Olomoučtí vědci odhalují strukturu dědičné informace pšenice. K čemu je to dobré?

Žně jsou v plném proudu. Když však Jaroslav Doležel projíždí okolo pole s pšenicí, nemyslí na zemědělství, ale na vědecké bádání. Pracuje totiž v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci a jeho tým dosáhl průlomu v analýze dědičné informace pšenice.

Tým olomouckých vědců se zabývá strukturou dědičné informace pšenice, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. A právě do Olomouce se po rozhlasových linkách spojil moderátor Jan Pokorný s Jaroslavem Doleželem.

„Když projíždím okolo pole, myslím na to, jaký pokrok ve šlechtění pšenice se udál od zelené revoluce,“ popisuje. „Dnes je pšenice vyladěná na mnohem větší výnosy, a to i díky vědcům,“ dodává.

Čtěte také

Dnešní pšenici podle něj vytvořil člověk. „Pšenice setá se v přírodě nikdy nevyskytovala,“ podotýká Jaroslav Doležel. Jde o křížence předchůdce dnešní pšenice, ze které dnes vyrábíme těstoviny, a polní trávy. „Potomka křížení si všiml prapůvodní zemědělec a začal ji před 10 tisíci lety pěstovat,“ nastiňuje.

Genetickou strukturu pšenice však dodnes neznáme. Je totiž šestkrát větší než lidská. „Kombinuje genetickou informaci tří různých trav a do toho se ještě přidává vlastnost dědičné informace rostlin,“ vysvětluje Jaroslav Doležel.

Kdy bude vyšlechtěna pšenice bez lepku? A nejsou podobná bádání vědců nebezpečná? Ptal se Jan Pokorný mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio