Povodňový speciál Radiožurnálu

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poté, co v noci začala Vltavská kaskáda, tedy soustava přehrad na řece Vltavě upouštět stovky kubických metrů vody za vteřinu do vltavského koryta, stoupla hladila v hlavním městě a povodňová vlna si razila cestu na sever Čech. Během dneška došla i do Ústeckého kraje na mnohých místech i v podobě více než stoleté vody. Do ústeckého studia Českého rozhlasu zdravím tamního hejtmana Oldřicha Bubeníčka. Dobrý den, pane hejtmane.

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
My jsme spolu, pane hejtmane, včera mluvili o kritické výšce hladiny 11,5 metrů minimálně, co se Ústí nad Labem týče. Jak vysoko bylo a je teď Labe v Ústí?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Tak Labe nám stále stoupá, v 16 hodin překročilo hranici 970 centimetrů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, když jsem poslouchal v podstatě veškeré zdroje, které mluvily o tom, jak vysoko by nejvýš mělo dosáhnout Labe někdy v průběhu zítřka, tak se ta informace měnila, jedna říkala, že večer zítra, tedy ve středu by měla voda kulminovat, teď jsme ve zprávách Radiožurnálu slyšeli, že by to mělo být kolem poledne. Kdy to bude a jakou výšku vody očekáváte?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Tak, kdy to přesně bude, asi těžko teď můžeme říci. Ráno jsme měli krizový štáb, takže tam informoval pan ředitel z dolního Povodí Labe, že by to mělo být zítra k večer a zhruba, že by to mělo být na té hranici 11,30, 11,50, ale teď za chviličku máme podvečerní krizový štáb, takže možná, že se ta čísla budou upřesněná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
11,30, 11,50, co by to znamenalo, co se týče vašich protipovodňových zařízení?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
No, znamenalo by to, že, nebo bude to znamenat už asi v tuto chvíli pravděpodobně, že tyto zařízení samozřejmě tuto vodu nestačí pobrat, takže dojde přesto k záplavám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ministr zemědělství Petr Bendl, pane hejtmane, v průběhu dne nařídil snížit řekněme v rámci toho, co odtéká vůbec z kaskády, mírně odtok vody z vltavských přehrad. To vyhověl vaší žádosti?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Tak nevyhověl přímo naší žádosti, hovořilo se o tom již včera, že by bylo potřeba, aby se neodpouštělo. Pro nás prostě včerejším hřebíčkem do rakve bylo včerejší odpuštění, které právě zdvihne tu hladinu až přes těch 11 metrů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, co by mě, pane hejtmane, zajímalo, jestli jste měl vy osobně jako hejtman Ústeckého kraje vliv na to, jakým způsobem se bude správa Povodí Vltavy chovat, to znamená, jestli bude upouštět přehrady nebo ne?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
My jsme toto řešili nebo řešili s panem ředitelem Zítkem, ředitelem Dolního Povodí Labe, který teda byl v kontaktu s vedením Povodí Vltava a jako hejtmana tedy nebo jako vedení Ústeckého kraje jsme do toho přímo nezasahovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Byl byste radši, kdyby ten průběh odpouštění nebo vůbec práce s vodou v té sestavě přehrad byl jiný?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Samozřejmě nejsem na to odborník, neumím posoudit, zda se mohla ta kaskáda trošku odpouštět dříve, jestli dopředu byly signály, že dojde k takovým vydatným srážkám. V tuto chvíli bohužel už s tím nic nenadělám, může to být maximálně poučení do budoucna. My v tuto chvíli nemůžeme nic jiného dělat, než čekat zhruba těch dalších 24 hodin, až bude hranice nebo ta hladina Labe v Ústí kulminovat a potom začneme tedy už, jak začne hladina opadávat, začneme na záchranných pracech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To úplně chápu. Když jsem dnes v průběhu dne slyšel ministra zemědělství Petra Bendla říkat snížíme ten odtok z kaskády o 100 kubických metrů a budeme uvažovat o dalších 300. Tak říkal, abychom se pokusili zachránit Ústí nad Labem, aby prostě nepadly vaše protipovodňové bariéry a tak dále, to znamená, že vy považujete toto snížení v podstatě pro Ústí za zbytečné?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Tak zbytečné není samozřejmě, ale ta vlna, která byla spuštěna včera, tak k nám prostě dorazí. Teď pouze, pokud bude snížen ten odtok, tak to může znamenat, že hladina začne rychleji po té kulminaci ve středu večer, že začne rychleji klesat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněte mi teď, než vlastně dorazí úplně vrchol té vlny vody odpuštěné z Vltavské kaskády, tak v jakých místech zatím ve vašem kraji udělala voda největší škody?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Tak největší škody. Tak v tuto chvíli je to tradičně Hřensko, kde vlastně už dochází ke zpětné vlně na Kamenici, takže Kamenice stoupala už na třetí stupeň, ale je to díky tomu, že Labem se tlačí do jejího koryta. Hřensko je tradičně prostě v tuto chvíli liduprázdné městečko, všichni jsou evakuováni. Bohužel tito lidé už z posledních letech na to jsou určitým způsobem zvyklí a druhá věc je také taková slušně řečeno tradiční, je to Litoměřicko, kde na mnoha místech už je ta, je Labe silně rozlité, byly tam evakuovány obce jako Mlékojedy vedle Labe, Křešice, Terezín byl evakuovaný, takže tam se dá říct, že je to nejhorší, protože, přesto, že ta hladina stoupá, tak zatím třeba v Děčíně a v Ústí nad Labem na většině pobřeží nebo nábřeží, pardon, stačí ještě tu vodu krýt ty hráze, ale ty bohužel nevydrží.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy už jste, pane hejtmana, aniž bych chtěl extra vtipkovat, přešel na mořskou terminologii téměř.

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
No, až se to opravdu tady zítra objeví, tak ono k tomu nebude daleko.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak vlastně a teď se vracím zpátky do Ústí nad Labem, jak vlastně funguje město, které z těch tří mostů základních už má fungující jenom jeden, a to je ten železniční?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
No, tak město samozřejmě funguje, když to řeknu, v takovém omezeném režimu nebo ta část, co se dotýká Labe, protože pokud se pohybujeme po sídlištích a po těch více položených místech, tak tam upřímně řečeno vás v první chvíli nenapadne, že taková katastrofa v Ústí je nebo že se na Ústí blíží. Samozřejmě ten život je omezen přímo kolem Labe, protože, jak už bylo v té úvodní zprávě, postupně se uzavírají další ulice, bylo uzavřeno hlavní nádraží a nám opravdu zbývá jediná ta spojnice, to je železniční most, který slouží, když to řeknu, k nákladní dopravě, k vlakové dopravě, slouží i jako sanitární most, pokud potřebuje záchranná služba převézt nějakého pacienta. Výhodou tohoto mostu je, že tam je i pěší lávka, takže lidé můžou z jedné části břehu na druhý břeh přejít po té lávce pod mostem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane hejtmane, kdyby se potvrdily ty nejhorší předpoklady, to znamená, že někde kolem 11,5 metrů výšky hladiny by zítra bylo Labe u vás, tak ten železniční most vydrží?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Ten železniční most vydrží, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A potom ještě jedna otázka, hrozí zaplavení v Ústí nad Labem nějakých průmyslových provozů, třeba chemičky, ze kterých by se mohly uvolnit nějaké nebezpečné látky do vody?

