Budou se na oběžné dráze pěstovat rostliny? Vědci teď zjišťují, zda k tomu mohou využít lidskou moč
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) musí vyžít s velmi omezenými zásobami. Vše, co jim na oběžnou dráhu nevynese nějaká raketa, si musí sami vypěstovat nebo zrecyklovat, a to včetně vody a vzduchu. Recyklují proto třeba i vlastní moč. V následujících letech by vědci chtěli vyzkoušet, jestli nemůžou moč na ISS využívat i k jiných účelům. Zařízení pro tento experiment jim staví česká společnost SAB Aerospace.
Čtěte také
„V soustavě tří trubic budou vzorky, které budou vědci zkoumat,“ popisuje projektový manažer projektu Urinis Martin Florián, když v laboratoři společnosti SAB Aerospace ukazuje redukovaný model zařízení.
Jde o zhruba 10 až 15 centimetrů dlouhou trubičku s trojúhelníkovým průřezem. V ní se nacházejí tři komory, ve kterých budou jednotlivé vzorky. Trochu to připomíná plastový průhledný zapalovač, ve kterém vidíte, jak se mezi dvěma komorami přelévá jeho náplň. Tady je to podobné – jen ony komory jsou tři a do provedení experimentu se jejich obsah nesmí promíchat.
V komorách trubičky bude nejen lidská moč, ale i bakterie, které vědci uvedli do vysušeného stavu, aby lépe přežily cestu na oběžnou dráhu, a také živný roztok, díky kterému se pak bakterie v uvozovkách probudí. Při experimentu pak speciální píst zatlačí zátky do trubičky a vzorky promíchá.
Nitrifikace moči
Bakterie by pak měly začít takzvanou nitrifikaci moči, kterou dobře známe z přírody. Naše moč, respektive močovina v ní, obsahuje dusíkaté molekuly, které jsou důležité pro růst rostlin. Proto se zředěná moč (močůvka) používá jako hnojivo.
Jenže rostliny samy o sobě tyto dusíkaté molekuly zpracovat nedokážou. „Je tam mezistupeň, kdy bakterie, které žijí v hlíně, močovinu takzvaně předžvýkají, tedy nitrifikují. Oxidují močovinu z moči do stavu, který rostliny mohou využít,“ vysvětluje Magdalena Herová ze švýcarského výzkumného centra BIOTESC, které spolupracuje s Evropskou vesmírnou agenturou.
Experiment na ISS
Právě centrum BIOTESC koordinuje vývoj těchto biologických experimentů pro ISS. Vědci chtějí vyzkoušet, jak proces nitrifikace funguje na oběžné dráze. Část vzorků proto odešlou na ISS a na Zemi provedou kontrolní část experimentu, aby měli data z oběžné dráhy s čím porovnat.
Čtěte také
Pokud se prokáže, že proces nitrifikace funguje bez problémů i v mikrogravitaci na ISS, mohli by si tam astronauti pěstovat rostliny, které jim „zrecyklují“ vzduch. „Nepoužívaly by se na to fyzikální, ale biologické mechanismy. Používaly by se fotosyntetizující rostliny, které samy používají oxid uhličitý a vylučují kyslík,“ říká Magdalena Herová.
SAB Aerospace teď má vyvinutý redukovaný model zařízení, na kterém se ověří funkčnost experimentu. Teď musí ještě vyvinout ochranný obal, aby vzorky přežily cestu na oběžnou dráhu i zpět na Zem. Tento obal přitom bude velký jen jako VHS kazeta.
Související
-
Díky českým technikům mohou satelity do vesmíru. Jak to vypadá v jejich brněnském závodě?
V září vynesla evropská raketa Vega na oběžnou dráhu 53 satelitů. Stalo se tak díky takzvanému dispenseru, který vyvinula česká společnost SAB Aerospace.
