Pandemie covidu nebyla poslední zdravotní krizí. Svět se na tu další chce lépe připravit, EU s tím má pomoci agentura HERA

Z covidové krize jsme se v určitých ohledech poučili. Zaprvé: nebyli jsme připraveni. Asi nikomu nemusím zvlášť připomínat začátek krize, kdy jsme neměli roušky, neměli vakcíny a tak dál. Zadruhé jsme přišli na to, že musíme postupovat společně. Když se spojíme jako Evropská unie, pak najdeme řešení pro každého v Evropě.

Na základě toho jsme rozhodli, že musíme zřídit nový úřad, který bude mít na starosti dvě věci. Zaprvé se připravovat na příští krizi, protože tu naneštěstí budou nové zdravotní krize. Nevím kdy a jakého druhu, ale v budoucnu budou.

A druhý úkol je: v případě krize přijmout zdravotnická protiopatření. Konkrétně třeba pořídit roušky, vyvinout vakcíny a léky pro každého. Proto byla před rokem zřízena HERA. Jsme stále relativně noví, ale myslím, že to je důležité pro budoucnost. Když chceme být připraveni na budoucí, musíme začít teď.

Pandemie covidu byla přelomová

Jestli se nepletu, diskuse o něčem podobném se vedly ještě před pandemií?

Čtěte také

Přispěje pandemie k boji proti rakovině? Úspěch mRNA vakcín může nastartovat další výzkum, říká uznávaný profesor

V podstatě je to pravda, není to úplně nová myšlenka. Třeba ve Spojených státech mají úřad BARDA, který hrál důležitou roli během covidové krize. Ale v Evropě je těžké něco takového dohodnout mezi všemi členskými státy. Přelom byla až covidová krize, kdy jsme si uvědomili, že když nebudeme spolupracovat, nezvládneme to. Až tohle přesvědčilo všechny státy, aby se zapojily.

A když odhlédneme od USA a Evropy, dělají to i další. Japonsko založilo nový úřad, Latinská Amerika o tom uvažuje. Je to celosvětový trend, protože opakuji, potřebujeme být připraveni.

Jedna věc je úřad, ale pak je tu otázka vědy. Jakou vědeckou infrastrukturu má Evropa k dispozici?

Když mluvíme o připravenosti, znamená to také předvídat budoucí krize. A k tomu potřebujete výzkum a vývoj. Uvedu konkrétní příklad: vakcíny proti covidu byly dostupné velmi rychle. Protože tu byly dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje takzvané mRNA technologie. Pokud chceme jako HERA být připraveni na budoucí krize, musíme investovat do výzkumu a inovací, začít pracovat na nových generacích vakcín a podobně.

Zorganizujeme setkání nejrůznějších vědců a odborníků z různých zemí světa, abychom vytvořili nový typ covidové vakcíny. Ten bude odolávat všem variantám, abychom nemuseli pokaždé adaptovat vakcínu. To jsou konkrétní kroky HERA v oblasti výzkumu a inovací.

Nejpozitivnější poznatek: solidarita

Poučili jsme se v covidové krizi také v dobrém? Ukázalo se, že máme něco účinného v rukou?

Pro mě byly nejdůležitější pozitivní poznatky z covidové krize solidarita mezi členskými státy a také solidarita mezi Evropou a zbytkem světa. Zažili jsme mnoho situací, kdy některé státy měly nedostatek vakcín, protože epidemiologická situace tam byla složitější než v ostatních státech. Požádaly o pomoc ostatních členských států a okamžitě, můžu říct, že pokaždé, když některý ze států požádal, ostatní byly ochotné poskytnout vakcíny.

vakcíny, ilustrační foto|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Opravdu to na mě zapůsobilo. A ten druhý rozměr – víte, že Evropa je někdy terčem kritiky za to, že jsou to bohaté státy a nechtějí pomáhat zbytku světa. Ale uvědomte si, že během nejtěžší fáze covidové krize Evropa jako jediná poskytovala vakcíny zbytku světa. USA byly zavřené, my otevření. Vyvezli jsme z Evropy víc než miliardu a sedm set milionů očkovacích dávek. Kanada, Japonsko, Mexiko dostaly očkování ne díky USA, ale díky Evropě.

Rezistence antibiotik

V covidové krizi byla také důležitá solidarita mezi vědci, sdílení dat a podobně. Plánujete nějaké inovace i v této oblasti?

Má to různé aspekty. Především chceme rozpoznat budoucí zdravotní krize co možná nejdříve. K tomu účelu budujeme databázi, která bude propojovat existující databáze. Chceme zkusit analyzovat, co se děje kdekoli jinde ve světě. Zkusit předvídat. Protože čím dříve to víte, tím lépe. Druhý aspekt je, že ze svého rozpočtu chceme financovat nový výzkum.

Čtěte také

Přijde další pandemie, musíme být připravení, vyzývá lékař k urychlení vývoje telemedicíny

Nové vakcíny, nová léčiva a podobně, což je extrémně důležité. Zatřetí už postupně vytváříme sítě laboratoří po Evropě. Protože je důležité, abychom měli kolektivní odpověď. Znamená to, že když se například objeví něco v České republice, laboratoře ve zbytku Evropy se pustí do práce na tom samém problému, aby pracovaly společně a pomáhaly Česku. A naopak.

Existují nějaké náznaky toho, co by mohlo být příští zdravotní krizí pro Evropu?

Opičí neštovice|foto:Shutterstock

Chtěl bych se zmínit o něčem, o čem se nejspíš moc neví, i když to tu už je a zabíjí to tisíce lidí v Evropě i jinde. Je to rezistence vůči antibiotikům. Nemocní lidé se nemohou vyléčit, protože jim neúčinkují léky. To je jedna věc, na které pracujeme. Další věc jsou patogeny, které tu stále máme a nezmizely. Pořád je tu covid.

Stále jsou tu opičí neštovice a nejspíš tu zůstanou napořád, i když se situace zlepšuje. A dále vidíme třeba případy eboly, ne v Evropě, ale v Africe, ale víte, jak je cestování snadné. A nakonec se musíme podívat na to, co se děje na Ukrajině. Jak dopadá válka na zdravotní problémy. V České republice jste tomu relativně blízko a týká se vás to hodně. Takže tato dimenze je také důležitá.

Znamená to, že pro bezpečnost v EU musíme spolupracovat i přes její hranice?

Přesně tak. Třeba situace na Ukrajině může přinést nemoci, které se v Evropské unii už nevyskytují. Lidé na Ukrajině nedostanou potřebné léky a když utečou do Evropy, problém se přenese k nám. Díváme se na to i z tohoto pohledu, chceme projevit solidaritu s Ukrajinou a hledat způsoby, jak jim pomoci. To je také součástí mandátu HERA.