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
No, tak pokud to bude na těch 11 metrů, nebude to, nebude se to dotýkat 12 metrů, tak by to chemičce přímo do závodu dojít nemělo. Druhá chemička je podstatně výše, tak tam to také nemůže dojít. A dneska je otázka spíše lovosické chemičky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme. Tolik v tomto podvečerním Povodňovém speciálu Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje. Pane hejtmane, díky za váš čas. Na shledanou.

Oldřich BUBENÍČEK, hejtman Ústeckého kraje /KSČM/:
Díky. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se posuneme od Ústí nad Labem na jih konkrétně na soutok Vltavy a Labe, můžeme teď ze zaplaveného území vidět vyčnívající Mělnický zámek doslova z vody. Kolem město, které v průběhu dneska evakuovalo na 1500 svých obyvatel a potýká se s téměř stoletou vodou. Ve speciálu vítám starosta Mělníka Ctirada Mikeše. Dobrý den, pane starosto.

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak to vypadá u vás v Mělníku?

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Já se domnívám, že v tomhle tom okamžiku relativně úspěšně pozitivně, protože stále jsme na hranici stoleté vody, kulminace by měla být řádově mezi osmou devátou hodinou a při navyšování zhruba 2, 3 centimetrů za hodinu, bychom měli udržet vody v stávající hrázi, to znamená, že by přelivu přes hráz do Mlazic a Pšovky by nemělo dojít.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, pane starosto, já se na to ptám také z jednoduchého důvodu, já se třeba teď na internetu dívám a společně se mnou určitě mnozí posluchači, na fotografie na webu Radiožurnálu, které jsou z Hořína, což je vesnice akorát na druhém břehu od vás, která je v podstatě na dohled od Mělníka a ty protipovodňové hráze tam v podstatě vypadají jako přeplněné bazény. To znamená, že byly nižší nebo jinak postaveny než ty u vás v Mělníce?

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Pochopitelně každá hráz je postavená na jinou výšku vody. Město Mělník, ty hráze kolem Mělníka jsou na vodu stoletou, to znamená řádově 4000 vteřinových kubíků průtoku a výšky hladiny 9 zhruba 13 centimetrů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak probíhá ..., ano.

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
To znamená, že v Hoříně to byla jiná hráz na jiný podmínky. Bohužel množství vody, které teklo z Prahy, bylo vyšší než byla /nesrozumitelné/ hráze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem řekněte mi váš názor na to, jak bylo pracováno s vodou z Vltavské kaskády?

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Trošičku vám vyjdu /nesrozumitelné/, já chápu skutečně otevřeně, že se velmi těžko určuje hladina vody po Vltavě, poněvadž pustíte vodu z kaskády a teďka čekáte, co vám udělá voda z Berounky a ze Sázavy, poněvadž tam žádnou regulaci nemáte.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Je to velký problém, na druhé straně je pravda, že toto riziko je obrovské pro města pod Prahou, kde skutečně ukazuje se, jak v Hoříně, Vrbně, pochopitelně ve Vraňanech a v Lužci je ta situace fakt nezvládnutelná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, jo, a jak jinak byste na to chtěl jít?

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Já se ještě domnívám jednu věc, že bychom měli být opatrní a velmi vážně přemýšlet o regulaci z kaskády tak, aby ve svých důsledcích vždycky by tam byla ta možnost, která by dávala šanci se dostat řádově, teďko říkám velmi vážně, zhruba na 3000 metrů krychlovejch průtoku, to je /nesrozumitelné/, které ve své podstatě obce pod Prahou jsou schopny hraničně zvládnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Ještě jedna věc mě zajímá, máte nějaké bližší informace o zaplavené Tepelné elektrárně Mělník, která kromě jiného, že dodává proud a teplo do vašeho okolí, tak dodává teplo také do hlavního města Prahy?

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
V každým případě došlo tam k regulaci logicky z hlediska vzdutí s tím, pokud vím odstavěj 2 kotle, respektive došlo k omezení dodávky tepla v celém regionu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto, díky za váš čas věnovaný speciálu. Držím palce. Na shledanou.

Ctirad MIKEŠ, starosta Mělníka:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte druhý Povodňový speciál Radiožurnálu a my zůstaneme ještě nedaleko Mělníka tak, jak jsem už říkal teď v rozhovoru s panem starostou Mělníka, v podstatě na dohled od Mělnického zámku na druhém břehu je obec Hořín. Tam dnes natáčel kolega Pavel Pavlas.

osoba:
Hasičský čerpadlo jedno.

osoba:
Kam to budem brát ale?

osoba:
Tady na to to naráží a budeme to pouštět po proudu tam.

osoba:
Honzo, pytle by nepomohly na ten kousek?

osoba:
Ne, to se protlačí jinde.

Pavel PAVLAS:
Voda tu začala přetékat zhruba 2,5metrovou novou protipovodňovou hráz kolem jedenácté hodiny dopoledne.

osoba:
On si stoup ještě do proudu, aby ta voda odtejkala za hráz.

Pavel PAVLAS:
Jak by to tady vypadalo, kdyby ta hráz tu nebyla?

Jan ŽIŽKA, místostarosta Hořína:
V podstatě jednoduchá odpověď, když se na to podíváte a vzal byste gumu a vygumoval tu šedivou plochu, tak si domalujte ty stromy, který jsou nad tím, krásnej výhled do lužního lesa, nicméně kterej skrývá nebezpečí v podobě velkýho množství kubíků vody.

Pavel PAVLAS:
Řekl mi nezávislý místostarosta Jan Žižka. Zhruba 500 místních obyvatel evakuovala radnice v noci, dalších 50 v bytech ale zůstalo.

Jan ŽIŽKA, místostarosta Hořína:
Evakuováni byli buďto do míst ke svým známým, nicméně obec zařídila samozřejmě místo v Cítově se spřátelenou obcí.

Pavel PAVLAS:
Shodně všichni vzpomínají na rok 2002. Voda tu tehdy vystoupala na 5,5 metrů, samovolně tu spadlo 13 domů, 65 dalších museli dělníci zdemolovat. Jsem z Českého rozhlasu, jenom se zeptám, jste zdejší, co tomu říkáte?

osoba:
Je to katastrofa pro lidi, který si vlastně ty domy svépomocí dali dohromady a vlastně Vrbno je zalitý, Zálezlice jsou zalitý, tady je to otázka několika minut.

Pavel PAVLAS:
Je 13 hodin a podle hasičů už nemá smysl dál s vodou bojovat.

osoba:
To se prostě už nedá, teď už je moc pozdě na to, mělo se to udělat dřív.

