Ochrana i zachování původní krajiny a některých staveb
Chráněné krajinné oblasti, národní parky a přírodní rezervace jsou u nás samozřejmě kvůli tomu, aby alespoň na určitých místech zůstal zachován krajinný ráz a některé ukázky našeho lidového stavitelství. Jako každé pravidlo, má i toto své výjimky a tak se může stát, že i chráněnou krajinnou oblastí povede třeba dálnice. A právě o stavbách a také o porušování pravidel v oblastech s ochranářským statutem je vaše dnešní téma.
Heřmánek: Povolování staveb závisí hlavně na tom, jak intenzívně stát určitou oblast chrání. Nejpřísněji chráněné oblasti jsou národní přírodní rezervace. O něco méně jsou chráněny národní parky, pak následují chráněné krajinné oblasti, rozdělené ještě do tří zón a potom přírodní rezervace. Tady už mají stavebníci řadu věcí povolenou.
Co musí ten, kdo chce v chráněné krajinné oblasti udělat pro to, aby opravdu stavět mohl?
Heřmánek: Stejně jako na každou jinou stavbu je potřeba stavební povolení, ovšem v chráněných oblastech navíc ještě souhlas jejich správy a ta obvykle stanoví ještě zvláštní podmínky. Týkají způsobu oprav budov, změny fasády či tvaru, protože by měl být zachován krajinný ráz. Souhlas musí správa chráněné krajinné oblasti nebo národního parku vydat i se stavbou inženýrských sítí, tedy vodovodů, kanalizace, plynového vedení a podobně. Složitější řízení je u takzvaných liniových staveb, tady už je potřeba výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Jde například o silnice, kde se posuzuje, zda veřejný zájem na jejím postavení je větší než veřejný zájem ochrany přírody v tom kterém místě.
Co když mi jako majiteli domu v chráněné krajinné oblasti její správa zakáže nějakou opravu nebo změnu.
Heřmánek: Samozřejmě je možné proti takovému rozhodnutí podat rozklad a když jde se jedná o výjimku ze zákona, je řízení dvoustupňové, to znamená, že o ní rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. Ovšem to mluvím o veřejných stavbách. Co se týká třeba stavby domu, tak tím se zabývají místní úřady s účastí správy chráněné krajinné oblasti. Musím ještě dodat, že stavět načerno bez povolení se chráněných pásmech příliš nevyplácí. Hrozí dost vysoká pokuta. A jestliže je potom v dodatečném povolovacím zařízení stavba odmítnuta, zaplatí stavebník i náklady na její odstranění.