Parta nadšenců se rozhodla postarat o chátrající kostel sv. Kunhuty. „Cítíme podporu živých i mrtvých,“ říkají
Kostelík svaté Kunhuty najdeme v malé obci Polom na Chrudimsku. Stará se o něj parta lidí převážně z Pardubic. Od církve ho koupili za symbolickou jednu korunu před téměř 15 lety. Kdyby tak neudělali, je velmi pravděpodobné, že by památka z poloviny 17. století dnes už nestála.
Společně s Františkem Václavíkem a Slavomírem Kudláčkem míříme přímo k zadnímu vchodu kostela. Zajímavé je, že není nijak zamknutý.
Do poloviny kostela zatékalo
„Nemá žádný zámek. Máme tady takový bezpečnostní systém, který žádný zloděj nedokáže rozklíčovat. V předsíňce máme uložené propriety na otevírání dveří. Člověk musí mít u sebe tři předměty, které dohromady dají klíč k otevření dveří,“ vysvětluje s úsměvem František Václavík.
Čtěte také
Kostel pochází z poloviny 17. století. Když se o něj dobrovolní nadšenci začali v roce 2008 starat, byla budova silně narušená, nejvíc asi v horních partiích krovů a části střechy.
„Celá západní strana byla propadlá a v podstatě do poloviny kostela zatékalo. Vnitřek byl zanesený mnoha kubickými metry suti i zbytků původního vybavení,“ popisuje Slavomír Kudláček.
„Hrozila destrukce krovu, obvodové stěny stály, ale třeba záklenky oken na západní straně už byly také probořené,“ doplňuje Slavomír Kudláček.
Nikdo neměl zájem
„Zeptal jsem se tehdy, proč kostel nechce církev převést třeba na jinou organizaci nebo obec. A bylo mně řečeno, že o to nemá nikdo zájem,“ pokračuje ve vyprávění František Václavík.
Po obrovském turistickém ruchu netoužíme. Lidé potom odnáší to místo v mobilních telefonech a to nechceme
František Václavík
Kostel, který tehdy spíš připomínal romantickou ruinu, znal po dlouhá léta. „Se Slávkem a dalšími přáteli jsme se dohodli, že kostel nechceme nechat spadnout, protože církev na to neměla žádné prostředky, a že se spojíme do takového sdružení,“ vzpomíná.
Břidlice ze Španělska
Jdeme se podívat k samotnému krovu. Udivuje mě, co tady pod střechou dělají matrace. „Když člověk leze na břidlicovou střechu, nesmí šlapat na břidlici, aby nepopraskala. Takže matrace jsou tady kvůli opravám břidlicové střechy,“ vysvětluje František Václavík.
„Břidlici jsme sháněli poměrně dost zoufale. Nakonec se tady uplatnila břidlice, která je dovezená až ze Španělska. Je to drahá krytina, ale zvolili jsme ji, protože je to zároveň kámen, který by měl vydržet opravdu dlouho. Takže jsme se domnívali, že se ta investice vyplatí,“ dodává.
Kulturní akce
Ne vždy se ale v kostele pouze pracuje. Prostor nadšenci využívají pro nejrůznější kulturní akce. Pořádají tady koncerty, taneční vystoupení nebo jednodenní výstavy.
„Pravdou je, že tady často spíme. Spíme i před kostelem, což už není hřbitov, je vedený jako zahrada. Nicméně nějaké náhrobky tady pořád jsou, ale my cítíme velké souznění a podporu jak živých, tak i zesnulých. – že nám fandí v tom, co děláme.“
František Václavík přikyvuje, že toto místo má svůj genius loci: „Rozhodně. Myslím, že každý, kdo tady kdy byl, třeba z umělců a muzikantů a podobně, potvrzuje, že to je opravdu silné místo.“
„Netoužíme po nějakém obrovském turistickém ruchu, protože se domníváme, že lidé potom odnáší to místo v mobilních telefonech někam pryč. A to nechceme,“ uzavírá František Václavík.
Související
-
Historické apartmány zdobené tapetami. Opočenský zámek zpřístupnil prostory druhého patra
Ve státním zámku Opočno si od můžete prohlédnout poprvé v historii interiéry druhého patra. Správa zámku našla ve svých depozitářích na šest tisíc předmětů.
-
Z někdejšího centra rostou stromy a náletové křoviny. Na staré Karviné už stojí jen Šikmý kostel
Šikmý kostel stojí ve staré Karviné. Z kdysi pulsujícího města zůstala kvůli těžbě jen srovnaná zem a kostel, který se kvůli poddolování naklání na jednu stranu.
