Přesně před sto lety bojovali Češi a Slováci poprvé za společný stát v bitvě u Zborova
Zborov je malé město s velkým významem pro českou a slovenskou historii. Kdysi bývalo v Polsku, dnes je na západní Ukrajině. Právě u něj poprvé bojovaly před sto lety Československé legie. Češi a Slováci se v bitvě vyznamenali, a tím výrazně přispěli ke vzniku samostatného Československa.
Film Zborov z roku 1938 je z pohledu dnešního diváka možná snímek trochu naivní až patetický. Ale jeho premiéra v lednu 1939 v těžké době těsně po Mnichově a před německou okupací měla nadšený vlastenecký ohlas.
První československá armáda
Legionáři se v Československu těšili velké úctě a byli ztělesněním odhodlání bojovat za mladý stát se zbraní v ruce. Jejich jednotky se přitom v Rusku rodily dlouho a bolestně, ale i přes problémy s výzbrojí a s výcvikem už v bitvě u Zborova 2. července 1917 tvořily bojeschopnou vojenskou sílu.
„V roce 1917 měly československé legie celou brigádu o síle tří pluků, tedy asi tři a půl tisíce mužů,“ říká Miloš Borovička z Československé obce legionářské a potvrzuje, že to už je síla poměrně značná.
Zajetí znamenalo jistou smrt
Československá střelecká brigáda se v každém případě v boji vyznamenala. Zajala čtyři tisíce nepřátelských vojáků tedy víc, než byl její vlastní stav. Legionáři přitom v případě zajetí riskovali prakticky jistou smrt.
„Pro Rakušany byli vlastizrádci, protože stále byli rakouskými občany,“ vysvětluje Miloš Borovička. „Pokud padli do rukou nepřítele, byli popraveni, což se také několika z nich stalo.“
Hrdinství a statečnost Čechů a Slováků v tehdejší Haliči politicky pomohlo hlavně Tomáši Garrigueu Masarykovi. Po Zborově mohl při těžkých jednáních s mocnostmi jako Francie, Británie a Spojené státy argumentovat, že jsou Čechoslováci národ bojující.
Kořeny dodnes živé
Mimochodem mezi legionáři, kteří se později složitě dostávali přes Vladivostok zpátky do Evropy, byl také jistý Jaroslav Stropnický. Jeho vnuk se jmenuje Martin a za hnutí ANO je dnes českým ministrem obrany.
„Fascinuje mě, že legie tehdy vytvářely zárodek armády státu, který ještě neexistoval,“ připomíná Martin Stropnický. „A přiznám se, že čím jsem starší, tím jsou pro mne kořeny a tradice důležitější než nějaká jepičí aktualita,“ dodává ministr.
U Zborova se prostě před sto lety poprvé reálně bojovalo za stát, ve kterém žijeme i dnes. A to rozhodně není od věci si připomínat, třeba i zhlédnutím zmiňovaného snímku z roku 1938.
