Přispěje pandemie k boji proti rakovině? Úspěch mRNA vakcín může nastartovat další výzkum, říká uznávaný profesor

Proč vlastně vývoj léků proti rakovině trvá tak dlouho?

Na to mám jasnou odpověď. Zaprvé vědecký vývoj jakékoli látky je pomalý. To se týká každého léčiva, nejen léků proti rakovině, ale proti čemukoli. Je to velmi pomalý proces vyvinout chemikálii, která může být otestována na lidech. Zadruhé, samotné testování je pomalé, protože musíte najít dostatek lidí, kteří se budou účastnit klinických zkoušek. 

To chce asi hodně velké úsilí…

Ano, a vy ty lidi musíte ujistit, že jim to nové léčivo neublíží. A pak tedy začnete léčivo proti rakovině testovat. Problém je, že některé léky jsou dobré na jeden typ onemocnění, ale k ničemu na jiné. Vědci si vezmou seznam rakovinných onemocnění a snaží se přijít na to, jak by lék mohl být užitečný. A to se děje způsobem pokus–omyl. Takže to zabere nějaký čas. Pak informace o léku dostane na stůl regulatorní úřad, v USA je to takzvaná FDA. Ta zase všechny informace dlouho hodnotí.

Správné tlačítko ve správnou chvíli

Mluvil jste o tom, že někdy léčivo funguje proti jednomu typu onemocnění a ne proti jinému. Někdy také funguje lék u jednoho pacienta a u jiného ne. Mohl by tento problém vyřešit vývoj cílených vakcín na míru?

Ano, to by bylo potenciálně možné. Pokud se vám podaří zmáčknout správné tlačítko ve chvíli, kdy se rakovinné buňky dělí, můžete celý ten proces teoreticky zastavit. Tedy když budeme mít genetický recept, který bude kontrolovat růst nádoru, tak tomu můžeme zabránit. Ale to my ještě pro jednotlivé rakoviny neumíme. Jiné to může být u nádorů plic, prsou, konečníku, hlavy, krku a tak dále. 

Čtěte také

Jak fungují mRNA vakcíny od Pfizeru a Moderny? Buňka čte vakcínu jako kuchařku, ukázali vědci

Jak důležité je věnovat se genetických predispozicím k rakovinovému bujení v rodině?

Je to důležité, protože my víme, že jsou lidé, kteří zdědili genetický profil, kvůli kterému jsou více zranitelní. Vezměte si třeba kouření. Snad každý zná nějakého dědečka, kterému je 95 let, který kouří celý svůj život a je úplně v pořádku. Už jsem ten příběh slyšel několikrát.

Nebo celý život pije.

Nebo pije, ano. A faktem je: je to tak! Skutečně jsou lidé, které jejich genetický profil chrání. Otázkou je: jaký je to genetický profil? Jak geny vlastně fungují? My už třeba na základě genetického profilu umíme vytipovat lidi, kteří mají větší predispozici ke vzniku leukémie. Tahle oblast medicíny se vyvíjí.

Nádorová imunoterapie

Hodně se teď mluví o mRNA vakcínách, které se používají v boji proti koronaviru a které nechají lidské tělo vyrobit koronavirový antigen, cizorodou bílkovinu, proti které naše imunita zakročí. Už nějakou dobu ale vědci studují využití této technologie pro nádorovou imunoterapii. Při ní se zlepšuje vlastní imunita člověka, která by měla proti rakovinnému bujení zasáhnout. To by mohla být cesta?

Čtěte také

Pilulka na rakovinu? Budoucnost léčby je v naší vlastní imunitě, věří světoznámý vědec

Ano, je to tak, imunoterapie se v tuto chvíli používá ve většině případů jako druhá linie léčby. Když jiné standardní léky nepomůžou, zahájí se imunoterapie. Pro některé typy rakoviny je ale imunoterapie doporučována hned jako první léčba. Dostáváme se k tomu ale pomalu. Vím třeba o tom, že je snaha tak léčit nádory plic. Můžete tak léčit některé nádory mízních uzlin. Jsou takové, které jsou na imunoterapii velmi citlivé. Je pozoruhodné to sledovat.

Takže by nakonec pandemie koronaviru aspoň v něčem byla medicíně dobrá?

Určitě, především když rakovinné buňky mají také svůj rozpoznatelný antigen, který známe z koronaviru. Pokud navíc ovlivňuje rakovinné bujení, můžete na ně zaútočit technikami, které jsme právě popsali. Očekávám, že úsilí v boji proti rakovině bude pokračovat a vyvineme ještě chytřejší metody léčby než ty, které máme teď.