Vypadá jako telefon na pevnou linku a pomocí elektrod stimuluje mozek. Přístroj pardubických vývojářů pomáhá urologickým pacientům
Neinvazivně zasáhnout hluboké struktury v mozku a tím pomoci některým chronicky nemocným. Přesně to dokáže vynález jednoho zdravotnického start-upu z Pardubic. Pracuje na základě elektrod připevněných na tělo. Přístroj je zatím nejdále v léčbě hyperaktivního močového měchýře. Pacienti cítí zlepšení bez operace nebo prášků.
Citelné zlepšení
Paní Irena z Prahy byla jednou z prvních, kdo přístroj vyzkoušel: „Brní to jako elektřina, ale opravdu jenom slaboučce. Každý den jsem seděla půl hodiny a vůbec mě to neobtěžovalo.“
Bylo to před třemi lety. Od té doby se její urologické problémy velmi zlepšily.
„Na toaletu jsem chodila i desetkrát do hodiny. Po té metodě tak jednou do hodiny, do dvou, takže je to úplně v pohodě. Pro člověka je to neobtěžující a nezatěžující, nebolí to, takže je to taková dobrá léčba,“ popisuje Irena.
Neinvazivní pomoc
Přístroj si můžeme představit jako telefon pro pevnou linku. Má displej a pár tlačítek. Ukazuje mi ho v sídle pardubického start-upu STIMVIA jeho zakladatel Lukáš Doskočil. Jak můžu vidět, tak přístroj je pro pacienty intuitivní.
„Snaha je taková, abychom co nejvíce ulehčili práci lékařům. Pacienti si dají dvě elektrody do podkolení, jednu elektrodu do podbřišku a na špičku nohy si nasadí detektor reflexních pohybů. Potom si vyhledají optimální stimulační bod, což je bod, při kterém začne noha vykonávat specifický pohyb levopravé výkmity,“ říká Lukáš Doskočil.
Poté už začíná takzvaná neinvazivní neuromodulace. Celá technologie se jmenuje URIS. Na základě zmíněných výkmitů, toho jak jsou silné, přístroj nastaví správně stimulaci. A je velmi nehlučná.
Čtěte také
Přímo do mozku
Velmi zjednodušeně ale při ní impulzy pronikají až do mozku a tam přepisují konkrétní centra: „Dochází k takzvané změně neuroplasticidy mozku, takže začíná na některé vjemy reagovat jiným způsobem a hledá si novou cestu fungování. Velmi nás zajímá linka, která vede od hyperaktivního močového měchýře, kterým trpí zhruba 16 % dospělých,“ upřesňuje Lukáš Doskočil.
Právě pro tuto léčbu už je přístroj schválený. V klinických studiích pomohl 80 procentům pacientů, což je srovnatelné s invazní léčbou.
„Protože víme, že určité frekvence mají schopnost prostupovat až do hlubokých struktur, kdežto vyšší frekvence například ne. A je to i o parametrech toho impulzu.“
Špičková partnerství
Všechny přístroje vyrábí a kontrolují technici v pardubické dílně. Na vývoji se podíleli vědci například z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Udržujeme stále partnerství s 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a především Urologickou klinikou Fakultní nemocnice v Motole. Aktuálně se na vývoji podílí špička lékařů, kteří jsou v Čechách zaměřeni na léčbu funkční urologie. Vybudovali jsme si poměrně prestižní poradní sbor, jehož členy jsou přední experti v celosvětovém měřítku právě na oblast funkční urologie,“ dodává zakladatel zdravotnického start-upu STIMVIA Lukáš Doskočil.
Spolu s lékaři ovšem do budoucna cílí i na léčbu dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba.
Související
-
Průlom v léčbě epilepsie? Brněnští vědci vyvíjejí speciální neurostimulátor, dobíjet ho bude světlo
Novou metodu neurostimulace vyvíjejí vědci z brněnské instituce CEITEC VUT. Implantát, který by se pacientovi nanesl na nerv, by se dobíjel pomocí světla.
-
Budou se na oběžné dráze pěstovat rostliny? Vědci teď zjišťují, zda k tomu mohou využít lidskou moč
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici musí vyžít s velmi omezenými zásobami. Vše, co na oběžnou dráhu nevynese nějaká raketa, si musí sami vypěstovat nebo zrecyklovat.