Pavel Maurer pátrá po nejstarších restauracích na světě. První zmínky sahají do roku 803

Dnes bych vám chtěl vyprávět o nejstarších restauracích na světě. Současný způsob stravování ve veřejném podniku, tak jak jej znáte, tedy, že máte velký výběr jídel za pevnou cenu, to v dobách minulých nebylo úplně běžené. Lidé měli možnost najíst se pouze v zájezdních hostincích nebo u pouličních stánků.

Čtěte také

Dušený klokan a kočka obložená krysami. Přečtěte si, jak Francouzi hodovali před 149 lety

Názory na to, kde a kdy byla úplně první restaurace na světě se různí. Třeba Marco Polo ve svých cestopisech píše, že v Číně už někdy kolem roku tisíc existovaly restaurace, kde byli číšníci a kuchaři, jídelní lístek a jednotné ceny. Koupit se v těchto podnicích daly i ženy, které v přilehlých pokojích poskytovaly sexuální služby.

V Evropě vznikly dříve než restaurace jakési kavárny. Jedna z nich, Florian v Benátkách na náměstí San Marco, založená v roce 1720, funguje dodnes. V kavárnách se podávaly pouze nápoje a drobné zákusky. Restaurace trochu podobná dnešnímu typu byl pařížský podnik, který založil Mathurin Roze de Chantoiseau v roce 1766 a prodával v něm nejprve jen polévky, většinou vývar z masa a zeleniny.

Říkal té polévce restoratif, což znamenalo, že dodává novou sílu a restauruje vaše tělo. Podle těchto silných polévek se později vžilo označení restaurant neboli občerstvovna. První opravdovou restaurací se širokým jídelním lístkem pak byla La Grande Taverne de Londres v Paříži 1782. Restaurace sídlila v královském paláci a byla tudíž navštěvována především šlechtou.

Oficiálně nejstarším restauračním zařízením na světě je ovšem španělská restaurace Sobrino de Botin. Získala i zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Pravidla Guinnessovy knihy jsou totiž velmi striktní – restaurace nesmí být nikdy zavřena, přemístěna, ani si změnit jméno. Botin se nachází v Madridu a jeho historie se datuje k roku 1725.

Čtěte také

I na starých kamínkách se dají vykouzlit zázraky, přesvědčuje Pavel Maurer

Největší specialitou jídelníčku je pečené selátko „cochinillo asado“, o kterém se zmiňuje v románu Fiesta i Ernest Hemingway. Já tam to selátko měl, ale přiznám se, že mi moc nechutnalo. Se svým nárokem na titul nejstarší restaurace v Evropě se přihlásili také Poláci, jejichž restaurace Swidnicka, umístěná v historickém sklepě nádherné gotické radnice ve Vratislavi, údajně slouží hostům již od roku 1273.

Nejstarší hospodou v Anglii je podnik s poněkud krkolomným názvem Ye Olde Trip to Jerusalem, který prý funguje ve starobylém Nottinghamu již od roku 1189. Za vůbec nejstarší restauraci v Evropě je podle mnoha žebříčků považován podnik Stiftskeller St. Peter, sídlící v centru rakouského Salcburku, který má ve svém štítě vepsán téměř neuvěřitelný rok 803.

Bůh ví, která restaurace je tedy opravdu ta nejstarší, nejdůležitější přece je, aby tam hlavně dobře vařili!