Pavel PAVLAS:
Místostarosta Jan Žižka má ale jiný názor.

Jan ŽIŽKA, místostarosta Hořína:
No, rozhodně tohle to nevzdáme. Nabízí se spousta možností, jakým způsobem tomu zabránit, i když bohužel prognózy hovoří o tom ke kulminaci vodní hladiny by mělo dojít mezi 17. až 19. hodinou při stavu plus 30 nad naší korunou hráze.

Pavel PAVLAS:
Po 14. hodině připouští i on, že Hořín prohrává.

Jan ŽIŽKA, místostarosta Hořína:
Obec bude totálně odříznuta od světa.

Pavel PAVLAS:
Hodně štěstí.

Jan ŽIŽKA, místostarosta Hořína:
Děkujeme vám.

Pavel PAVLAS:
Z Hořína Pavel Pavlas, Radiožurnál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen připomínám, že pokud chcete vidět přímo fotografie kolegy Pavla Pavlase, můžete se dívat na webové stránky radiozurnal.cz, kde přímo z Hořína, jak to vypadalo ještě předtím, než definitivně přetekly protipovodňové hráze, uvidíte několik fotografií a samozřejmě mnoho dalších z celého průběhu povodní v roce 2013. Na telefonní lince je teď ředitel Správy Povodí Vltavy Tomáš Kendík. Dobré odpoledne.

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, slyšel jste ty výhrady starosty Mělníka Ctirada Mikeše?

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Neslyšel, /nesrozumitelné/ a pozdě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to se omlouvám. Já vám je budu sumarizovat.

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Děkuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pan starosta tvrdí, že rozumí veškerým problémům s upouštěním vody z Vltavské kaskády, rozumí tomu, že není možno úplně dobře spočítat kolik vody přiteče ze Sázavy a z Berounky, které nejsou nijak regulovány, ale říká, že by se vždycky mělo vážně přemýšlet o tom, co to udělá ve svých důsledcích ve městech a obcích pod Prahou a že říká, že by maximálně mělo téct 3000 metrů krychlových za vteřinou Vltavou někde asi na úrovni, předpokládám, Prahy měl na mysli. Co tomu říkáte?

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
No, já k tomu říkám, že my jako pracujeme s přírodou, my si nemůžeme říci, kolik bude z přehrad maximálně odtékat. My se řídíme podle toho, kolik naprší vody, následně následuje odtok vody do jednotlivých vodních toků, z toho se tvoří přítok do těch nádrží a s tím my musíme pracovat. To tedy znamená, že my nejsme schopni ovlivnit přítok do těch nádrží, takže my musíme reagovat. Každá ta povodeň je jiná, jako je jiná tato povodeň, ta povodeň, která byla v roce 2002 nebo povodně, která byla v roce 2006.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, pane řediteli, to úplně chápu, jenom, když se tady dívám například na server České televize, kde generální ředitel Povodí Vltavy, tedy váš nadřízený Petr Kubala říká, že vodu jste dříve odpouštět nemohli, protože byste se dostali do rozporu s manipulačním řádem. To nezní jako vaše odpověď, že se řídíte podle počasí.

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Já neříkám, že se řídíme podle počasí. Já říkám, že technicky není možné omezit odtok z přehrady, pokud mi do ní přitéká více vody, než je kapacita té přehrady, to je poměrně jednoduchá matematická úvaha.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu rozumím, ale to zní jako ... Pardon, pane řediteli, jenom to, co říkáte, zní jako kdybychom začínali s úplně řekněme plnými přehradami, ale tak to přece není.

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Ne, ne, ne, my jsme nezačínali s plnými přehradami. Předpovědi srážek byly avizovány v průběhu minulého týdne a my jsme již od pondělí, kdy se objevila v meteorologických a hydrologických předpovědí první možnost výraznějších srážek, tak jsme začali snižovat zásoby Orlíka a ostatních nádrží Vltavské kaskády jako je například Lipno, to znamená, to je zásadní prostor, který slouží k hospodaření s vodou v nádrži za běžných situacích, ten retenční prostor, který je volný, to znamená prostor, který je vyčleněn, který by vyčleněn při návrhu a výstavbě té nádrže k ochraně před povodněmi, byl zcela prázdný, to znamená, my jsme ten týden nebo jaksi od pondělí zhruba jsme začali snižovat tu hladinu až do té inkriminované noci ze soboty na neděli, kdy došlo k těm prudkým srážkám a velice intenzivnímu vzestupu, tak my jsme prázdnili zásobní prostor nádrže a díky tomu vyprázdněnému, vyprázdněnému místu jsme byli schopni potom ovlivnit ten průtok. Ale já reaguji na tu výtku pana starosty Mikeše, že nelze ovlivnit maximální odtok z nádrže, který odtéká. To prostě technicky není možné. Je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, ale tak v tom případě mi tedy prosím, pane řediteli, vysvětlete, proč, když včera došlo k rozhodnutí, že řekněme bude odpouštěno více vody z celé Vltavské kaskády do vltavského koryta, a dnes najednou na tlak politiků ...

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
To nebylo na tlak politiků, to bylo právě díky tomu včerejšímu rozhodnutí. Průtok Vltavy po ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, pane řediteli, já vás to nechám doříct, jenom abych si to úplně vyjasnil. To, že ministr zemědělství Petr Bendl říká, že rozhodl nebo že rozhodli v krizovém štábu o tom, že bude snížen tne odtok, tak to nebylo jejich rozhodnutí?

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Bylo to rozhodnutí krizového štábu, ale bylo to na základě žádosti krizového štábu Ústeckého kraje, zda tato možnost není. Ale díky tomu rozhodnutí začít odpouštět přehrady Vltavské kaskády, které jsme již naplnili zcela včera ve večerních hodinách, tak jsme si přes noc ještě do té doby, než nám odkulminovala Berounka nad Prahou nebo nad tím dolním tokem Vltavy, jsme si vytvořili prostor v tom Orlíku tak, abysme byli míň schopný ovlivňovat ten tok na tom dolním Labi. Nám, my jsme dostali předpověď včera aktuální na základě aktuálních /nesrozumitelné/ srážek, že dojde ke zvýšení průtoku Berounky ještě o 400 metrů krychlových za vteřinu a v tuto chvíli my jsme přehradu Orlík měli již zcela plnou, proto bylo rozhodnuto, že o těch 400 metrů krychlových, ke kterým stejně dojde ve Vltavě k nárůstu z Berounky, tak my začneme odpouštět ten Orlín, to je plus, minus, to je řekl bych jednoduchá úloha, tak potom my jsme se rozhodli, že ten Orlík začneme vypouštět. Do rána se podařilo odpustit zhruba 20 centimetrů. Ve chvíli, kdy v 6 hodin ráno kulminovala Berounka v Radotíně nad soutokem s Vltavou, my jsme snížili operativně průtok z Vltavské kaskády o 250 metrů krychlových za vteřinu, začali jsme ve dvě ráno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, já už jsem to pochopil. Nechte mě tedy se zeptat. My vysíláme celý den o obcích, kterým o relativně malý kousek přetekly povodňové zábrany. Teď před malou chvílí jsem mluvil s ústeckým hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem, který říkal, že s největší pravděpodobností podle toho, co mu říká kromě jiného i Povodí Vltavy, zítra dojde tak vysoká vlna, že přeteče i jeho povodňové zábrany. Víte, na co se ptám, rozumím tomu, že vám ten dotaz může připadat hloupý, ...

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Ne, ne, ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nešlo upouštět prostě méně vody, aby ...

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Nešlo, nešlo, nešlo, protože ta nádrž je technicky konstruována na to, aby měla nějakou maximální hladinu, je to prostě provozní stav té nádrže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, a když říkáte, pane řediteli, pardon, když slyšíte například ministra zemědělství, jak říká stáhneme to o 100 kubíků, budeme upouštět o 100 ...

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Ale to jsme si již vytvořili, to jsme již vytvořili ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Poslouchejte mě, a on říká a budeme uvažovat o dalších 300, tak to si vymyslel, anebo jedná po dohodě s vámi?

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
To jedná po dohodě s námi, to my jsme byli ve spojení s panem ministrem, ale bylo to opět říkám, jenom díky tomu rozhodnutí ze včerejšího večera, kdy dojde k tomu zvýšení průtoku o ten předpokládaný nárůst té Berounky v Praze. Ten průtok by tam stejně přišel. To znamená my jsme si ten doplněk, který je nad tím soutokem, my jsme si ho odpustili z té kaskády, tím pádem jsme si vytvořili těch 20 centimetrů na tom Orlíku a ve chvíli, kdy kulminovala Berounka, domluvili, bylo projednáno s krizovými štáby Středočeského kraje a s krizovým štábem kraje ve večerních hodinách včera, že dojde ke zvýšení odtoku z Vltavské kaskády tak, aby byl, aby se vytvořil tento prostor a aby průtok dosáhl úrovně 3200, protože jsme měli tu předpověď na tu Berounku, toto bylo projednáno s krizovými štáby, my jsme toto udělali a díky tomuto rozhodnutí jsme vytvořili ten prostor, který nyní můžeme využít ve prospěch Ústeckého kraje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už tomu rozumím. Možná to bude pozdě, pane řediteli, minimálně tedy ze slov pana hejtmana to vypadá jako, že to je pozdě.

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Bohužel, bohužel, bohužel děláme, co umíme. Jak jsem říkal, pracujeme s přírodou. Ty nádrže jsou konstruovány na nějakou technickou kapacitu, mají určitý objem, jak říkám, ta povodeň je každá jiná a ty manipulace proběhly zcela v souladu s aktuálními předpověďmi, s aktuální meteorologickou provozní situací na základě toho, jak probíhala prostě výstavba, evakuace na celém tom dolním toku, nejedná se jenom o Prahu, jedná se i o všechny ostatní obce na dolním toku Vltavy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já naopak teď celou dobu mluvím zejména o dolním toku Vltavy. Pane řediteli Kendíku, řekněte mi ještě jednu věc, jaké máte plány pro nejbližší dny, kolik vody budete z kaskády odpouštět?

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Pro nejbližší období my tedy po dohodě s panem ministrem Bendlem a s krizovým štábem, s ústředním krizovým štábem jsme vlastně okolo toho, nebo od toho oběda jsme snížili odtok z kaskády o 400 metrů krychlových za vteřinu. Orlík se v tuto chvíli, vyrovnali jsme přítok s odtokem a ještě jsme několik centimetrů na Orlíku naplnili, to si myslím, že i ze slov, jak jste říkal, pana hejtmana, že je asi maximální pomoc i z hlediska času tedy především, kterou jsme schopni tomu dolnímu Labi poskytnout a poté, až se vyrovná přítok s odtokem, tak již začneme tu nádrž odpouštět tak, jak nám bude klesat přítok do nádrže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik ředitel Správy Povodí Vltavy Tomáš Kendík. Pane řediteli, díky za váš čas. Na shledanou.

Tomáš KENDÍK, ředitel Správy Povodí Vltavy:
Prosím. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Povodňový speciál Radiožurnálu už druhý a tím dalším hostem ve vysílání je agrární analytik Petr Havel, kterého vítám ve speciálu.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Přeji hezký den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobré odpoledne, kde to stojíte, pane Havle?

Petr HAVEL, agrární analytik:
No, jsem v Praze, ale jak vidíte prostě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste si vybral místo těsně vedle sanitky.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Situace je taková, že kolem mě to hodně houká, ale za chvilku už to přestane.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Opravdu? Vypadá to spíš, že než aby to přestávalo, tak to je o něco silnější.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Já bych řekl, že už ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Opravdu?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Haló.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak, pane Havle, slyšíme se?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Ano, ano, slyšíme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Výborně. Vy jste v dnešním článku v Mladé frontě DNES tak jako už několikrát vycházel z předpokladu, který jste formuloval, jako že povodně byly, jsou a budou a že je potřeba se s nimi naučit žít. Co by bylo podle vašeho názoru třeba pro to naučení udělat?

Petr HAVEL, agrární analytik:
No, to by bylo na dlouhou knihu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžete krátce.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Ale určitě bychom se měli začít a jinak lépe chovat ke krajině, protože v krajině všechny ty povodně vznikají. Musíme zvyšovat retenční schopnost krajiny, to znamená schopnost krajiny vsakovat vodu a měli bychom také asi přehodnotit stávající hodnocení rizik, protože se ukazuje, že v některých případech jsme ta rizika z povodní podcenili a také si myslím, že je potřeba začít uvažovat, a to jsem taky napsal o tom, že bysme sem tam občas někdy mohli také v budoucnosti v České republice postavit přehradu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, k tomu se dostaneme, protože by mě zajímal váš názor vůbec na ty současné protipovodňové investice. Vidíme, že v zaplavených Zálezlicích byla nedostavěná klasická řekněme valová protipovodňová zeď, vidíme čistě betonové zdi nebo čistě kovové zdi, je to podle vašeho názoru smysluplná investice?

