Plošné testování nepomůže, vláda by se měla zaměřit na rizikové osoby, říká viroložka Zelená

Pro lepší zvládání boje s koronavirem ustavil ministr zdravotnictví zvláštní institut, který by měl fungovat po vzoru německého Kochova institutu. Jak tento poradní sbor pracuje? Schvaluje veškerá ministerská rozhodnutí týkající se boje s pandemií? Hostem je mikrobioložka a viroložka Hana Zelená.

Od poloviny prosince je ve funkci nová vláda, která už přijala nějaká opatření. Konzultovala je s novým národním institutem pro zvládání pandemie?

Všechna nebyla konzultována. Pokud jde o zkrácení karantény, tak o tom se samozřejmě hovořilo. Ale vzhledem k tomu, že otázka zkrácení karantény je záležitostí spíše epidemiologů a hygieniků, tak hlavní slovo v této problematice měli spíše zástupci těchto odborných skupin.

Čtěte také

V tomto týdnu jste kritizovala chystané plošné testování všech zaměstnanců, o kterém vláda rozhodla. Označila jste to za zbytečné. Proč?

Chápu, že je to určitý názor. V minulosti proběhly pokusy a byla snaha, aby se podchytilo co nejvíce pozitivních lidí. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že v minulosti se plošné testování několikrát provádělo a nějaký prokazatelný vliv na snížení epidemie to nemělo, neosvědčilo se to. Je to dáno jednak tím, že se používají antigenní testy, jejichž kvalita není nezávisle ověřená. V naší pracovní skupině jsme navrhovali, aby se u antigenních testů, které by vláda chtěla nakoupit, nespoléhalo na to, co uvádějí výrobci, ale aby prošly dalším testováním.

Měla by vláda přijmout další opatření proti blížící se vlně omikronu?

Vláda by se měla v souvislosti s omikronem zaměřit na osoby, které mají symptomatický průběh nemoci, a zvláště na ty, které jsou v riziku, že by nemoc mohla probíhat těžce. Veškeré diagnostické kapacity by se měly upnout právě na symptomatické osoby… Další věcí je, že bychom neměli zapomínat na další respirační infekce. V lednu začíná chřipková epidemie, letos jsou známky, že chřipka by se měla objevovat i v některých evropských státech. Diagnostika by měla být rozšířená nejenom na koronavirus, ale i na chřipku u symptomatických jedinců. Byla bych proto, aby se upnuly síly na osoby nemocné. A ty zdravé zas tak intenzivně nevyšetřovat.

Co znamená naučit se žít s koronavirem?

Znamená to, že bychom se měli smířit s tím, že koronavirus s námi zřejmě zůstane. A podle toho, jak se choval, tak se dá předpokládat, že se bude chovat podobně jako ostatní sezonní respirační viry nebo jako ostatní sezonní koronaviry. Zkrátka koronavirus tady bude nadále. A takovým způsobem bychom se k němu měli začít chovat.

To znamená přestat testovat ve velkém, přestat se bát, přestat řešit certifikáty a zkrátka žít s rizikem, že se koronavirem nakazíme?

Chápete to dobře. Nakonec to k tomu dříve nebo později dospěje, protože provádět extenzivní testování, trasování a všechny tyto záležitosti donekonečna nejde. A kdybychom to dělali, tak nám buď dojdou peníze, nebo to ustane ve chvíli, kdy si to uvědomí nějaký osvícený politik a začneme se k tomu chovat jako k ostatním infekčním chorobám.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.