Problémy bydlení v družstevních bytech

Milan Taraba: Dobrý den.

Co byste tedy členům družstev poradil, jak mají postupovat, aby si pohlídali hospodaření družstva?

Milan Taraba: Tak je to právě o tom, že v těch družstvech mají družstevníci samozřejmě velká práva, ale musí mít evidentně svoji aktivitu a svůj zájem. Neboli neúčast na členských schůzích, nezájem o dění družstva je samozřejmě věc, která by je mohla v budoucnu poškodit. Není to sice tak dramatické, protože porovnáme-li třeba počet nějakých problémů družstev s jinými společnostmi typ podle obchodního zákoníku, tak samozřejmě je vidět, že to není zdaleka tak, jak se to někdy prezentuje, nicméně je potřeba, aby se lidé starali o své věci.

Jak často musí být svolána členská schůze?

Milan Taraba: Nejméně jedenkrát ročně.

A co se děje, když není svolána, jak může ten jednotlivý družstevník postupovat?

Milan Taraba: Tak samozřejmě většinou bývá ve stanovách pravomoc kontrolních komisí, neboli on by s měl obrátit na kontrolní komisi, která by měla tyhle věci řešit a požádat, aby byla svolána řádná schůze nebo jí svolat. Stejně tak má samozřejmě možnosti, aby se obracel na všechny družstevní orgány a to se také často neděje, protože známe případy, že ty schůze třeba nejsou.

V poslanecké sněmovně dnes neprošel zákon o konkurzu a vyrovnání, který měl posílit ochranu družstevníků. Můžete připomenout, jakým způsobem a jestli se tedy do budoucna ten problém nějak vyřeší?

Milan Taraba: Tak je to samozřejmě nesmírně mrzí, protože bohužel se ukazuje, že již od 90. let někteří představitelé politické scény naprosto nepochopili těch 150 roků a tradice družstevnictví nejenom u nás, ale samozřejmě i v Evropě jako takové a ten problém se zase oddálil neboli teď bude nutno opět kvůli, řekl bych, určité nesolidnosti části politické scény věc řešena být tak, aby se ty mechanismy napravily. To znamená například ty revizní svazy, i tu kontrolní činnost a tak dále a to se bohužel nestalo a známe i případ té Kavčí skály, kde právě proto, že nebyl v souladu ten zákon a ta ochrana družstevníků, nakonec lidé, kteří si samozřejmě byty postavili a zaplatili, stále nemají jasno, jestli ta věc bude dobrá nebo špatná.

Pojďme teď k dotazům, které přicházely po celý den. Jeden z nich, musí mít i malé družstvo revizní komisi?

Milan Taraba: Tak toto upravuje samozřejmě obchodní zákoník s tím, že v družstvech do 50 členů může, pokud to samozřejmě ošetří stanovy, zastávat tu funkci té kontorní komise dokonce i představenstva, členská schůze, neboli ti lidé vlastně řeší všechno sami. Ale i tak se domnívám, že pokud se ta hranice těch členů těch družstev pohybuje někde nad 30, tak že bych beze sporu doporučoval, aby tam ty, jak ten výkonný orgán, tak ten kontrolní orgán, byl.

Další konkrétní dotaz, posluchač má družstevní byt, který bude ještě v rámci privatizace 4 roky splácet. Jeho manželka má rodinná domek. Může mu družstvo právě s tímto odůvodněním, že tedy jeho žena má dům, zrušit nájemní smlouvu?

Milan Taraba: Tak družstvo samozřejmě nemůže zrušit nájemní smlouvu samo o sobě, protože obecně platí podle ustanovení občanského zákoníku, paragraf 711, že jakýkoliv majitel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu a pouze ze zákonných důvodů. Je sice pravda, že ten jeden zákonný důvod v tom paragrafu 711 je ten, že když například má někdo dva nebo více bytů, vyjma případů, kdy to nelze na zůstaviteli požadovat, by mohl být výpovědí důvod, ale myslím, že to je právě ten případ, kdy to spravedlivě požadovat nelze.

Posluchačka je členkou bytového družstva a byt má ve vlastnictví. Zajímá jí s jakými výhodami a nevýhodami má počítat v případě jeho likvidace?

Milan Taraba: No tak, myslíte-li jako likvidace družstva?

To abych řekl pravdu, tak přesně nevím, jak je ten dotaz myšlen?

Milan Taraba: No tak samozřejmě ona je členkou bytového družstva, i když je vlastník bytu, takže ona má vlastně ty ochrany dvě. Jednak o tom, že v rámci toho družstva samozřejmě má svoje práva jako člen, neboli je to o tom, jak jste začínal tou 1. otázkou, hlídací a tak dále, neboli aby nedošlo k tomu, že by jí například vznikly nějaké hospodářské či jiné problémy a jako vlastník má samozřejmě také ochranu. Takže tady si myslím, že když budu mluvit o výhodách nebo nevýhodách, tak každá ta forma má vlastnictví, má samozřejmě svoje výhody a svoje nevýhody a záleží víceméně na konkrétním postavení té rodiny. Když bych to tak stručně řekl, tak samozřejmě nevím, proč by osamělý důchodce, kterému je třeba 75 roků, nemá dědice, převáděl byt do vlastnictví. To považuji za nesmysl, protože nic mu nepřinese. Na druhé straně třeba taková rodina, která má samozřejmě perspektivu, má děti a tak dále, které dorostou a bude mít uložené prostředky ve svém vlastnictví, tam samozřejmě to výhodou bude, že jo.

Ještě jeden dotaz, chce-li družstvo zvýšit zálohy na opravy, je k tomu potřeba souhlas všech vlastníků?

Milan Taraba: Toto samozřejmě není potřeba, protože ten souhlas všech vlastníků se týká pouze dvou případů, kdy dojde v podstatě ke změně toho vlastnictví nebo řekl bych té části toho vlastnictví a nebo změny v užívání objektů. takže ty případy těch oprav tam nejsou. Tam stačí skutečně ta kvalifikovaná většina.

Úplně poslední otázka, kde se dají vyčíst všechny rady pro majitele družstevních bytů?

Milan Taraba: Tak za prvé vyšla řada kvalitních publikací, která tyto věci řeší a beze sporu vycházejí odborné časopisy, které vydávají buď jako teda samostatně družstevní organizace nebo svazy, tak také třeba ten časopis a nechci někomu dělat reklamu, ale bezesporu kdo má zájem, tak těch možností je celá řada.

Děkujeme za rozhovor, to byl místopředseda Sdružení nájemníků, Milan Taraba. Společně jsme uzavřeli dnešní Vaše téma. Na shledanou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.