Olomoučtí vědci odhalují strukturu dědičné informace pšenice. K čemu je to dobré?
Žně jsou v plném proudu. Když však Jaroslav Doležel projíždí okolo pole s pšenicí, nemyslí na zemědělství, ale na vědecké bádání. Pracuje totiž v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci a jeho tým dosáhl průlomu v analýze dědičné informace pšenice.
Tým olomouckých vědců se zabývá strukturou dědičné informace pšenice, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. A právě do Olomouce se po rozhlasových linkách spojil moderátor Jan Pokorný s Jaroslavem Doleželem.
„Když projíždím okolo pole, myslím na to, jaký pokrok ve šlechtění pšenice se udál od zelené revoluce,“ popisuje. „Dnes je pšenice vyladěná na mnohem větší výnosy, a to i díky vědcům,“ dodává.
Dnešní pšenici podle něj vytvořil člověk. „Pšenice setá se v přírodě nikdy nevyskytovala,“ podotýká Jaroslav Doležel. Jde o křížence předchůdce dnešní pšenice, ze které dnes vyrábíme těstoviny, a polní trávy. „Potomka křížení si všiml prapůvodní zemědělec a začal ji před 10 tisíci lety pěstovat,“ nastiňuje.
Genetickou strukturu pšenice však dodnes neznáme. Je totiž šestkrát větší než lidská. „Kombinuje genetickou informaci tří různých trav a do toho se ještě přidává vlastnost dědičné informace rostlin,“ vysvětluje Jaroslav Doležel.
Kdy bude vyšlechtěna pšenice bez lepku? A nejsou podobná bádání vědců nebezpečná? Ptal se Jan Pokorný mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
