Poválečná generace zestárla. Hrozí kolaps, ztratili jsme vztah k sobě navzájem, varuje geriatr
Poválečná babyboomová generace zestárla a hrozí kolaps. Chybí totiž peníze i kapacita na pomoc seniorům, a jak říká psychiatr a geriatr Zdeněk Kalvach, Česko si za to možná může tak trochu samo. „U nás příliš nefungují komunity a společenství, ztratili jsme vztah k sobě navzájem,” říká.
„Každý samozřejmě musí v první řadě spoléhat sám na sebe, zároveň ale potřebujeme podpůrné sítě: rodinu, obec a základní společenství. A pokud se tyto podpůrné sítě nenastaví dobře, a to včetně financí, může dojít k velmi nepříjemným haváriím. Lidé zkrátka zůstanou bez podpory k důstojné existenci," říká Kalvach.
A zdá se, že situaci nikdo řešit nechce. A vlastně ani nikdy nechtěl. „Dříve jsme řešení přehazovali na jinou pětiletku, dnes ho přehazujeme na jiné volební období. Všichni plánovači jsou jen zas a znovu překvapeni. Nejdřív tím, že chce tolik lidí do škol, poté tím, že děti dospěly a chtějí na střední školy, potřebují byty a nakonec nejsou peníze na penze.”
Ideálem je takzvaná bezvěká společnost, kdy jediné, co člověka omezuje, je případná choroba, nikoliv věk. V Česku se nám ji nedaří dosáhnout, naše společnost je nadprůměrně ageistická. ZDENĚK KALVACH
Penzemi to přitom podle Zdeňka Kalvacha nekončí. Už za pár let se totiž podle něj projeví další kritický nedostatek, a to podpůrných služeb, ať už komunitních nebo ústavních.
„Stejně jako jsme chodili do škol na dvě směny, budeme mít provoz na dvě směny i v krematoriích. A všichni budou opět překvapeni,” předpovídá geriatr.
Nepříznivý průběh je přitom možné ještě zvrátit. I kdy, jak Zdeněk Kalvach upozorňuje, je to na hraně. „Například ve Švédsku trvalo dvacet let kontinuálního vývoje, než se model péče překlopil z orientované na ústavy na ten orientovaný na komunity,” upozorňuje. „Na začátku ale vždy musí být celospolečenská shoda. U nás se vždy jen vytlouká klín klínem.”
Celý rozhovor si poslechněte kliknutím na odkaz v tomto článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Černochová chce od července zvýšit vojákům výplaty o několik tisíc. Metnar kritizuje načasování
-
Havlíček: Tlačme, až obchodně vydírejme KHNP, jsou to naše peníze. ‚Jak na tureckém trhu,‘ reaguje Vlček
-
Hokejisté Komety Brno zvítězili na ledě Karlových Varů 1:0, po šesti letech postoupili do semifinále
-
Zloděj se ocitl v pasti auta, které chtěl vykrást. Ďábel tkví v detailu – a ten filmu V pasti uniká