Odborníci dali znovu tvář dívce, která zemřela během třicetileté války u Tábora

S Lucií Šebkovou stojíme u nového jezírka na zahradě jejího domu v Příběnické ulici v Táboře, kousek od městského opevnění směrem ven z města. Kosterní ostatky našli při kopání základů jezírka.

Pod budoucím jezírkem byla ve dvou hrobových jámách pohřbena celkem tři těla. „Nalezli jsme jednu drobnou minci a u druhého jedince kulku drobné pistolové ráže a dva knoflíky patrně z nějaké uniformy,“ popisuje archeolog Jiří Bumerl z Husitského muzea.

Antropoložka určila, že staršímu z mužů bylo mezi 22 a 24 lety.

Tragédie milostného trojúhelníku?

Muž a dívka, kteří byli pohřbeni v jedné hrobové jámě, byli ve věku mezi 18 a 19 lety. Podle vedoucího archeologického oddělení muzea Františka Jandy šlo s největší pravděpodobností o příslušníky císařské armády, která město na začátku třicetileté války obléhala.

„Protože tyto ostatky nejsou uloženy ani na nedalekém hřbitově, ani uvnitř původních městských hradeb, můžeme usuzovat, že jde o útočníky z císařského vojska, které město obléhalo v letech 1620 až 1621.

Archeologický nález zaujal i studenty Soukromého gymnázia v Táboře, kteří teď na základě archeologických podkladů a historických dat vymýšlejí příběh trojice. Podle studenta prvního ročníku Matěje Šindeláře se nejspíš oba muži o mladou dívku pohádali. „Byli pravděpodobně pod vlivem alkoholu a nedopadlo to dobře,“ spekuluje.

Znovu oživená tvář

Jediná zachovalá lebka patřila dívce. Brazilský 3D designer Cicero Moraes podle ní vytvořil dívčinu pravděpodobnou podobiznu. Podklady mu připravili geoinformatici ze společnosti Geo.cz

Táborští lékaři vytvořili počítačový 3D model údajné lebky Jana Žižky

• Upravit
• Smazat

Přestože zemřel už před 590 lety, teprve dnes se dostal do péče lékařů táborské nemocnice. Jan Žižka z Trocnova, jeden z nejslavnějších mužů české historie. Lékaři použili počítačový tomograf, aby antropologům pomohli odpovědět na otázku pravosti domnělé vojevůdcovy lebky - takzvané Čáslavské kalvy.

Lebku jsme podrobně nafotili a z fotografií sestavili 3D model, který jsme odeslali do Brazílie. Cicero Morales na model lebky postupně v počítači nanáší měkké tkáně a pak i oči, kůži a vlasy,“ nastiňuje postup práce geodet Bohuslav Vácha.

Jak se bude jmenovat?

Podobiznu dívky zveřejnilo Husitské muzeum i spolek Naše historie na svém profilu na Facebooku. Muzeum navíc dává veřejnosti možnost dívku pojmenovat. Vybírat je možné ze jmen typických pro začátek 17. století.

Kosterní ostatky i 3D model tváře dívky budou součástí nové expozice, kterou Husitské muzeum připravuje pro Bechyňskou bránu.