Oslo je hrdé na svoje pivo se čmelákem. Nejstarší řemeslný minipivovar v zemi vaří i norskou specialitu zvanou kveik
Nenápadný vývěsní štít v centru Osla s vyobrazeným čmelákem neskrývá ani obchod s medem, ani včelařské potřeby, ale minipivovar – a to dokonce nejstarší v celé Skandinávii. Na piva všech druhů tam místní chodí už 35 let.
„To logo je taková slovní hříčka. Čmelák se norsky řekne [humle] a totéž slovo v norštině znamená taky chmel. Ale do piva žádný hmyz nepřidáváme,“ vtipkuje jedna ze zaměstnankyň Oslo Mikrobryggeri jménem Fanny.
Za to, co se do piva přidává, je zodpovědný sládek Christian: „Máme neustále v nabídce asi 12 druhů piv. Jsou to vesměs aly a jeden až dva ležáky. Jako nejstarší minipivovar v Norsku si skoro troufám tvrdit, že jsme aly přinesly na norský trh, a tak bychom se jich měly držet.“
Čtěte také
Oslo Mikrobryggeri tak nabízí třeba třešňovou ipu, ananasový kyseláč a občas třeba i jednu norskou specialitu zvanou kveik.
Zázrak jménem kveik
„Kveik je staré norské slovo pro kvasinky, jsou to takové farmářské kvasinky, které vydrží vyšší teploty. Dnes je můžeme využít pro rychlé kvašení, protože vydrží až 36 stupňů Celsia,“ říká Christian. Použití kveiku při výrobě piva ozvláštní jeho chuť i samotnou výrobu, dodává sládek, zatímco mne vede do sklepa pod barem, kde se pivo vaří.
„Už pár hodin potom, co jsme použili kveik poprvé, jsme zjistili, že se fermentační nádoba třese, a museli jsme obzvlášť rychle upouštět vznikající oxid uhličitý, aby ten přetlak nepřekročil únosnou mez. Normálně fermentace trvá sedm až deset dní, s kveikem trvala jen asi 30 hodin,“ vypráví a nabízí mi sklenku k ochutnání.
Pivo vypadá lehce, ale záhy se na jazyku rozevře celá paleta chutí. „Není to úplně typický kveik, ten se obvykle dělá z uzeného sladu. Tohle je ze základu na ipu, světlý slad, pšeničný slad a k tomu novozélandský chmel Nectaron, který do toho přidává broskvové tóny. Kveik z kmene Vos, který do toho dáváme, tomu zase dává pomerančové tóny,“ vysvětluje Christian.
Čtěte také
Nadčasová technologie
A koho neláká pivo, ten by se mohl aspoň přijít podívat na technickou zajímavost. Malý minipivovar pod barem je totiž automatizovaný lépe než řada jiných.
„Zakladatel a majitel našeho pivovaru studoval v 80. letech IT v USA. Tam se taky zhlédl v mikro-pivovarech. A brzy po otevření tohohle naprogramoval systém, který to celé řídí. I když je to dnes už třicet let staré, tak stačí dole nasypat ingredience a ono se to udělá víceméně samo,“ ukazuje mi Christian obyčejný počítač, který proces řídí.
Přiznává ale, že na počítače raději jen dohlíží, hlavně prý proto, že se občas zaseknou. Pípám se to nestává.
Související
-
Každý muž by měl vlastnit pivovar, řekl si Švéd Lukas. Zlatavý mok přiváží v hasičské stříkačce
Název městečka Höganäs ve Švédsku se dá volně přeložit jako „ohrnutý nos“. Ten najdete na lahvích tamního pivovaru. Nad vybavením pivovaru neohrnou nos milovníci techniky.
-
Co spojuje Čechy a Belgičany? Přece vášeň pro pivo. A u někoho i pro pivní sklo
Když vám sbírka přeroste přes hlavu, otevřete si muzeum. Přesně to udělali na počátku 90. let dva pivní sběratelé v severobelgickém Schaerbeeku.
-
Co spojuje Čechy a Belgičany? Přece vášeň pro pivo. A u někoho i pro pivní sklo
Když vám sbírka přeroste přes hlavu, otevřete si muzeum. Přesně to udělali na počátku 90. let dva pivní sběratelé v severobelgickém Schaerbeeku.