Petr HAVEL, agrární analytik:
No, tak samozřejmě někdy ty investice jsou udělány dobře, někde jsou udělány hůře, někde ještě nejsou udělány vůbec, ale čili nelze paušálně hodnotit. Skutečností ale je, že celá řada těch protipovodňových investic je postavená na principu, že se někde prohloubí nějaké koryto toku nebo prostě třeba rybníka a následně se to koryto nějakým způsobem osadí kameny, v podstatě neprostupnými materiály, přičemž výsledkem je, že voda místo, aby se v tý přírodě zbrzdila, tak naopak teče rychleji a svým způsobem se ten problém určitého území pošle po toku směrem dolů, to znamená někam jinam.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a ještě jedna věc, to jsou ty přehrady. Vy byste jako ideální viděl, kdyby se ty větší neregulované toky regulovaly právě přehradami?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Tak samozřejmě já jsem hlavně psal a říkám, že je potřeba v tomto směru mít kompletní pohled, to znamená, neřeší to jenom přehrady, neřeší to jenom a chování člověka v přírodě, neřeší to jenom konstrukce protipovodňových opatření. Čili ano, myslím si, že někde by se přehrada hodila, zcela určitě na Berounce. A zase je potřeba říci, ta přehrada nemusí být nějaká obrovská, velká. Bude záležet právě na tom správném vyhodnocení rizik, ale současný stav je takový, že sice existuje takzvaný general akumulačních systémů pro vody, což je asi 65 lokalit, kde by se v budoucnosti mohla někdy postavit nějaká přehrada, ale je to vlastně víceméně velice zpochybňováno zejména ochránci přírody a my si budeme muset vybrat buď bude pro nás větší prioritou ochrana zvířat a organismů a rostlin nebo ochrana člověka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik v dnešním Povodňovém speciálu agrární analytik Petr Havel. Pane Havle, díky za vaše názory, na shledanou.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď je čas na zprávy.

/ Zprávy /

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a my se teď posuneme v podstatě na Moravu, to znamená směrem, který by minimálně podle meteorologů měly odejít srážky a všechno to, co zapříčinilo situaci, která nastala v Čechách. Spolu se mnou je ve studiu tady na pražských Vinohradech předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof a také bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník. Dobrý den.

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak se díváte na dnešní situaci? Mám na mysli to, jestli si myslíte, že je ten řekněme vzdušný systém stabilizovaný nebo jestli se prostě může něco zvrtnout a můžou ty drtivé srážky pokračovat?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
No, tak naše zkušenost je taková, že bývaly dvě vlny tý povodně a já doufám, že letos to nebude, ale je potřeba to brát v úvahu a zase neměli bychom být tak překvapeni, ale myslím si, že to hlavní už asi bylo, já tedy doufám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To evidentně všichni doufají.

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
No, jo, ale tak to je potřeba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, zajímá, pane Obrusníku, na čem, na čem teď s veškerými těmi zkušenostmi, s veškerou znalostí řekněme těch produktů těch výpočetních modelů, na čem by mohlo záviset, jestli se situace vydá tím, že prostě bude svítit slunce a nebude pršet, nebo jestli se vydá opačným směrem?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
To nemohu říct, to závisí na mnoha faktorech, protože ta atmosféra je strašně složitá, ale tak nahrubo bych řekl jsme schopni to předpovědět na 10 dní dopředu s tím, že může to být opraveno a do těch 3 dnů pak už ty předpovědi mají být natolik dobrý, že se dá spustit třeba ten systém nebo ne a z toho musíme vycházet a to bude ještě delší dobu trvat, než se zlepšíme třeba o ten den nebo o dva.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ve chvíli, kdy meteorologové říkají a ukazují to na předpovědních mapách na těch radarových, že ty srážky se přesouvají někam směrem na východ, znamená to, že by se obyvatelé na Moravě měli obávat podobného vývoje jako v Česku automaticky?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
No, automaticky zatím ještě nemusí, ale na druhou stranu mohli by se trošičku připravovat s tím, že by to tam mohlo přijít. Zatím tam není takzvaně nasycené to povodí, čili, i když tam bude déšť, tak ještě by neměl mít takové důsledky, jako kdyby ten samý déšť teďka přišel do Čech, to by bylo horší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nasycené povodí to mluvíte o půdě?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
Nasycená půda, no celá ta oblast těch povodí těch řek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme přibrat do debaty ředitele pro Správu Povodí řeky Moravy Antonína Tůmu. Pane Obrusníku, vy si vezměte prosím sluchátka, abyste pana ředitele slyšel. Pane Tůmo, přeji dobré odpoledne.

Antonín TŮMA, ředitel pro správu povodí Moravy:
Hezké odpoledne přeji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
S jakým vývojem počasí na Moravě a vůbec v povodí řeky Moravy počítáte?

Antonín TŮMA, ředitel pro správu povodí Moravy:
Co se týká hydrologický situace, tak na základě těch dlouhodobých předpovědí jsme očekávali, že srážky naše území zasáhnou a z tohoto důvodu od soboty jsme předpouštěli nádrže dyjskosvratecký soustavy tak, abychom případné zvýšené průtoky buď z Rakouska, z rakouské Dyje nebo z Moravské Dyje byli schopni zachytit v nádržích a nezhoršovat situaci dole pod nádržemi. To znamená, že od stávající předpovědi, která je, tak předpouštíme i dále nádrže na moravní části, zejména vodní dílo Bystřička a Slušovice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dá se říct v krátkosti, jestli očekáváte na Moravě záplavy?

Antonín TŮMA, ředitel pro správu povodí Moravy:
Nelze hovořit v této situaci o záplavách, protože je úplně jiná situace na Moravě než je v Čechách, protože ty srážky očekáváme v těch horských oblastech, to znamená v Beskydech a v Jeseníkách, to znamená, že ty zvýšený průtoky by neměly mít takovou rychlost tak, jak to bylo v Čechách a očekáváme samozřejmě vzestup hladin, ten už je díky nasycenosti území patrný z našich měrných stanic a ze stanic ČHMÚ už dnes, kde hladiny mírně stoupají, nedosahují však nikde prvních povodňových stupňů a my očekáváme vzhledem k předpokládaným srážkám v rozmezí 20, 40 milimetrů za 24 hodin, že bysme mohli dosáhnout těch prvních povodňových stupňů. To však neznamená pro občany, že platí žádné ohrožení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Obrusníku, s jakou rezervou, no, a ano, s jakou rezervou vlastně jsou odhadovány vývoje počasí nebo hydrologické vývoje? Je tam prostě nějaké procento nebo desítky procent, že se to všechno může ještě zvrtnout někam jinam?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
No, tak v tom směru, ty velké výkyvy tak nejsou, jestli něco bude nebo nebude, spíš jde o to, jestli bude třeba 20 milimetrů nebo 40, tam bych řekl, že u té kvantity těch srážek, tam ta chyba může být poměrně velká, proto je potřeba se připravit vždycky trošku na tu horší alternativu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli Tůmo, když se díváte do Čech například na kolegy z Povodí Vltavy, chtěl byste být na jejich místě?

Antonín TŮMA, ředitel pro správu povodí Moravy:
Samozřejmě tohle je nešťastně položená otázka. Ta situace je velmi vážná a jsme potěšeni, že to třeba nezasáhlo tak drasticky i tady tu část na Moravě, ale v žádným případě jim tu situaci nezávidím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Trošku se zhoršuje naše spojení. Možná, kdybyste postoupil o několik kroků stranou, bylo by to o něco lepší. Zajímá mě ještě jedna věc, pane Obrusníku, spadají letošní povodně minimálně z toho, co o nich víme, do oblasti katastrof pro vás,

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
Určitě, určitě, protože už jsem viděl někde definici katastrofy, to je třeba, když zemře více než 10 15 lidí, to třeba nesplňujeme, ale když je škoda větší než 15 milionů dolarů, což zdaleka překročíme, čili já myslím, že to můžeme pokládat za katastrofickou povodeň.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se díváte v podstatě odborným a velice zkušeným okem na to, jakým způsobem prostě celý ten systém funguje od hydrometeorologického ústavu až po ty poslední složky záchranného systému, tak jak to funguje, zlepšuje se to povodeň od povodně?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
Já myslím, že se to zlepšuje, je to vidět, třeba vidíme některé novinky, jako jsou ty mobilní stěny, které byly postaveny, ale samozřejmě vyskytují se i chyby většinou třeba drobnější, kterých bychom se mohli příště vyvarovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to je?

