Po třech letech poprvé chodila sama po městě. Pro Martinu pocit k nezaplacení
Přiblížit zdravým lidem svět nevidomých. To je jeden z cílů osmadvacetileté masérky Martiny, která se po třech letech od ztráty zraku rozhodla vyprávět svůj příběh posluchačům Radiožurnálu. Cestu k soběstačnosti začala tréninkem prostorové orientace a masérským kurzem v rehabilitačním centru Dědina v Praze. Odtud se Martina vrátila do svého rodného města, kde našla novou práci.
Každý všední den Martina sama vyráží na cestu z domova do masérny za svými klienty. „Je to neuvěřitelný pocit, když si najednou po třech letech někam můžete dojít sám, bez toho, že by vás někdo musel vést, nebo někde vyzvedávat,“ přibližuje.
Cestu z masérny jsme s Martinou absolvovali autem, a ukázalo se, že i nevidomá spolujezdkyně může být docela dobrou navigátorkou. „Teď jsem sama na sebe zvědavá, kam nás zavedu,“ směje se Martina.
Cestou popisuje, kudy jedou – po levé straně výkup, po pravé kovošrot. Oživuje si tak vzpomínky, jak to kde vypadá. „Jak si to pamatuju, tak si to vybavuju. Jako kdybych to viděla, představuju si momentálně, kde jsme,“ říká.
I když se Martina dokáže sama pohybovat po naučených trasách ve městě a získává si klientelu jako masérka, v bydlení je zatím závislá na rodičích.
