Před dvěma lety zemřel bývalý prezident Václav Havel
Před dvěma lety, 18. prosince 2011, zemřel první český prezident Václav Havel. I když jeho zdravotní stav nebyl v posledních měsících dobrý, úmrtí týden před Vánocemi zaskočilo celý národ. Lidé se spontánně scházeli na náměstích a zapalovali svíčky. Česká republika také poprvé ve své novodobé historii zažila státní pohřeb. Bojovník proti komunistickému režimu zemřel v 75 letech.
Václava Havla si vážila slovenská herečka Magda Vášáryová. Na Havlovo přání se stala v 90. letech velvyslankyní v Rakousku.
S Havlem se seznámila přes svého manžela - herce Milana Lasicu. Ten se s dramatikem Havlem přátelil dlouhé roky a mimo jiné přeložil do slovenštiny jeho divadelní hru Zahradní slavnost.
Vášáryová Havlovi vděčí hlavně za vstupenku do diplomacie: „Dveře, které mi Václav otevřel, byly nečekané a já jsem je maximálně využila.“
Jako velvyslankyně v Rakousku byla Vášáryová jednou z prvních, která Václavu Havlovi řekla, že se Slovensko chce od Česka odtrhnout.
„Václav mi vynadal, dlouhou dobu se i hněval. Chtěl mi nabídnout viceprezidentku Československa. Myslel si, že by to mohlo udržet soudržnost země,“ prozrazuje Vášáryová.
Václav Havel chybí evangelickému faráři Zdeňku Bártovi, který podepsal jako jeden z prvních Chartu 77. Poprvé se osobně potkali v 70. letech.
„My jsme u nás na faře blízko Litoměřic dělali jednou měsíčně semináře, on tam byl několikrát hostem,“ vzpomíná Bárta. Havel byl pro něj vzorem. Myslel na něj třeba v době, kdy seděl u policejního výslechu.
„Oni se mi snažili nahnat hodně strach, aby ze mě vymámili nějakou spolupráci nebo něco. To jsou takové chvíle, kdy cítíte, že nemůžete udělat něco špatně, za co byste se styděli před těmi lidmi, které máte rád nebo kteří jsou vaším vzorem. On rozhodně byl jedním z těchto lidí, možná nejdůležitějším. To mě velmi posilovalo.“
Bárta stál v roce 1989 v čele sametové revoluce na Litoměřicku. Na Havlovi obdivoval slušnost a kouzlo, kterým uměl dávat společnost dohromady.
„Uměl být slušným člověkem a přitom lídrem. My nemáme lídry, intelektuální vůdce, kteří by byli věrohodní, za kterými by lidé šli a a priori jim věřili. Mnozí z nás jsme Chartu podepisovali nebo jsme za tím Václavem šli v době, kdy to nebylo nijak populární a mnozí ho ani předtím osobně neznali. Přesto jeho kouzlo nějakým způsobem působilo. To mi chybí,“ dodává Bárta.
Na prvního českého prezidenta vzpomíná i Tomki Němec, který pro něj 9 let pracoval jako fotograf. Zachytil ho s kapelou Rolling Stones nebo v situaci, kdy Václava Havla v Portugalsku u moře překvapila vlna.
Poprvé ho viděl v roce 1988 na demonstraci, která se týkala lidských práv. Později se s ním dal do řeči před jeho domem na Rašínově nábřeží.
„Byl takový velmi plachý, stále se otáčel a říkal mi, že jsem moc hodný. Já jsem mu řekl: Pane Havle, já si velmi vážím toho, co pro nás děláte a jak se zasazujete o lidská práva. Hluboce si toho vážíme. On říkal: Děkuji, děkuji. Ale abyste neměl problémy, protože víte, jak to je. Bylo to setkání někdy v květnu červnu 1989,“ připomíná Němec. Ještě ten rok pro něj začal pracovat jako osobní fotograf.
Havla připomenou i ohrnuté kalhoty
Češi si dnes Havla připomenou originálním způsobem. Tisíce lidí v rámci akce Krátké kalhoty pro Václava Havla vyjdou do ulic s odhalenými kotníky. Připomenou si tak pověstné povytažené kalhoty při Havlově inauguraci v roce 1989.
„Je to jednoduché, nenáročné gesto, které mohou udělat všichni na celém světě,“ vysvětluje jedna z organizátorů Tereza Jandáčková.
Dlouholetý Havlův mluvčí Ladislav Špaček na to vzpomíná spíš jako na úsměvnou historku. Jemu samotnému by se prý tohle satirické gesto líbilo.
„Kolikrát jsme seděli celé hodiny na nějaké důležité poradě, všichni jsme už mleli z posledního a Václav Havel vždycky dokázal v rozhodující chvíli najednou tu situaci projasnit nebo nás všechny probudit drobným vtipem nebo historkou. Tenhle happening by znamenal, že by si dělal srandu sám ze sebe, což on uměl velmi dobře. To je přesně situace, kterou by měl úžasně rád,“ domnívá se Špaček.
Vzpomínkový happening chystá v kapucínských zahradách i brněnské Divadlo Husa na provázku. Pomocí laserových ukazovátek se tam herci i veřejnost pokusí na noční obloze rozsvítit srdce.
Podle ředitele Divadla Husa na provázku Vladimíra Morávka měl bývalý prezident rád dvě divadla - Divadlo Na zábradlí, kde pracoval nejprve jako kulisák, pak jako dramaturg a nakonec autor, a Divadlo Husa na provázku.
„Za to může Petr Oslzlý, protože oni, jak byli ti chartisté, tak mu o Provázku vyprávěl a on pak velmi záhy všechna ta představení viděl a to přátelství pak vydrželo, i když se stal prvním mužem této země. Myslím, že se mu moc stýskalo po tom, že neměl čas na to, co miloval nejvíce. Ale právě že se mu po tom stýskalo, tak utíkal do divadla, a tyhle stěny to viděly a slyšely. Tady se klidně posadil i na zem a nikdo mu to nevyčítal,“ říká Morávek.
Na Václava Havla se bude vzpomínat i za hranicemi. Různé akce organizují Havlovi obdivovatelé v Paříži, v Polsku nebo v Kosovu.
Václav Havel je pochovaný v rodinné hrobce na pražském Vinohradském hřbitově.
