Nový kabinet Jiřího Paroubka, papež Benedikt XVI., přijímací zkoušky na střední školy

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková: Vládnout u nás budou stejné strany, sociální demokracie, lidovci a unionisté a nový kabinet povede místopředseda ČSSD Jiří Paroubek.

Novým papežem se stal Němec Joseph Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI.

Žáci mají za sebou první kolo přijímaček podle nového systému. Prestižní školy se téměř naplnily, druhé kolo bude hlavně na odborných.

Takové byly některé události tohoto týdne. Teď se jim budeme věnovat podrobněji. Dobrý den od mikrofonu přeje Barbora Kroužková.

Duel

Barbora Kroužková: Ústřední výkonný výbor sociální demokracie posvětil vznik nové vlády, své strany s lidovci a unionisty pod vedením Jiřího Paroubka. Stanislav Gross podá v pondělí nebo v úterý demisi a prezident bude moci jmenovat nového premiéra. Ve studiu teď vítám poslankyni ČSSD a členku předsednictva strany Hanu Orgoníkovou, dobrý den.

Host (Hana Orgoníková): Dobrý den.

Barbora Kroužková: A také druhou političku, a tou je Daniela Matějková, předsedkyně pražské krajské organizace Strany zelených. Dobrý den.

Host (Daniela Matějková): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Dámy, co si myslíte o takovém vyústění krize? Hana Orgoníková.

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že všichni jsme rádi, že krize končí. Já bych to ani nenazývala krizí, bylo to prostě takový chaos malý, menší v České republice vnímáno několikaměsíční, zvenku to bylo spíše vnímáno jako místní bouře ve sklenici vody, jak jsem si přečetla, ale jsem ráda, že teď došlo k tomuto závěru, k tomuto vyvrcholení a že Ústřední výkonný výbor naší strany potvrdil Jiřího Paroubka jako předsedu, budoucího předsedu nové vlády a samozřejmě i to, co jsme rozhodli jako předsednictvo, dnes bysme jsme se o tom bavili v předsednictvu i v poslaneckém klubu, že by měla existovat vláda na současném půdorysu, vlastně jde o to, že plníme usnesení sjezdu, který byl zhruba před měsícem a abychom dostáli tomu, že nebudou mimořádné volby.

Barbora Kroužková: Daniela Matějková a Zelení?

Host (Daniela Matějková): Já jsem ráda, že se situace uklidnila. Myslím si, že je dobře, že ustal cirkus, který tady jak jsme všichni byli jeho svědkem a doufám, že voliče to neodradí.

Barbora Kroužková: A ten výsledek komentujete jak?

Host (Daniela Matějková): Já myslím, že to není velká změna, kterou je potřeba komentovat. Je to věc, která se dala čekat, bude to patrně udržovací vláda, která nebude mít šanci prosadit výraznější změny, ale aspoň že skutečně pomine ten chaos a do řádných voleb tady bude klid.

Barbora Kroužková: Opoziční parlamentní ODS si myslí, že vláda bude slabá, udržovací a rozklížená vnitřními boji. Mluví o pokračování Grossovy vlády bez Grosse, sociální demokracie to vnímá jak? Jak bude silná nová vláda?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že to bude vláda, která bude mít silný mandát, poněvadž je potvrzena jednak naší stranou, která má 70 poslanců a jednak bude utvořena dohoda mezi koaličními partnery, čili mezi sociální demokracií, KDU-ČSL a Unií svobody. Chtěla bych říct, že skutečně k tomu podpisu té dohody o nové vládě, že dojde pravděpodobně na žádost KDU-ČSL až v úterý, poněvadž pan Kalousek, jako předseda strany je v pondělí mimo Prahu a domnívám se a usnesení Ústředního výkonného výboru je i v tom smyslu, že je potřeba, aby Stanislav Gross nepodával demisi dříve, dokud nebude podepsána právě ta dohoda mezi koaličními partnery.

Barbora Kroužková: Jakou máte jistotu, že bude klapat ta koaliční spolupráce, co v tomto smyslu má ovat ta společná dohoda, jaké pojistky?

