Platební karty a jejich zabezpečení

Projev pana Chvátala: Banka mi řekla, že teda ručí za to, kdyby se mi něco stalo s účtem, tak mi vlastně ručí až od půlnoci toho dne. Mě se stalo ve čtrnáct patnáct, takže měl vlastně ten zloděj spoustu času na to, aby mi třeba platil s těma kartama.

Banky většinou platební kartu zablokují ihned po nahlášení její ztráty nebo odcizení. To platí pro použití v bankomatech nebo elektronických terminálech v obchodech. Náš posluchač má účet u České spořitelny. Ta v obchodních smlouvách, které uzavírá s klienty při zřizování platební karty skutečně uvádí jako dobu převodu zodpovědnosti půlnoc daného dne.

Věra Černá: Právě u těch inprinterových transakcí nedostáváme informaci o přesné hodině provedení té transakce, ale pouze den transakce. Proto je tam stanovena dvanáctá hodina, jako určité rozhraní dne pro tu zodpovědnost.

Vysvětluje Věra Černá z oddělení komunikace. Někdy si ale okradený člověk nemusí hned všimnout, že nemá platební kartu a zloděj má tedy čas zkusit například peníze z bankomatu. To by se mu ale bez zadání číselného kódu karty, takzvaného pinu, nemělo podařit.

Pavel Hejzlar: U karet ČSOB je nastaven systém pro tento případ takový, že pokud teda klient, popřípadě teda ten zloděj, zadá třikrát po sobě nesprávný pin k této kartě, je automaticky tato karta bankomatem zablokována. To znamená, pokud by se pokusil počtvrté, již nemá šanci a ta karta je vyřazena z provozu.

Říká Pavel Hejzlar z tiskového oddělení banky. Běžně používané platební karty jsou elektronické nebo embosované, tedy s vystouplým písmem. Oba typy je možné použít pro bankomaty nebo elektronické terminály v obchodech. Údaje jsou v tomto případě sejmuty z magnetického pásku. Někteří obchodníci používají ale takzvané žehličky nebo-li inprintery. Ty mohou přijmout pouze embosovanou kartu, ze které se potřebné údaje doslova obtisknou. U embosovaných karet podepisuje zákazník u obchodníka účet. Při elektronickém zpracování údajů z magnetické pásky zadává číselný kód, takzvaný pin. I tady by tedy ke zneužití karty nemělo dojít. Pokud ovšem obchodníci skutečně u embosovaných karet kontrolují, zda podpis zákazníka odpovídá podpisu majitele karty. Lidé, kteří se často podepisují na listiny, které se dostávají do oběhu, by kvůli bezpečnosti měli mít podpisový vzor platební karty zcela jiný než běžný podpis. Mluvčí komerční banky Marie Růžičková dodává, že ani při platbě v obchodech bychom neměli kartu spouštět z očí.

Marie Růžičková: Trvat na tom, aby ta transakce byla provedena před vámi, aby opravdu tu kartu nikdo neodnášel nikam dozadu, aby klient prostě viděl, co se s tou kartou děje. Důležité je, aby pokud se stane to, že třeba obchodník namarkuje tu cenu špatně, chce udělat tu operaci znova, tak aby klient trval na tom, aby ten lísteček, který z toho terminálu vyleze, byl zničen a zlikvidován před jeho očima tak, aby se prostě nikde nepovaloval, aby ho nemohl nějakým způsobem někdo zneužít. Stejně tak, když dostanete ten lísteček z toho terminálu, aby na něm bylo všechno otištěno tak, jak má být, aby tam nikdo nic nedopisoval a tak dál.

Platební kartou je možné platit také nákupy na internetu. I tady existuje několik slabých míst. Spíš než při samotném přenosu dat je ale riziko větší přímo u obchodníka, který si tvoří databázi klientů včetně údajů o nich. I tady bychom proto podle Petra Koubského, šéfredaktora časopisu Inside, měli být opatrní, komu údaje poskytujeme.

Petr Koubský: Je dobré se dívat po známosti značky, po stabilitě značky toho obchodníka. Je dobré se dívat po informacích, které sám o sobě zveřejňuje v oblasti bezpečnosti, to ti solidní a velcí dělají, že vysvětlují svým zákazníkům, jak je dobře postaráno o jejich data.

A je dobré si také všímat, zda s konkrétním obchodem nebyl v poslední době spojen nějaký skandál kvůli ochraně dat.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.