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
To znamená, my se musíme pořád zlepšovat. Například třeba mobilní zábrany podle některých lidí byly postaveny pozdě. Mě zarazila jedna věc, že jsem se dozvěděl tedy z televize, že je na to povolená lhůta, výstavba za 3 dny, což teda mi nedává smysl s tím, když jsme mluvili o té předpovědi povodně, tak ta se dá rozumě brát tak na ty dva dny dopředu maximálně, taková, ze které se dá už třeba, na kterou se dá reagovat a spustit ten systém. Čili to je potřeba dát nějak do souladu. Za druhé, jestli se začalo včas, to já nedokážu posoudit, ale taky jde o to, protože ty zábrany jsou na poměrně dlouhém úseku, zda nezačít tam, kde je ta hladina řekl bych nejvyšší a pokračovat třeba tam, kde to nebezpečí není tak velké. A podle mě, já nevím, jak to mají udělaný, je to poměrně novinka, ale bude potřeba se nad tím zamyslet po skončení povodně, ne teď.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane Obrusníku a pane Tůmo, oběma děkuji za komentář a za návštěvu v tomto Povodňovém speciálu. Přeji hezký večer. Na shledanou.

Antonín TŮMA, ředitel pro správu povodí Moravy:
Na shledanou.

Ivan OBRUSNÍK, předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, bývalý šéf Českého hydrometeorologického ústavu:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme se ale zastavit ještě na chvíli na Moravě. Přes 300 kilometrů dělí moravské Troubky od českých Zálezlic, vesnice přitom před pár lety svedly dohromady právě povodně. Teď aktuálně Troubští sledují, jak si Zálezličtí poradí s další záplavou a na místě natáčela Jana Zemková.

Jana ZEMKOVÁ:
Televize, rozhlas, média, která teď v Troubkách lidé sledují více než jindy. Radek Brázda, starosta obce, v kanceláři zapíná internet a zjišťuje, co se děje v Zálezlicích.

Radek BRÁZDA, starosta obce Troubky:
Tak teď, když se díváme na stránky, tak vidíme, že ta provizorně postavená hráz už se jim protrhla a začala voda pronikat do těch níže položených částí obce, takže přece jenom už jsme tam několikrát byli a s panem starostou se známe, je to pro něj asi dost těžká situace, když po 11 letech je znovu postihla velká povodeň.

Jana ZEMKOVÁ:
Radek Brázda by rád svému kolegovi starostovi ze Zálezlic zatelefonoval a dozvěděl se, jak to v obci vypadá, povzbudil, jenže ví, že teď na to není ten vhodný okamžik.

Radek BRÁZDA, starosta obce Troubky:
Abych pravdu řekl, neměl bych asi teď v této chvíli odvahu mu volat, protože musí řešit spoustu podle mě důležitějších věcí, ale předpokládám, že mu budu volat. Stejně i on se mi ozval při povodni v roce 2010, jestli nepotřebujeme nějakou pomoc a pak i s konkrétní pomocí, na které jsme se dohodli, dorazil. Počítám, že tímto způsobem spolu asi budem komunikovat, ale asi až budou z toho nejhoršího venku.

Jana ZEMKOVÁ:
Svého kolegu právě slyší ve vysílání Radiožurnálu naživo.

starosta Zálezlic:
Když vezmu občany této republiky, který prostě si na nás vzpomněli po tom roku 2002 a opět nás kontaktovali a budou nám pomáhat, za všechny obyvatele Zálezlic všem děkuju.

Jana ZEMKOVÁ:
Do kanceláře vstupuje velitel dobrovolných hasičů Petr Březina. Už ví, jak lidem v zatopených oblastech mohou dobrovolní hasiči z Troubek pomoci.

Petr BŘEZINA, velitel dobrovolných hasičů v Troubkách:
V současné době samozřejmě techniku připravenou máme na 100 %, jedná se o různé typy čerpadel, samozřejmě disponujeme člunem, obleky do vody, plovacími vestami, takže připraveni jsme.

Jana ZEMKOVÁ:
Co budou v Zálezlicích potřebovat nejvíc, co mohou Troubky vlastně nabídnout? To chce mít starosta Radek Brázda promyšlené dřív, než se rozhodne zvednout telefon a zavolat svému kolegovi ze Zálezlic.

Radek BRÁZDA, starosta obce Troubky:
Jednoznačně samozřejmě můžeme nabídnout postiženým oblastem vysoušeče, které máme ve svém vlastnictví, není jich teda mnoho, ale nicméně jsou to průmyslového charakteru vysoušeče, pokud byla zasažena škola, školka nebo nějaký další obecní objekt, tak určitě tam by udělaly dobrou práci. Pokud budou potřeba nějaké prostředky čistící nebo dezinfekční prostředky, tak určitě bychom nakoupili a do těch zaplavených míst nějakým způsobem dopravili. A pak samozřejmě budu dávat návrh na radu, případně na zastupitelstvo na finanční pomoc.

Jana ZEMKOVÁ:
Ani další obyvatelé Troubek ale nejsou k povodním v Čechách lhostejní. Záběry v televizi výpovědi lidí, které slyší v rádiu, jim připomínají jejich vlastní osudy, říká Jarmila Vitoslavská.

Jarmila VITOSLAVSKÁ, obyvatelka Troubek:
I po těch třeba 16 letech nebo téměř 16 letech je to prostě člověk, to nejde nijak ovládnout, to nejde nijak zastavit. Já s nima cítím, že s nima prostě držím.

Jana ZEMKOVÁ:
Troubkám se zatím voda vyhýbá, kdo ví na jak dlouho, kdy se situace obrátí, to už tady zažili, naposledy před 3 léty. Z Troubek Jana Zemková, Radiožurnál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Povodňový speciál Radiožurnálu se teď otočí zpátky do jižních Čech a musím říct, že momentálně opravdu dobrý a komplexní přehled o situaci na jihu Čech má koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA v jižních Čechách Václav Vonášek. Dobré odpoledne přeji.

Václav VONÁŠEK, koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA v jižních Čechách:
Dobré odpoledne, pane redaktore.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Vonášku, o jakých oblastech v jižních Čechách máte přehled?