Host (Hana Orgoníková): Ta společná dohoda má pojistky v tom směru, že nebudou podávány zásadní zákony jednotlivými partnery koaličními, budou to pouze vládní návrhy, anebo po dohodě, aby poslanci jako poslaneckou iniciativu podávali některé návrhy, ale budou to přesně vymezené oblasti, ale ty teďka nedovedu popsat, poněvadž tu dohodu tady nemám, ale byli jsme s ní samozřejmě seznámeni. A potom jde o to, aby klíčové zákony nebyly potvrzovány nebo odhlasovávány některými z opozičních partnerů.

Barbora Kroužková: Říká Hana Orgoníková ze sociální demokracie. Jak silná bude vláda podle Daniely Matějkové ze Strany zelených?

Host (Daniela Matějková): No, o síle nevím na kolik je možné mluvit. Samozřejmě ta koalice sociálních demokratů, liberálů a křesťanských demokratů je v tomhle okamžiku asi to nejlepší, co tady je a doufejme, že to bude držet, nás samozřejmě zajímá to, jaký ty zákony ještě přijdou na program a jak se v nich ty jednotlivé strany k nim postaví.

Barbora Kroužková: Ještě k tomu, jestli vůbec vláda dostane důvěru, paní Orgoníková. Ono se spekuluje například o postoji unionisty Zdeňka Kořistky a pokud jde o sociální demokracii, tak se ze zahraničí vrátili například Vladimír Laštůvka a Jan Kavan a ti chtějí nejdříve pochopit ty změny, které tu proběhly a seznámit se se situací. Jan Kavan Radiožurnálu k tomu řekl.

Host (Jan Kavan): V této chvíli čekám na argumenty, které nám teď sdělí předseda poslaneckého klubu, protože jsme tu nebyli, teď jsme přijeli ze zahraničí a ani já, ani pan poslanec Laštůvka zatím ty argumenty, které by nás přesvědčily, že toto je lepší řešení, než bylo řešení, které jsme před 14 dny odmítli, jsme zatím nedostali, čili musíme si počkat na ty argumenty, potom zvážit pro a proti a pak se rozhodneme.

Barbora Kroužková: To znamená, ještě jednou se zeptám. Je jistota, že vláda bude mít stojedničkovou podporu, že dostane důvěru v Parlamentu?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že ano. Navíc poslanci nejsou v Poslanecké sněmovně za sebe, jsou tam za program politické strany, čili se domnívám, že pro všechny poslance sociální demokracie platí, že budou podporovat svoji vládu. A já se domnívám, že jak pan poslanec Kavan, tak pan poslanec Laštůvka jsou dostatečně chytří, aby pochopili všechno bleskově a pokud mají takový problém, tak nemají odjíždět, když je krize, na zahraniční cesty.

Barbora Kroužková: Daniela Matějková mluvila o tom, že Zelení budou bedlivě sledovat programové postupy nové vlády. Co by vláda podle vás nyní měla udělat, jaké by měla mít priority?

Host (Daniela Matějková): Tak nás samozřejmě zajímá, nakolik se zodpovědně postaví k věcem, které už v nějakém projednávání byly, pro nás to jsou věci, které se týkají daňových reforem, kde je pro nás samozřejmě nejzajímavější ta ekologická daňová reforma, kterou bychom chtěli prosazovat a pak jsou to věci, které se týkají zákona o střetu zájmů, který považujeme za velmi důležitý a doufejme, že k tomu se postaví také zodpovědně tak, aby se tady eliminovala korupce, která do jistý míry a ten klientelizmus, který do jisté míry tyhle ty problémy, které sledujeme, způsobuje.

Barbora Kroužková: Jiří Paroubek teď o víkendu pracuje na programovém prohlášení. Hano Orgoníková, co v něm bude mít?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že právě to, o čem hovoří paní Matějková, tak že to tam rozhodně zapracováno bude, budou to právě ty daňové reformy, poněvadž my jsme se pustili do reformy jednak veřejné správy a jednak veřejných financí, a to se domnívám, že bude součástí programového prohlášení vlády, rozhodně to bude i zákon o střetu zájmu, který již byl schválen Poslaneckou sněmovnou a teď proti němu tedy brojí Senát, ale domnívám se, že tam dojdeme k úspěchu a pak to bude rozhodně rozpočet.

Barbora Kroužková: A další reformy, po kterých se volá a které stále...

Host (Hana Orgoníková): Důchodová reforma, to všechno běží, to je v běhu, tam já se domnívám, že, nebo chci říci, že ten, kdo hovoří o tom, že ta vláda vůbec nepracovala, že se zmítala v problémech, to není pravdou, poněvadž byť byly problémy samozřejmě, tak se pracovalo na všech záležitostech a konkrétně na daňové reformě, kde již všechny politické strany řekly svá stanoviska k této reformě a teď se to bude dopracovávat.

Barbora Kroužková: Měla nebo neměla minulá vláda problémy? Dano Matějková.

Host (Daniela Matějková): Tak měla, jinak by neskončila tak, jak skončila. To, jaké problémy to byly a na čem stály asi není potřeba rozebírat, uvidíme, jak si bude stát tato vláda nová.

Barbora Kroužková: Zeptám se, co bude teď se Stanislavem Grossem.

Barbora Kroužková: Ano, Hana Orgoníková.

Host (Hana Orgoníková): Já ještě maličko to doplním. Samozřejmě navenek to mohlo vypadat, že dochází, jenom že se hlasuje o důvěře vládě, o nedůvěře vládě a tak dále, ale všechna ministerstva pracovala a ta vláda potom rozhoduje v kolektivu a všechny zákony, které byly připraveny jednotlivými ministerstvy tak šly do Poslanecké sněmovny, čili opravdu ta vláda pracovala a je to i vidět na těch úspěších, zejména ekonomických, které jsou. Co se týče Stanislava Grosse, tak on je předsedou sociální demokracie, bude tedy pracovat v Lidovém domě. Myslím si, že to je dobře, poněvadž Lidový dům potřebuje nebo strana jako taková potřebuje pevné vedení, sice tam byl jeden z místopředsedů uvolněný, ale myslím si, že když tam bude předseda a bude se skutečně zabývat sociální demokracií jako takovou a tím, že se budeme připravovat na volby v příštím roce, domnívám se, že opravdu dovládneme do června roku 2006, tak si myslím, že to je ku prospěchu věci.

Barbora Kroužková: Bude Stanislav Gross v Lidovém domě pracovat za peníze?

Host (Hana Orgoníková): No, domnívám se, že ano, poněvadž tam bude zaměstnán.

Barbora Kroužková: Kolik asi bude brát?

Host (Hana Orgoníková): To nemám teda tušení.

Barbora Kroužková: Ještě jste se nerozhodli.

Host (Hana Orgoníková): To říkám zcela upřímně a myslím si, že o tom ani nebudeme rozhodovat jako předsednictvo, že jsou na to jakési tabulky, poněvadž třeba místopředseda Starec je také placený.

Barbora Kroužková: Stanislav Gross už oznámil, že chce zaměřit na přípravu právě volební kampaně, pokud nebudou volby dřív, tak bychom šli k urnám v polovině příštího roku. Řekněte mi, budete se nějak jinak vymezovat k dalším politickým stranám nebo jaké postoje zaujmete k těm stávajícím, jaké vazby se budou a jak proměňovat, Hano Orgoníková, ČSSD?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že není dobré, když se zavírají dveře pro jednotlivé politické strany. Myslím si, že v policie nelze říkat nikdy. Poněvadž je to záležitost kompromisu, tím nechci říci, že politika je pouze o kompromisech, prostě jsou stanoveny mantinely, ale někdy musí ustoupit jedna i druhá strana.

Barbora Kroužková: Mluvíte teď o komunistech?

Host (Hana Orgoníková): Teď mluvím o spolupráci se všemi parlamentními stranami, čili na jedné straně vpravo je to ODS, na druhé KDU-ČSL a mezi nimi tedy se pohybuje sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody. Já se domnívám, že spolupracovat by měly všechny politické strany v politickém spektru. Domnívám se, že tam přibydou i jiné politické strany, když zde máme paní Matějkovou, tak se domnívám, že to bude i Strana zelených, poněvadž to je přirozený partner sociální demokracie na západě.

