Omezte výjimky, podpořte home office a lépe komunikujte s mladými, radí vládě sociolog
Výzkumníci z PAQ Research od minulého pondělí sbírali data o tom, jak lidé vnímají vládní opatření. Jak velká část společnosti je bere na lehkou váhu? „Těch, kteří ani nenosí roušky, je asi o 10 % víc než na jaře. Sabotérů, kteří jsou proti opatřením, jsou jen jednotky procent. Potom jsou lidé, kteří mají hodně kontaktů a zároveň nedodržují ochranu, jako jsou odstupy a mytí rukou. Těch je kolem 20 procent,“ vypočítává sociolog Daniel Prokop v rozhovoru s Vladimírem Krocem.
Jakým způsobem by měla vláda komunikovat?
Bylo by dobré omezit množství výjimek, protože když uděláte opatření a potom čtvrt hodiny čtete výjimky, je to signál, že to není zase tak vážné. A lidé se v tom ztrácí.
Čtěte také
Bylo by také dobré vysvětlovat, proč to má efekt. Třeba v zahraničí se ukazuje, že zavření škol je velice nákladné opatření, ale má efekt na omezení epidemie. Další věc je podporovat home office, protože vidíme, že velká část nákaz je na pracovišti, takže omezovat obchody a nepodporovat home office zní rozumně myslícímu člověku zvláštně. Poslední věc je komunikovat to i té mladší generaci, která epidemii nejvíc podceňuje.
Jakým způsobem by měla vláda vyvážit to, aby na jedné straně nebylo to strašení a na druhé straně, aby to nevyznělo, že se nic neděje?
Je to dost o kanálech komunikace. Starší generace se bojí o hodně víc než mladší. Starší lidé koukají na hlavní vysílací média a vlastně už ty informace mají. Teď je nutné rizika dostat přes sociální sítě k mladším lidem.
Jste členem Národní ekonomické rady vlády. Naslouchají vám vládní činitelé?
Čtěte také
V něčem ano. Třeba minimum 400 korun ošetřovného, aby i nízkopříjmoví obyvatelé měli nějakou minimální podporu, byl náš návrh. Co vím, tak se jedná o přídavcích na děti. Ty jsou dobré v tom, že je dostanou rodiny hned a nepodléhají exekucím. V něčem mým radám nenaslouchají, a to je daňová reforma. Zrušení superhrubé mzdy je designované tak, že bude stát 80 miliard a polovinu z toho dostanou lidé z horní čtvrtiny zaměstnanců.
A vy máte návrh, jak pomoct těm chudším?
My bychom navrhovali zaměřit se na to, aby zůstaly sazby a zvýšila se sleva na poplatníka, takže každý dostane třeba 10 tisíc korun navíc – jako slevu. A ta by se těm chudým převáděla do daňových bonusů, takže by o ni nikdo nepřišel. To je reforma, která má poloviční cenu, ale výrazně větší část by šla za těmi chudšími lidmi a tím pádem i do chudších regionů.
Přibývá lidí, kteří začínají brát epidemii koronaviru vážně? Která opatření jsou pro obyvatele České republiky nejvíce zatěžující? A jaké dopady má krize na domácnosti? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Speciál: Koronavirové déjà vu pro Českou republiku. Na co se mají občané a podnikatelé připravit?
Většina obchodů a služeb se neotevře, je omezen volný pohyb lidí a omezeně budou fungovat také úřady. Jak dlouho budou opatření platit? Poslouchejte speciál Radiožurnálu.
-
Jak odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělávání? Překvapivě je to míra exekucí, upozorňuje sociolog
Mezi jednotlivými kraji panují v rámci školství výrazné rozdíly. Kde jsou příčiny? A je školství tématem pro politiky?
-
Zvládat finanční krize se musíme učit už jako děti na školách, myslí si sociolog Bednář
Vojtěch Bednář je firemní sociolog, který se pohybuje uvnitř firem a pomáhá jim pracovat s lidmi. Co zjistil během koronakrize? A jak se připravit na krizi finanční?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.