Převzali jsme klasické dotační podvody, objasňuje evropský prokurátor Klement

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Český zástupce v Úřadu evropského veřejného žalobce Petr Klement

O vzniku takzvané evropské prokuratury se mluví jako o zlomu nebo zásadním milníku v trestním právu. Nový Úřad evropského veřejného žalobce funguje od 1. června. Bude rozhodovat o podání žaloby ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše? Jak rychle dokáže evropský úřad v této a v podobných kauzách vynést verdikt? S kým bude spolupracovat v České republice? Tomáš Pancíř se ptá českého zástupce v úřadu Petra Klementa.

Takzvaná evropská prokuratur funguje od 1. června, před týdnem jste pro server iRozhlas.cz řekl, že jste převzali 12 českých případů. Rozrostl se ten počet?

Ano, můžu potvrdit, že k dnešku se ten počet rozrostl. To číslo neustále narůstá. Do toho přichází i nové případy, pouze musím předeslat, že konkrétní čísla nebudu moci komentovat – velí mi tak vnitřní pravidla Úřadu evropského veřejného žalobce i politika, kterou prozatím máme. Věřím tomu, že například ve výroční zprávě se dozvíte konkrétní čísla týkající se jednotlivých členských států včetně České republiky.

Čtěte také

Takže ani řádově, jestli od minulého týdne se to zvýšilo na dvojnásobek nebo více, říct nemůžete?

Můžu říct tolik, že to číslo zhruba odpovídá tomu číslu, které jsme očekávali, jak už jsem před tím uvedl někde v tisku.

Můžete upřesnit, jaké kauzy jste převzali?

Já bych řekl, že jsme převzali celou škálu věcí, které spadají do naší působnosti. Především to jsou takzvané klasické dotační podvody, to znamená podvody s dotacemi plynoucí z rozpočtu EU, jsou tam i nějaké celní, daňové věci. Je to celá škála věcí, které spadají pod působnost Úřadu evropského veřejného žalobce.

Čeští státní zástupci vám podle informací z minulého týdne předali kolem pěti desítek případů, které splňovaly podmínky, abyste se tomu věnovali. A české orgány činné v trestním řízení se jim věnovaly před vznikem vašeho úřadu. Můžete říci alespoň procento, kolik jste jich převzali?

Přebíráme zhruba 30 procent všech případů. Musíme si uvědomit, že to jsou věci, které jsou v určitých stadiích rozpracovanosti, a musíme se ohlížet na pravidla, která byla vydána pro přebírání běžících věcí. A ta kritéria musíme respektovat. Mnoho z těch případů bylo v pokročilém stadiu prověřování, případně vyšetřování. U některých bylo těsně před podáním obžaloby, nebo dokonce po podání obžaloby.  Takové případy úřad až na výjimky nepřebírá, protože jeho vstup do trestního řízení by neměl případnou hodnotu.  

Podle serveru iRozhlas.cz jedním z případů, kterým se věnujete a které jste převzali, je i podezření ze střetu zájmů Andreje Babiše v souvislosti s čerpáním evropských dotací. Jaké byly důvody, proč jste to převzali?

Musím bohužel zopakovat, že jakožto zaměstnanec EU a jednak jako evropský žalobce jsem vázán pravidly, které byly schváleny pro komunikaci těchto konkrétních informací vůči veřejnosti i vůči médiím, a nemůžu bohužel komentovat ani to, zdali jsme ten případ převzali. Byť z vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze je to evidentní, tak nemůžu komentovat ani tuto holou skutečnost.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.