Barbora Kroužková: Ještě k těm komunistům. Jiří Paroubek pro Mladou frontu Dnes řekl, že vidí jako mnohem větší nebezpečí ODS než komunisty. Dovedete si představit někdy vládu ČSSD s komunisty?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že je to parlamentní strana, přečetla jsem si tuhle vyjádření belgického politologa, profesora Katolické univerzity v Lovani pana Bernarda, který řekl, že někdy je potřeba přistoupit na menší zlo a že daleko větším zlem, že chápe, že sociální demokracie uvažuje i o menšinové vládě s komunistickou stranou, poněvadž někdy je třeba přistoupit na menší zlo a pro něho, jako pro Evropskou unii obecně, je ODS větším nebezpečím než komunistická strana. Já...

Barbora Kroužková: A váš názor na možnou budoucí vládu?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že samozřejmě, víte, to je velice složitá záležitost. Já se domnívám, že je potřeba, aby komunistická strana se jasně vymezila a hovořila o tom, že udělala chyby. Já jsem to zatím teda bohužel neslyšela, ale jinak musím říci, že máme podobné programy, čili tam se domnívám, že by mohlo dojít ke spolupráci, ale je potřeba prostě toto řešit.

Barbora Kroužková: A jak to mají Zelení? Předseda strany Jan Beránek spolu s Jakubem Patočkou chtějí komunisty reformovat spoluprací s nimi, republiková rada to ale odmítla. Daniela Matějková.

Host (Daniela Matějková): Úplně zjednodušeně ambicí Strany zelených je dostat se do Parlamentu a zabránit tomu, aby vznikla většinová vláda ODS s Kalouskovými KDU a stejně tak případné většinové vládě komunistů se sociální demokracií. Tudíž z toho myslím si, že je jasné, jak my se k tomu stavíme.

Barbora Kroužková: Není to až tak jasné, protože předseda strany a jeden velmi významný člen navrhli, napsali i takový návrh, který vyznívá ve spolupráci s komunisty, aby se takto reformovali, ale republiková rada to odmítla, dokonce ty problémy v té straně jsou tak živé, že třeba senátor za vás zvolený Jaromír Štětina říká politický boj uvnitř každé strany je normální, faktem je, že uvnitř Strany zelených někdy nabývá nebývalých rozměrů. Musím se tedy zeptat, co se u vás děje?

Host (Daniela Matějková): Tak my skutečně diskutujeme problém, který postoje Strany zelených ke komunistické straně jako spoustu dalších témat, na kterých se zatím neshodneme nebo hledáme společné jednotné stanovisko. K tomu patří i komunisté, kde Strana zelených se přirozeně staví proti nějaký výrazný spolupráci se komunisty na základě iniciativy Jaromíra Štětiny, která je myslím voličům a lidem srozumitelná. Na druhou stranu...

Barbora Kroužková: Znamená to trestní oznámení na neznámého pachatele.

Host (Daniela Matějková): Mimo jiné oznámení na neznámého pachatele, zkrátka zároveň ale Strana zelených vidí, kolik lidí volí komunistickou stranu a my hledáme důvody nebo snažíme se zabývat tím, proč je ti lidé volí a nechceme se k tomu stavět tak, že s komunisty se nemluví, to se nám zdá, že bychom skutečně pominuli velkou část lidí, který spíš z otrávenosti té stávající politické scény volí komunisty a ty je potřeba nějak vlastně oslovit a ne tak, že se řekne, s komunisty se nemluví, ale že se jim nabídne nějaká lepší alternativa.

Barbora Kroužková: Řekla jste, že se chcete dostat do Parlamentu, abyste zabránili většinovým vládám buď lidovců a ODS nebo ČSSD a komunistů, takto jste to definovala. Jaké ale partnery na politické straně tedy Strana zelených vidí, na politické scéně?

Host (Daniela Matějková): Tak my bychom samozřejmě rádi byli v alianci podobné té, která je dnes ve vládě, to znamená s koalicí sociálně demokracie, samozřejmě lidovců i a to zejména těch, kteří jsou jaksi transparentní nebo tím čistším proudem v těch politických stranách, kde každá z nich, co si budeme povídat, ty problémy a ten klientelizmus nebo jak to nazvat, je a doufejme, že vždycky se podaří zpracovat s tím lepším, co v těch stranách je.

