Odra je stoka, hrozí další přírodní katastrofa, obávají se polští dobrovolníci. Za čistou řeku bojují s pádlem v ruce
Dominik a Sasha sjíždí na kajacích Odru od Vratislavi k Berlínu. Oba jsou cestovatelé, oba jsou ale taky ekologové, a tak po cestě zkoumají kvalitu vody. Není normální, aby řeka protékala krásným prostředím, ale páchla jako stoka, říkají. Odra tvořící hranici mezi Polskem a Německem má kvůli důlním odpadním vodám problém například se salinitou. A soli ve vodě svědčí toxickým řasám, které hubí ryby.
„Sjíždíme Odru na kajacích z Vratislavi do Berlína, takže kus poplujeme po Sprévě. Ideou té cesty je ukázat na potřebu ochrany řeky před znečištěním a ničením,“ vypráví ekolog, cestovatel a pořadatel Recycling Race Dominik Dobrowolski, se kterým se náhodně setkáváme v maríně v Hlohově, kam doplul se známými na kajacích.
„Odra hodně lidí spojuje, a to doslova. Třeba já žiju ve Vratislavi, kamarád Sasha, se kterým sjíždíme řeku, je z Berlína. Nadace Viadrus je z Hlohova. Teď jsme tu potkali tebe – a ty jsi z Česka,“ usmívá se.
Dominik Dobrowolski a Sasha Groddeck ale nesplouvají řeku jen tak. Sasha má s sebou aparaturu, kterou sám sestavil a s jejíž pomocí na různých úsecích řeky měří kvalitu, nebo možná spíš nekvalitu vody. A protože právě měří, jdeme za ním na molo.
Občanská věda v praxi
Sasha, vysoký muž chránící si hlavu před sluncem kšiltovkou, sedí nad hladinou a zrovna má u sebe nejen poznámkový blok, ale hlavně velkou krabičku s miniaturním displejem a několika zdířkami. K ní jsou připojené sondy do vody a telefon.
„Je to prototyp, který teď na našem putování na kajacích zkoušíme,“ vysvětluje s tím, že na jeho podobě a možnostech nadále pracuje. Je to vlastně jednoduchý přístroj na měření teploty vody, elektrické vodivosti a pH. Do budoucna bude prý taky umět měřit koncentraci kyslíku.
„Na naší tour sestavuji takový profil řeky – kde jsou překročeny jaké limity nebo kde je voda naopak v pořádku. Do budoucna chceme vytvořit síť dobrovolníků. Všichni, kteří se zajímají o Odru, si opatří nebo dostanou takový měřič – pořád na něm pracujeme,“ popisuje.
„Taky máme aplikaci, takže každý se bude moci přihlásit a nahrávat výsledky svých měření do mapy. Je možné i přidávat obrázky, například pokud budou důkazem nějakého ekologického problému. Je to takový projekt občanské vědy,“ představuje projekt nazvaný AI.CAN (AI.Citizen Sience Aqua Network – síť občanské vědy o vodě s použitím umělé inteligence, pozn. red.).
Sůl a toxický kyslík
Sasha zrovna ponořil pod hladinu sondu na měření vodivosti, která souvisí se salinitou vody. Spouští aplikaci v telefonu připojeném k měřiči. Hodnoty se načítají – telefon ukazuje 1770 mikroSiemens na centimetr. To je více než dvojnásobek polského limitu stanoveného pro říční vodu.
Čtěte také
Salinitu v té chvíli měří i Marcin Zimny z nadace Viadrus, který vodu nabral do nádobky na teleskopickém držáku z hloubku asi 40 centimetrů. Měřicí zařízení, které trochu připomíná teploměr, si přinesl v kufříku. „Ukazuje mi to hodnotu 1546. Rozdíl našich výsledků může souviset s tím, že každý používáme jiný přístroj. Měřiče můžou být rozdílně kalibrované. Ale tak jako tak, je to hodně,“ zdůrazňuje.
Pak mění koncovku měřiče a sondu na měření koncentrace kyslíku pere v čisté vodě zbavené minerálů, kterou si s sebou přinesl v PET lahvi. Čísla na displeji na chvíli klesají. Ovšem jen dokud nevezme do ruky odměrku s žlutozelenou vodou odebranou z řeky. A kroutí hlavou.
Hodnota je pořád vysoká, i když nižší, než kolik naměřil 9. června, kdy v zátokách Odry v Hlohově hynuly ryby a mlži. Během tří dnů jich rybáři v okolí města vytáhly z vody kolem 600 kilogramů. Tomasz Zimny vzpomíná, že tehdy odebraný vzorek vypadal jako minerálka – na skle se usazovaly bublinky vody.
Další katastrofa na spadnutí
Koncentrace kyslíku souvisí s rozkvětem toxických zlatých řas – kterým svědčí teplo, nižší stavy vody, a hlavně vysoká koncentrace solí ve vodě. A taky dusičnany, které se do vody dostávají například s hnojivy z polí. Rozkvět zlatých řas v Odře v roce 2022 vedl v zasaženém úseku řeky k úhynu 1650 tun vodních živočichů. A katastrofy se ekologové a ochránci přírody obávají i letos.
„Před dvěma lety jsme byli svědky ohromné tragédie na Odře. Žijeme na řekách, nedaleko toho zasaženého úseku, a od té doby se snažíme zjišťovat, co se to děje,“ popisuje svoji motivaci Sasha Groddeck.
Kolem Odry nebo na její hladině se pohybuje roky. Má rád její okolí. „Když ji sjíždíte, je to krása. To prostředí kolem ní. Ale má to háček – voda často opravdu hrozně páchne. Je to kvůli odpadům. To přeci není dobře, že se k řece chováme jako ke stoce. Není to skládka, ale součást našeho životního prostředí a my bychom měli dbát na jeho kvalitu,“ zdůrazňuje.
Zásadní je změnit myšlení
I podle Tomasze Zimneho z nadace Viadrus, která se zabývá také osvětou mládeže, pouhé měření salinity, koncentrace kyslíku, koncentrace dusíku a pH vody nestačí: „Všichni měří, ale měření situaci Odry nezlepší. Potřebujeme konkrétní činy, konkrétní opatření.“
Jeden z problémů spatřuje například v tom, že správa řek v Polsku spadá pod ministerstvo infrastruktury a ne pod ministerstvo klimatu a životního prostředí. Řeky jsou tak považované maximálně za dopravní cesty – důležitá je jejich použitelnost, ne zdraví.
Čtěte také
Potřebu změnit přemýšlení o řekách a vodních tocích obecně zmiňuje i Dominik Dobrowolski, který pravidelně na přelomu dubna a května pořádá velkou úklidovou akci na Odře. Zájem o ochranu přírody je totiž podle něj u lidí „deklarativní“.
„To znamená, že lidi říkají, že se zajímají o ochranu přírody, ale jakmile mají sami něco udělat, trochu upravit svůj životní styl, to už se tak moc nezajímají. Lidi pořád ještě hodně mluví, ale málo dělají,“ shrnuje Dominik. Budoucnost ale vidí pozitivně. Lidí, kteří víc dělají, než mluví, totiž prý přibývá.
Související
-
Polská část Odry prožívá nejhorší ekologickou katastrofu. Z vody už vylovili přes 200 tun mrtvých ryb
Až do konce na celém dolním toku řeky Odry platí zákaz lovu ryb. Rybáři, kteří chodili k řece chytat, si zoufají. Život v Odře nebude snadné obnovit.
