Před padesáti lety se Laos proměnil v minové pole. Nevybuchlá munice z vietnamské války tam zabíjí dodnes

O takzvané tajné válce, kterou vedly Spojené státy a jejich spojenci v 60. a 70. letech v oblasti někdejší francouzské Indočíny, se mluví mnohem méně než o válce ve Vietnamu. Přitom tajná válka patřila mezi jeden z nejbestiálnějších vojenských konfliktů historie. Byla totiž zaměřena takřka výhradně na civilní obyvatelstvo a zemřely v ní také desetitisíce dětí.

Prší. Tady v nadmořské výšce 1200 metrů nad mořem to není teď v létě nic neobvyklého. Obzvlášť ráno a dopoledne. Pěstitelé rýže se radují a komu teče za kabát, může bouřku přečkat v mnoha jeskyních. Ammanské pohoří na laosko-vietnamské hranici je jimi proslulé.

Masakr v jeskyni

V Laosu operovaly speciální jednotky, které letadla na cíle naváděly

Ve dne se tu lidé skrývali a v noci vycházeli ven, aby sázeli a sklízeli na polích rýži. Jedině za tmy to bylo bezpečné. Jenže nakonec je prozradil úzký pruh kouře, který vycházel z jeskyně, když tam ženy připravovaly jídlo,“ vypráví místní průvodce pan Souk.

Americká armáda jeskyně zaměřila a z helikoptéry tam poslala protitankovou střelu. Během několika vteřin tu zemřelo 374 lidí. Více než polovina z nich byly malé děti,“ popisuje mi na prahu jeskyně události z listopadu 1968. Strop jeskyně je dodnes černý, jak tu vojenská střela explodovala.

Nešetřili nikoho

Dědeček mi vyprávěl, jak bomba dopadla na dům jeho sousedů. Přežilo jen tříleté dítě. Několik dnů leželo na těle své mrtvé mámy a s pláčem ji prosilo, ať se probudí, jde si s ním hrát a uvaří mu něco k jídlu,“ vypráví pan Souk.

Podobných případů dodnes znají vesničané desítky. Oblastí procházela jedna z větví Ho Či minovy stezky, po které severovietnamská komunistická armáda ve dne v noci dopravovala do jižního Vietnamu vojenskou techniku a zásoby. Spojené státy ji proto těžce bombardovaly, bez ohledu na státní hranici.

Šlo o bombardování dvojího druhu – kobercové a cílené,“ popisuje Karel Kučera, který se této části moderních dějin dlouhodobě věnuje. „Cílené bombardování je závislé na navádění letadla, což znamená, že v oblasti operovaly speciální jednotky, které letadla na cíle naváděly.“

Smutný rekord

S panem Soukem stojíme ve vysoké trávě – po pravé ruce máme Laos, po levé Vietnam. Cestu na obě strany nám ukazují červeno-bílé kameny. Značka, že pěšina je odminovaná, a tudíž bezpečná. Přesto není dobrý nápad ji opustit a vydat se do volné krajiny.

Letectvo Spojených států bombardovalo klíčové body na Ho Či Minově stezce

Na moji zem dopadlo 270 milionů kusů bomb. To z ní dělá nejbombardovanější zemi v historii lidstva. Během celé druhé světové války nespadlo dohromady po celém světě víc bomb než na můj Laos,“ přibližuje děsivou statistiku pan May Kche, koordinátor britské humanitární organizace MAG.

Po dešti rostou miny

Vesnický učitel vyrábí z nevybuchlé munice jídelní lžíce

Nevybuchlou válečnou munici v Laosu likviduje už od roku 1994. Odhaduje se, že v zemi zůstalo až 30 % nevybuchlé munice, která dodnes zabíjí a mrzačí desítky lidí ročně. Mezi nimi bohužel i děti.

Přestalo pršet, svítí slunce a pan Kche říká, že po dlouhém dešti mají místní lidé většinou dost práce. Voda totiž často odnese povrchovou vrstvu půdy a objeví se nevybuchlá munice. Práci tu prý odminovávači mají minimálně na dalších 60 až 80 let.

autoři: David Jakš , and
Spustit audio

Související