Pomoc po tornádu se mi zdá nastavená dobře. Makroekonomicky to nebude mít velký dopad, tvrdí Dlouhý
Do jihomoravských obcí zasažených tornádem plyne materiální i finanční pomoc. Rekonstrukci zbořených nebo poškozených domů ale může zbrzdit nedostatek stavebních materiálů a vyškolených pracovníků. Může v tomto směru pomoci Hospodářská komora? A pokud ano, jak? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Zapojuje se Hospodářská komora do konkrétní materiální pomoci v postižené oblasti?
Dostali jsme několik nabídek. Třeba jedna firma z Písecka nabídla prostor pro děti z rodin, které se musí věnovat opravě, v letních táborech. Dostali jsme několik nabídek, že by byly ochotny se tam přesunout řemeslné firmy. Z hlediska logistického si nemyslíme, že je to naše úloha. Někdy se tam člověk ani nechce z Prahy vlamovat, protože to musí řešit naši lidé s jejich protějšky tam. Distribuce potravin je především úkol pro záchranáře a státní systémy.
Čtěte také
Už máte alespoň rámcovou představu, jak velké škody způsobily ty silné bouřky a tornádo podnikatelům na jižní Moravě?
Máme představu, respektive můžu zopakovat to, co mi chodí z ČTK a obecně, jak třeba hejtman Grolich (KDU-ČSL) vyčíslil celkové škody. Pro podnikatele je to složitější, protože ty škody mohly být vyčíslovány podle potřeb lidí především v oblasti každodenního života. Tohle byly první priority. Co se týče podnikatelů, tak jednak jsem říkal – pomoct jim podobně jako lidem s obydlím a taky obnovit výrobní haly a prostory, kde mohou obnovit výrobní činnost.
Za druhé ten program Pomoc po tornádu je jak pro fyzické, tak právnické osoby, které budou mít nárok na podporu. Bude to na nákup hmotného i nehmotného majetku a intenzita může jít až do 80 procent investičních výdajů. Minimální dotace je 64 tisíc a maximální pět milionů, což je docela slušný interval. Samozřejmě Ministerstvo průmyslu k tomu bude využívat státní síť. V tomto případě kanceláře CzechInvestu.
A ještě jedna věc. Víte, že jsem říkal, že musíme vzhledem k rozpočtu trochu omezit covidovou pomoc, protože se jedná o lokální případy, které na makroekonomické úrovni nebudou mít velké dopady. Jestli by se nemohly poskytnout zasaženým podnikatelům také podpory covidového typu nebo odklad plateb.
Podniky budou moct získat navíc bezúročnou půjčku až 54 milionů korun. Bude to stačit?
Těžko říct. Myslím, že ekosystémově je to nastaveno přijatelným způsobem. Mám pocit a je to můj pocit, že jsme jako země dokázali reagovat rychle. Systémově se mi to zdá nastavené dobře. Teď uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Myslím, že sice lokálně je to velká přírodní katastrofa, ale makroekonomicky to nebude mít takový dopad, takže stát by měl být pružnější, kdyby se ukázalo, že by ty prostředky nebyly dostatečné. Zatím bych to ale nechal tak, jak to je a uvidíme.
Související
-
Stavíme provizorní vedení, obnovení dodávek elektřiny je reálné v řádu dnů, doufá distributor
„V pátek bylo 70 tisíc domácností bez proudu, teď jsme na dvou tisících. O víkendu se nám podařil velký kus práce,“ říká mluvčí distribuční společnosti EG.D Roman Šperňák.
-
Dobrovolníky pro Moravu je potřeba usměrňovat, krizové štáby vyzývají nejezdit na vlastní pěst
Tornádem zasažená jižní Morava se vzpamatovává ze škod za pomoci dobrovolníků, kteří sem začali spontánně přijíždět již o víkendu. Do pomoci je pak zapojují místní týmy.
-
Úřad práce nabízí na jihu Moravy pomoc v hmotné nouzi. Po prvotním šoku zájem poroste, říkán mluvčí
Podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové bylo přijato 50 žádostí a vyplacen milion korun. „My samozřejmě počítáme s tím, že počet žádostí bude ještě narůstat,“ uvádí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
