Pomocí tří sond by mohl obezitolog zjistit, jak se jeho pracient stravuje. Jde o první neinvazivní metodu vyšetření žaludku

„Signály se dají měřit buď na lačno, nebo po jídle,“ říká k elektrické aktivitě žaludku vědec David Oczka. Elektrický signál žaludku naměřil pomocí biozesilovače a s pomocí softwarových nástrojů ho převedl do podoby zvukové.

„Signál probíhá velmi pomalu, jeho jednotlivé vlny se dějí v jednotkách cyklů za minutu, a proto jsem ty signály zrychlil, aby byly zvuky slyšet snáze,“ říká David Oczka. Žaludek vydává jiné zvuky, když má hlad a když je najedený.

Elektrody zajistí signál

Detailnější pohled na to, jak žaludek pracuje, získali biomedicínští inženýři díky takzvanému maticovému rozložení elektrod.

„Na tělo pacienta přes celý žaludek umístíme sérii až desítek elektrod a právě z nich získáváme signál,“ popisuje vědec. 

Čtěte také

Česko se zbavilo dlouholeté nejhorší příčky ve výskytu střevních nádorů. Vděčíme za to lékařům a jejich vynálezům

Vědci jsou díky tomu schopní posoudit, jak se signál z jedné části žaludku posouvá do druhé. Na základě těchto informací pak navrhli vlastní rozložení elektrod.

„Konkrétně jsou to tři elektrody a jsme schopni měřit ten signál v jeho nejintenzivnější formě a použít ho pro následné vyhodnocení,“ popisuje David Oczka. 

Rozdíl mezi prázdným a plným žaludkem

Měření elektrické aktivity žaludku pomocí tří elektrod si teď zkouším na vlastní kůži.  

„K elektrodám připojíme kablíky, kterými spojíme elektrody a jejich vodivou část s měřicím přístrojem. Vzhledem k tomu, že jste před chvíli poobědvala, bude to pro nás výhodnější, protože signál bude mít vyšší frekvenci, než kdybyste byla na lačno.“

Na počítači vidíme křivku signálu, je značně zašumělý, ale je vidět, že několik cyklů za minutu, což se očekává právě po jídle.

Navrženou metodiku si vědci z Katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství ověřovali pomocí experimentu na zdravých dobrovolnících, studentech Lékařské fakulty Ostravské univerzity. 

„Studenti přišli na lačno, následně dostali typ stravy, který byl předem dán – jogurt, poté omeletu a kuřecí steak. Krásně bylo vidět na tom signálu, že intenzita se zvyšuje s konzistencí stravy,“ dodává David Oczka.

Jediná neinvazivní metoda

Vědci z Technické univerzity Ostrava na výzkumu pracují několik let. Úzce spolupracují například s ostravskou Fakultní nemocnicí. Právě chystají další experimenty, které by jimi navrženou neinvazivní diagnostickou metodu potvrdily už přímo na pacientech.  

„Hlavním přínosem toho výzkumu je rozvoj metodiky neinvazivního měření elektrické aktivity žaludku,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Martin Augustýnek.

Zároveň připomíná, že všechny doposud používané metody vyšetření žaludku jsou invazivní.  

Čtěte také

Revoluce v boji s obezitou? Čeští vědci testují na myších látku, která možná pomůže i pacientům s Alzheimerem

„Pacient musí dojít do nějakého zdravotnického zařízení, kde se invazivně zavede nějaká sonda do žaludku a měří se signály. Naše metodika využívá vlastně povrchového měření elektrického napětí žaludku. Přínos je také v tom, že můžeme dlouhodobě měřit například obézní pacienty, a to řádově v hodinách, záleží to pouze na tom, jak ten pacient chce spolupracovat a vlastně dostává online informaci o tom, jak žaludek pracuje,“ vypočítává Martin Augustýnek.

Nová metodika by mohla pomoci i pacientům v kómatu nebo umělém spánku, kteří přijímají potravu pomocí sondy. Lékaři by jim za základě informací z těchto 3 sond mohli stravu přesněji dávkovat.