Václav VONÁŠEK, koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA v jižních Čechách:
Tak my se momentálně vracíme z Písecka, kde ta situace ještě vypadá tak, že ty objekty jsou tam pod vodou na hodně místech, ale máme přehled dá se říct o všech oblastech, protože nepracujeme sami, ale pracujeme ve spolupráci s Červeným křížem a s Charitou a dá se říct, že máme to území Jihočeského kraje rozděleny mezi sebe tak, aby jsme se každá organizace starala o určité území a ty informace si navzájem měníme, takže k dnešnímu dni můžu říct, že oblast od Českých Budějovic na jih, dá se říct, že se z nejhoršího už dostává. A to, kde ještě budou velké problémy, tak je právě povodí Blanice, Otavy a to znamená oblast /nesrozumitelné/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Pane Vonášku, není úplně nejlepší spojení. Nevím, čím to je. Zkuste, pokud můžete, popojít, jestli to je nějakou ne úplně dobrou kvalitou signálu. Zajímá mě ještě věc, k čemu vám výsledky toho vašeho monitoringu situace budou?

Václav VONÁŠEK, koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA v jižních Čechách:
Ano, tak my se snažíme tu pomoc dělat cíleně, to znamená, /výpadek signálu/, se tam setkáváme s tím, že ta situace na těch obcích je vynikající z toho hlediska, že tam dochází ke spolupráci všech složek, ať jsou to dobrovolní hasiči, starosta, ale i občané a ve spousta věcech si vystačí sami a my se snažíme angažovat tam, kde tohle to, právě ta pomoc nestačí, takže dneska jsme třeba takovou potřebu zaregistrovali v Protivíně, v Hrdějovicích u Českých Budějovic a myslíme si i v Putimi, která je doposavad pod vodou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Vonášku, já se moc omlouvám, ale to spojení je opravdu velice, velice nekvalitní, tak se s vámi rozloučím, držím palce, ať se vám ve vaší práci v jižních Čechách daří. To byl koordinátor pomoci při mimořádných událostech organizace ADRA v jižních Čechách Václav Vonášek, ale pojďme zůstat ještě chvíli na místě, protože na jihu Čech, konkrétně kolem Českého Krumlova se pohybuje také kolega z Českého rozhlasu Martin Pokorný a tady je jeho reportáž.

Martin POKORNÝ:
U jednoho z mostků přes Polečnici ve Starých Dobrkovicích bydlí Ivana Dráplová. Voda jí zatopila zahradu a sklepy.

Ivana DRÁPLOVÁ:
Ve sklepích je voda, tam je vždycky, tam je spodní voda, takže to prosakuje nahoru, ale tam jsme víceméně připravený, takže teď je jediný problém, že nemáme vodu, že nemůžeme, že jedeme na studnu svojí, takže nemáme vodu.

Martin POKORNÝ:
Že tu studnu budete muset nějak čistit.

Ivana DRÁPLOVÁ:
Určitě no. Až to dáme dohromady vyčistíme, takže to budeme spíš používat zatím jako užitkovou vodu, než to dáme, že jo, samozřejmě hygieně a dá se to do pořádku, no.

Martin POKORNÝ:
Jak berete vodu teď?

Ivana DRÁPLOVÁ:
Teď máme vodu v kanystrech tady od sousedů hodnejch nahoře. Já se dneska budu muset umejt v práci, takže je to takový jakoby trošku provizorní, ale jsou na tom lidi hůř, no.

Martin POKORNÝ:
O trochu výše proti proudu Polečnice je motorest. Tam se voda rozlila mezi chatky. Majitele motorestu Miroslava Cihlu překvapila rychlost, s jakou voda přišla, a říká, že je nikdo včas nevaroval.

Miroslav CIHLA, majitel motorestu:
Říkám si, že tentokrát to bylo absolutně zaspaný, tady v Dobrkovicích se nedělo nic.

Martin POKORNÝ:
Voda páchala škody po obou stranách Polečnice.

Miroslav CIHLA, majitel motorestu:
My s tím musíme počítat, podnikáme na místě, který je v zátopovým pásmu, který je teda problémový, i ty chatky jsou tady, to jsou stavby dočasný. Támhle v tom chatě taky bydlí.

Martin POKORNÝ:
Kromě chatek a zahrad voda zaplavila několik domů, doplňuje Radek Cihla.

Radek CIHLA:
Starej mlýn ve Starých Dobrkovicích, tady /nesrozumitelné/, Šdinlů, Strejců, ty byli úplně vytopený, nějaký Budějovičáci si koupili v zahrádkářský kolonii tam hned vedle potoka a postavili si tam dům, tak ti byli taky úplně vytopený. V Nových Dobrkovicích naproti benzinový stanice, tak ty byli taky vytopený. My tady bydlíme 30 let nebo 40 let v Dobrkovicích, od roku 2002, kdy se tady prohnala velká voda, tak se tady povodí ukázalo jednou, vyřezali tady stromy, keře a trošku prohrábli koryto a od tý doby už se neudělalo nic. Je to prostě docela zmar, protože moc jsme se nepoučili za těch 10, 11 let od roku 2002.

Martin POKORNÝ:
Blízko grafitového dolu pod skálou je několik domů, voda vyplavila sklep rodiny Štindlových.

Zdeňka ŠTINDLOVÁ:
Muž to všechno musel vysávat tím na vytírání. Tohle všechno bylo, tohle bylo plný vody.

Martin POKORNÝ:
Máte tady uhlí ve vaně a ta vana teda byla plná vody?

Zdeňka ŠTINDLOVÁ:
Ta byla plná, tady to je někde ještě vidět, jak tu bylo vody, ne.

Martin POKORNÝ:
Voda v blízkosti grafitového dolu podemlela i břeh, po kterém vede silnice. Tam jsou teď pásky se zákazem vstupu. Zdeňka Štindlová ukazuje na druhý břeh, kde dříve byly zahrady.

Zdeňka ŠTINDLOVÁ:
Tady nemělo bejt tadyhle ta hospoda, benzinka tu neměla bejt, protože odjakživa tady byly vždycky ty zahrady potopený a tohle to, jak to navršili, tak to všechno jde na nás, tady nikdy, a my jsme tu právě nejvíc v dolíku, tak nás to tu nejvíc postihlo.

Martin POKORNÝ:
Když chtěli Štindlovi proti navážení země na druhém břehu Polečnice protestovat, dozvěděli se, že se jich to netýká. Ze Starých a Nových Dobrkovic u Českého Krumlova, Martin Pokorný, Radiožurnál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a my zůstaneme přímo v Českém Krumlově, minimálně zprostředkovaně přes telefonní linku, protože ve speciálu, Povodňovém speciálu Radiožurnálu vítám mluvčí českokrumlovské radnice Karolínu Kneiflovou. Dobré odpoledne.

