Fuková je jednou ze tří protagonistek filmu Ženy poli. Dnes působí jako vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

„Za tu dobu mám dva chlapce, vdala jsem se, určitě jsem přehodnotila spousty životních etap. Postoje mám asi svým způsobem stále stejné, protože v tom filmu, který byl natáčen v letech 2010 až 2011, mám stále stejné názory, za což jsem velmi ráda, že si názorově stojím pořád za tím svým. To jsem opravdu netušila, protože jsem ten film dlouho neviděla. A to, že jsem dnes v pozici vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny mě jenom utvrzuje v tom, že ta cesta byla opravdu přirozená. Já jsem dělala věci tak, abych je prosazovala a tlačila, co nejvíc to jde. V tom filmu jsem řekla, že ty věci nejdou dělat zespoda. Že pokud chcete opravdu ty věci měnit, tak musíte jít mezi ty lvy, musíte jít mezi politiky a musíte jít dovnitř do toho systému a měnit to zevnitř. Můžete být aktivita, stěžovat si, nadávat, je to taky důležitá role, ale já vidím víc smysl v tom ty věci probourávat zevnitř. A to se, doufám, mně daří.“

A jak se jí mezi zmíněnými lvy v politice vede?

„Je náročné pracovat mezi vysoce postavenými úředníky, mezi politiky, ale mně se mezi politiky docela dobře vedlo. A spousty politiků, o kterých jsem si myslela, že se mnou nebudou komunikovat a spolupracovat, tak se otevřely a našly jsme vždycky spolu řeč. A u politiků, u kterých jsem čekala, že budou více otevření, tak ti mě velice zklamali. Nebudu konkrétní, ale ne všichni lidi, kteří se tváří, že chtějí pomáhat Romům, jsou opravdoví partneři.“

Lucie Fuková zmínila, že nezměnila názory, které měla v době natáčení filmu Ženy v poli. Zajímalo mě, co konkrétně zůstalo stejné.

Lucie Fuková vystoupila v Rakouském kulturním fóru u příležitosti promítání filmu Ženy v poli|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

„To, že bychom si tady měli vytvářet multikulturní svět, protože tady vedle sebe žijí lidé, kteří se neznají. Stále si říkáme, že jsme odlišní, nějaká odlišnost samozřejmě stále je, ale všichni jsme lidé a tohle je věc, za kterou si stále stojím. Je potřeba vytvářet prostor. My se musíme poznávat a my se opravdu neznáme. Dáváme si příležitosti k tomu, abychom věděli, co trápí lidi z majority, co vadí majoritě na Romech. Sice slyšíme v médiích různé názory, ale někdy je lepší opravdu si posedět, v klidu si ty věci říct bez konfliktů, a stejně tak si vyslechnout i Romy. To je ta cesta, o které si myslím, že je důležitá. Je pracná, ale mnohem efektivnější, než někdy zrealizování různých projektů na rádoby aktivity, které by měly pomáhat, a pak si jenom odškrtneme, že jsme zrealizovali aktivitu. Někdy obyčejné setkání na zahrádce někde s někým, nebo procházka v parku či v lese, nebo to, že se dnes tady sešli lidé, které to opravdu zajímá, může být daleko větším přínosem pro nás všechny.“

Promítání filmu Ženy v poli se odehrálo za přítomnosti velvyslankyně Rakouska Bettiny Kirnbauerové

„Jako velvyslankyně stále hledám témata, která spojují obě země – tedy Rakousko a Česko. A myslím, že téma národnostní menšiny a především Romové je takovým tématem, protože i v Rakousku máme menšinu Romů a Sintů.“

S Romy by Rakouské kulturní fórum chtělo spolupracovat.

„Už delší dobu jsme hledali kontakt na romskou komunitu tady v Česku a myslím, že to je téma, kterým se chceme dále zabývat. Už jsem to rozebírala s paní Fukovou. Uvažujeme o tom, že uspořádáme setkání žen, kde budou Romky, Češky a Rakušanky. To je nápad, na kterém asi budeme dál pracovat.

Říká velvyslankyně Rakouska Bettina Kirnbauerová.