Barbora Kroužková: Budou chtít nějakým způsobem, například sociální demokraté, pomoci Zeleným do Parlamentu, objevila se také, vlastně objevil se nápad a návrh předsedy Zelených na snížení kvóra pro vstup do Parlamentu. Navrhoval dvě a půl procenta a chtěl se právě o této změně bavit se sociálními demokraty, jak se na to dívá Hana Orgoníková?

Host (Hana Orgoníková): Já se domnívám, že ještě k této debatě nedošlo, aspoň o ní nejsem informována. Samozřejmě to musí mít širší podporu, poněvadž samozřejmě o tom nebudeme hlasovat my, musí to mít nadpoloviční většinu v Poslanecké sněmovně každý volební zákon, takže to bych se k tomu, nemusím se k tomu sama vyjádřit, poněvadž to není ještě prodiskutováno.

Barbora Kroužková: A váš osobní názor na možnou pomoc nebo vůbec existenci Strany zelených v Parlamentu?

Host (Hana Orgoníková): No, já se domnívám, že existence Strany zelených v Parlamentu, já jsem to zažila, bylo to tuším od roku 92 do roku 96. Já si myslím, že tam je jejich místo, ale nevím, jak bychom jim mohli pomoci. Já si myslím, že si docela dobře pomohou sami a jinak ještě se vrátím, jestli dovolíte, k té menšinové vládě. Víte, třeba ve Švédsku existuje menšinová vláda již 30 let a nikdo se nad tím nepozastavuje, i pan Klaus vládl menšinovým, měl 99 poslanců v té koalici, která tehdy existovala a také prostě vládl, ale tady najednou vyvstává takový bubák komunistické strany, což já ale jako na jednu stranu chápu, ale na druhou stranu pro mě třeba vládnout v menšinové vládě znamená, že ten, kdo projednává zákony té vlády, tak jedná se všemi politickými stranami a hledá konsensus.

Barbora Kroužková: Na závěr ještě názor Daniely Matějkové ze Strany zelených na možnost menšinové vlády. Teoretickou v tuto chvíli.

Host (Daniela Matějková): Já myslím, že o tom skutečně není potřeba teď spekulovat. Já si myslím, že podstatný je to, aby se Zelení do Parlamentu dostali a potom skutečně mohli spolupracovat vlastně i se sociální demokracií v tom lepším.

Barbora Kroužková: Dámy děkuji. Diskutovaly Hana Orgoníková, poslankyně ČSSD a předsedkyně pražských Zelených Daniela Matějková. Na slyšenou.

Host (Hana Orgoníková): Na shledanou.

Host (Daniela Matějková): Na slyšenou.

Barbora Kroužková: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli si s Klárou Stejskalovou přiblížíme volbu nového papeže a s Irenou Moravcovou Smetáčkovou z Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání probereme problémy s přijímačkami na střední školy. Chybět nebude ani fejeton Jana Pokorného.

Volba nového papeže

Barbora Kroužková: Oči celého, nejen katolického světa, byly od začátku týdne upřeny do Vatikánu. V pondělí odpoledne se sešlo konkláve kardinálů, aby zvolilo nového papeže. Už v úterý v podvečer začal ze Sixtinské kaple stoupat bílý dým, i když, a to už je téma pro mého hosta, kolegyni Kláru Stejskalovou, právě pokud jde o kouř, panovaly určité rozpaky.

Klára Stejskalová: Přesně tak. Zdá se, že namíchat bílý kouř je poněkud složitější, než černý, kde stačí přidání dehtu. Nejasnosti panovaly už před 26 lety při volbě Jana Pavla II. Tentokrát tedy přistoupili ve Vatikánu k novince, rozhodnutí měly potvrdit Svatopetrské zvony. Ty se rozezvučely, ale asi až po pěti minutách. Do té doby tedy vydávaly světové agentury poněkud nejasné zprávy nejprve, že volba je neúspěšná, poté spekulovaly, že dým je asi bílý a podobně.