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Olgu Kneiflovou, dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, ale já mám pocit, že spojení do jižních Čech prostě z Prahy dneska nechodí úplně tak, jak by mělo. Zajímá mě několik věcí, jak jsou na tom Polečnice a Vltava v Krumlově teď?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Tak Polečnice je na prvním stupni povodňové aktivity. Aktuální průtok je zhruba 27 kubíků a výše hladiny 132 centimetrů, takže Polečnice už je v korytě. A co se Vltavy týče, ta je stále na třetím stupni, aktuální průtok je 207 kubíků a výše hladiny 253 centimetrů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pochopil jsem to správně, že ta malá Polečnice, v podstatě malá říčka napáchala v Krumlově víc škody než samotná Vltava?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
V podstatě ano, pochopil jste to správně. Ta způsobila momentálně jednu z největších škod, a to zatopení fotbalového stadionu a v podstatě přilehlého sportoviště.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To jsou věci, které se bezesporu dají za nějakých finančních obětí nahradit. Byly zatopeny nějaké obytné domy? Mám na mysli, jestli někdo přišel o střechu nad hlavou?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Úplně abychom v podstatě někoho evakuovali, tak to se naštěstí nestalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Které části Českého Krumlova tedy který bezesporu asi většina České republiky zná jako to krásné historické centrum obkroužené řekou, tak bylo vůbec to centrum poškozeno?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Centrum jako takové výrazně poškozeno nebylo, řeka se vylila z břehů a to, co poškodila, tak byly v uvozovkách v podstatě jenom předzahrádky, když to řeknu nebo terasy přilehlých restaurací.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste schopni si s těmi škodami poradit sami z vlastních zdrojů, anebo budete potřebovat nějakou pomoc od kraje, od státu?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Tak, co se práce jako takové týče, tak si myslím, že jsme schopni si pomoci sami. Dostáváme samozřejmě spoustu nabídek z celé republiky a rádi je evidujeme. Pokud budeme potřebovat, rádi se ozveme, ale zatím si myslím, že jsme schopni si pomoct sami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak zafungovala v Českém Krumlově protipovodňová opatření?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Protipovod%nová opatření momentálně nám povodeň trochu ztížila práci, protože protipovodňová opatření, která byla v současné době dělána na jezu na Jelení lávce, tak povodní vlastně byla narušena, byla zastavena a až voda opadne, uvidíme, kolik škody vlastně napáchala jak to bude dál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Někde jsem zaznamenal, že snad celý ten sofistikovaný systém jezu, který měl působit také proti povodni, byl zničen, to tak je?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Zničen úplně říct nemůžu, netroufám si v podstatě teďko říct, jak to tam je, protože firma, která toto opatření provádí, tak opravdu teďka není schopna říct, protože je to tam ještě všechno pod vodou, takže uvidíme, až voda opadne, kolik škody je napácháno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A potom poslední otázka, která je vesměs při povodních kladena, jestli v Českém Krumlově teď prší?

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Vydržte, podívám se z okna, ale mám pocit, že momentálně ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to je dobrá zpráva, tak díky za vaše informace a hezké odpoledne. Na shledanou.

Olga KNEIFLOVÁ, mluvčí českokrumlovské radnice:
Děkujeme. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Z Českého Krumlova se v rámci Povodňového speciálu Radiožurnálu teď přesuneme v podstatě až na okraj Prahy, protože obyvatelé středočeské Davle měli poměrně černé obavy, které pramenily z roku 2002 z těch minulých povodní. Nakonec Vltava povodně z roku 2002 nepřekonala, i tak ale někteří lidé z této středočeské obce nemají úplně důvod ke smíchu. Voda totiž v Davli poškodila na 50 domů, na místě natáčel kolega Nikola Bojčev.

Nikola BOJČEV:
Silnici z jedné strany lemují domy, které mají místo zahrad vodní laguny. Ani pytle s pískem je před stoupající řekou neochránily. Z oken se tak nikdo nedívá, nemává. Jejich majitelé odešli už včera ke svých příbuzným nebo do evakuačního centra. Z druhé strany silnice hučí rozbouřená Vltava, na kterou je až děsivý pohled. Velká voda na cestě ven z koryta poničila na 50 domů, desítky chat a bez povšimnutí nenechala ani místní novou mateřskou školu, která stála nemalé peníze. Její zahrada a třídy jsou zatopené.

Jiří PROKŮPEK, starosta Davle:
Ta školka se nebude moct otevřít z důvodu toho, že jelikož tam byla tahle ta voda a byla kontaminovaná, tak my budem muset si pozvat hygienu a ta teprv řekne nějaký závazný stanovisko, co se všechno musí udělat, abysme tam ty děti mohli dát. Já nepočítám teda, že by tam teďka do začátku prázdnin ty děti šly.

Nikola BOJČEV:
Říká starosta Davle Jiří Prokůpek. Radnice teď řeší kam se stovkou dětí, které do místní mateřské školy chodily. Špatné zprávy ale střídají i dobré.

osoba:
Evakuovaní obyvatelé z ulic na Javorce, /nesrozumitelné/ se budou moci vrátit zpět domů. Spouštění trafostanic bude probíhat na základě snižování hladiny Vltavy a Sázavy.

Nikola BOJČEV:
Jedním z těch, kdo s obavami sleduje další vývoj na Vltavě, je i prodejce zeleniny František Rada. Jeho obchůdek stojí jen pár metrů od rozbouřené řeky. Podle pana Rady se mnozí lidé nepoučili z ničivých povodní před 11 lety.

František RADA, prodejce zeleniny:
Roku 2002, to už jsem tady byl, takže s něčím takovým počítali, protože měli informace z rádia, takže věděli o tom, že tohle to přijde, ale byli tak trochu nepřipravený. Jako dejme tomu támhle marina, teď sem vytahovali lodě, přeparkovali a tak dále, takže doufám, že se to dostane zase do standardu, no.

Nikola BOJČEV:
Obyvatelé Davle si můžou oddechnout. Předpovědi hydrologů říkají, že hladina Vltavy už nemá stoupat. Místo plnění pytlů s pískem, tak přichází na řadu odklízení toho, co velká voda napáchala, a proto teď obec nutně potřebuje vysoušeče a dezinfekční prostředky. Nikola Bojčev, Radiožurnál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to byla v podstatě poslední část Povodňového speciálu, druhého Povodňového speciálu Radiožurnálu. Teď přede mnou sedí kolegyně Veronika Sedláčková. Veroniko, předpokládám, že se povodním nevyhneme ani v té publicistické části nebo se pletu?

Veronika SEDLÁČKOVÁ:
Ne, nepleteš, nevyhneme a začneme v Děčíně, kde hladina Labe stále stoupá, máme tam reportérku Lenku Šumovou, spojíme se taky s ministrem zemědělství Petrem Bendlem, který se společně s premiérem Nečasem vydal na Mělnicko do obce Zálezlice. V Turecku se už pátý den konají tisícové demonstrace, také tam dnes vyhlásily stávku odbory, k tomu politolog Emil Sulejmanov a věnujeme se taky unikátnímu rozhodnutí Evropské komise, která se rozhodla rázně zakročit proti dovozu levných solárních panelů z Číny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To všechno po osmnácté hodině na Radiožurnálu s Veronikou Sedláčkovou. U mikrofonu byl Martin Veselovský.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.