Koronavirus vyhnal lidi z čekáren. Urychlí krize vývoj směrem k virtuální medicíně?
Čeští pacienti se i kvůli koronaviru učí využívat online konzultace lékařů. Čím dál častěji se s doktorem spojí přes online chat nebo videohovor. Vyplývá to z dat služeb uLékaře.cz a Virtální klinika EUC. Lékaři i pojišťovny věří, že tento trend bude pokračovat i po opadnutí pandemie koronaviru.
„Uživatel popíše svoje příznaky, napíše, co by potřeboval od lékařů za informace a může přiložit i lékařské zprávy, které už dostal, nebo třeba fotografie,“ popisuje fungování služby uLékaře.cz její výkonný ředitel Martin Pospíšil.
Čtěte také
Při prvním, nejrychlejším stupni kontaktu, dostane pacient odpověď praktického lékaře. Ten může dále doporučit doplňující konzultaci od specialisty, aby jeho diagnózu upřesnil. Právě ve zefektivnění této první fáze komunikace mezi lékaři a pacientem vidí mnozí největší přínos online zdravotnictví.
Konzultace praktických lékařů přes chat nebo videohovor nabízí také Virtuální klinika EUC.
„Jsme schopní vyřešit dotazy 60 procent pacientů, zbytek odesíláme k následnému fyzickému vyšetření k lékaři, ať už jakémukoliv,“ uvádí vedoucí lékařka virtuální kliniky doktorka Petra Bomberová Kánská.
Koronavirus přeje lékařům online
Obě služby zaznamenaly za poslední měsíc výrazný nárůst klientů. Na uLékaře.cz přibylo požadavků o 250 procent a u Virtuální kliniky je toto navýšení ještě výraznější. „V lednu a únoru jsme měli desítky chatů za den, teď jsme na stovkách,“ upřesňuje Kánská.
Důvod je podle Martina Pospíšila z uLékaře.cz jasný – obavy z nákazy koronavirem: „Člověk, který v téhle době řeší obyčejné nachlazení, je mnohem opatrnější a váhá, jestli k lékaři jít. Přidaná hodnota naší služby je v tom, že dá pacientovi předem informace, zda je to v jeho případě potřeba.“
Informace bez čekání
Virtuální klinika EUC vychází z technologie švédské společnosti Doctrin. Na podobném principu jako uLékaře.cz zase funguje třeba britské Push Doctor nebo švédské KRY.
Cíl těchto služeb je podle Martina Pospíšila vesměs velmi podobný: „Jde o to dát lidem i do budoucna nástroj, aby ve chvíli, kdy řeší jakékoli zdravotní potíže, je mohli řešit efektivně kdykoli a odkudkoli.“
Čtěte také
Některé pojišťovny tyto online služby za současného nouzového stavu proplácejí. A třeba ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka vidí v této virtuální medicíně velký potenciál.
„Rádi bychom podpořili změnu legislativy tak, aby tato forma péče mohla být plnohodnotná i po koronavirové infekci,“ dodává.
Vyprázdněme čekárny
O tom, že by se tyto online služby mohly hradit z veřejného zdravotního pojištění uvažuje už i ministerstvo zdravotnictví. Podle Jiřího Sochora, mluvčího Oborové zdravotní pojišťovny, která online konzultace v současné době taky proplácí, by online medicína mohla dokonce ušetřit celkové náklady zdravotnických zařízení.
„Pokud se člověk rozhodne jít k lékaři-specialistovi tak trochu na blind, stává se, že si nevybere toho správného, péče o pacienta pak trvá déle a je také nákladnější a komplikovanější,“ hodnotí neefektivitu stávajícího systému.
Kontroly na dálku
V důsledku pandemie nemoci covid-19 se ale zřejmě využívání telemedicíny rozšíří i do specializovaných lékařských oborů, jako je transplantační chirurgie, myslí si docent Jiří Malý z Institutu klinické a experimentální medicíny.
Aby co nejvíce snížili riziko nákazy v IKEM už teď výrazně omezili ambulantní péči. „Můžeme monitorovat funkce štěpu, ať už jaterního, ledvinného nebo v blízké budoucnosti i srdečního. Migrace nemocných lidí by se díky tomu mohla omezit,“ předpovídá docent Malý.
Související
-
Novou zbraní vědců proti covid-19 by se mohly stát biosenzory. Jak fungují?
Výhodou biosenzorů, které vyvíjejí vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd, je, že reagují přímo na částice SARS-COV-2. Mohou tedy odhalit nákazu i u pacientů bez příznaků.
-
Pod povrchem karantény: psychické problémy, násilí, sebevraždy. Co už teď prozrazují data?
Za dveřmi bytů jsou „skleníkové“ podmínky pro rozvoj neřešených každodenních problémů. V delším horizontu se navíc přidá nezaměstnanost, tedy silný rizikový faktor sebevražd.
