Je nutný sběr dat o zákaznících mobilních operátorů? „Ať rozhodne Ústavní soud,“ říká právník Jan Vobořil

23. březen 2018
Žena telefonování

Zákon nařizuje mobilním operátorům, aby uchovávaly informace o svých uživatelích pro potřeby policie, zpravodajských služeb nebo ČNB. Taková praxe se ale nelíbí například České pirátské straně, která proti plošnému sběru dat iniciovala ústavní stížnost. Jejím autorem je právník Jan Vobořil ze sdružení luridicum Remedium.

Co to jsou tak zvaná data retention? A co si mobilní operátoři o svých uživatelích ukládají?

Jan Vobořil: Jsou to metadata elektronických komunikací, to znamená, že to není obsah nějakého telefonního hovoru, ale jsou to informace typu: kdo komu volal, jak dlouho hovor trval. Důležitá jsou tam ta lokalizační data – lze zjistit velmi přesnou mapu vašeho pohybu.

Tato data může používat policie v případě nutnosti. Co je hlavním argumentem pro zrušení takové praxe?

Jednak tady máme nějaká čísla, která ukazují, že tady jsou stovky tisíc žádostí za rok, ale nevede to k nějakým pohybům, co se týče objasněnosti kriminality nebo její míře. V roce 2012, kdy téměř po celý rok byla praxe uchovávání zrušena, nedošlo k žádným významným vychýlením v těchto dvou ukazatelích.


Policie v roce 2016 podle Českého telekomunikačního úřadu podala celkem 470 tisíc žádostí o data z mobilních telefonů.

Pak jsou argumenty typu, že to zasahuje do povinnosti mlčenlivosti například advokátů, kteří komunikují se svými klienty. Důležitým argumentem je také to, že česká norma byla přijata na základě evropské směrnice. Mezitím se v Evropě v mnohém změnilo.

Jak ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které mobilní operátoři spadají, zdůvodnilo, že je tato praxe v Česku stále možná?

Ministerstvo vyčkává, protože se problém bude řešit na celoevropské úrovni. Mnohem aktivnější je ministerstvo vnitra, které prosazuje, aby ta data byla uchovávána pro potřeby policie. Tvrdí, že data jsou nezbytná, ale my si to nemyslíme. Ústavní soud ať o tom rozhodne.