Barbora Kroužková: Svatopetrské náměstí se během chvíle ale zcela zaplnilo a nejen věřící. I turisté byli zvědaví, kdo usedne na uvolněný Petrův stolec. Asi po 30 minutách chilský kardinál George Medina vystupuje na balkón baziliky svatého Petra. Kláro, ty jsi osobně zažila atmosféru loučení se zesnulým papežem Janem Pavlem II. Do určité míry se nálada lidí a poutníků určitě dá srovnat.

Klára Stejskalová: Určitě v tom pohybu masy, to je něco nevídané, něco, což jsem do té doby ještě nezažila, jak během chvilky se začne ten široký prostor, který pojme přes 100 tisíc lidí zaplňovat, jaké proudy lidí tečou postranními ulicemi, směřujícími na Svatopetrské náměstí. Samozřejmě že ta atmosféra byla odlišná, zatímco při oznámení úmrtí předchozího, velmi oblíbeného papeže se rozhostil naprostý smutek, tentokrát šlo o oznámení radostné události. Na místě nebyli jen věřící, ale také turisté, prostí Římané, kteří byli zvědavi, kdo bude zvolen. Jinak pokud jde o to označení, které všichni teď uvádíme, že Benedikt XVI. je 265. papežem, přesný počet se určit nedá. Období mezi prvním apoštolem Petrem až do 8.století je víc než nejasné, ve středověku zase bylo období, kdy nebyl pouze jeden papež a to nejen v době velkého schizmatu, kde jeden papež seděl v Římě a druhý v Avignonu.

Barbora Kroužková: Nový papež, kardinál Joseph Ratzinger si zvolil jméno Benedikt XVI. a taková to byla jeho první slova, která pronesl ihned po svém zvolení.

Host (Benedikt XVI.): Drazí bratři a sestry. Po velikém papeži Janu Pavlu II. zvolili kardinálové mne, obyčejným a prostým služebníkem na vinici Páně. Věřím, že mohu počítat s vašimi modlitbami.

Barbora Kroužková: Naznačuje něco jméno, které si Joseph Ratzinger vybral?

Klára Stejskalová: Do určité míry ano. Josef Ratzinger byl blízkým, dá se říci důvěrným spolupracovníkem Jana Pavla II. ale nevzal si jméno Jan Pavel III. Zřejmě z toho důvodu, že je to příliš zavazující. Jeho předchůdce má sice řadu kritiků, ale na druhou stranu za jeho pontifikátu se zvýšil počet věřících o 300 milionů, naklonil si mládež, navštívil nevídaný počet zemí. Možná si Joseph Ratzinger nevybral to jméno také proto, že čím dál otevřeněji se mluví o brzkém svatořečení Jana Pavla II., i o tom, že by se mu dostalo přídomku Velký. Této cti se dostalo zatím pouze třem mužům na svatém stolci. Výběr jména Benedikt může poněkud paradoxně znamenat odklon od přílišného konzervativizmu Ratzingerova předchůdce, i když sám bývá někdy označován za téměř inkvizitora katolické církve. Jméno Benedikt ale také může naznačovat výraznou osobní proměnu. Se jménem jeho předchůdce nebo posledního Benedikta na svatém stolci, Benedikta XV. je spojování úsilí o spojení s východními pravoslavnými církvemi a nový papež už ve svém prvním projevu dal najevo, že i on navzdory některým minulým výrokům hodlá pokračovat v ekumenizmu, navazování vztahu s ostatními církvemi, jak to ve velké míře činil Jan Pavel II.

Barbora Kroužková: Můžeme si Benedikta XVI. krátce představit a dotknout se i jeho mládí, protože to bylo okamžitě v popředí všech zpráv po jeho zvolení.

Klára Stejskalová: Určitě máš na mysli krátké členství v Hitlerjugend. Ratzinger se k tomu vyjádřil už několikrát v minulosti, že byl ke členství donucen, což ve válečném Německu nebylo nic neobvyklého, ale jinak pochází z protinacistické rodiny. Otec byl venkovským policistou a kvůli kritice nacistů se rodina dokonce několikrát stěhovala. Jinak Joseph Ratzinger je považován za nesmírně inteligentního muže, čemuž odpovídá nejen znalost 10 jazyků, ale velmi rychlá vědecká kariéra. V posledních letech se o něm dokonce mluvilo jako o jakémsi vicepapeži. Kritici mu ale vyčítají například to, že nemá žádnou pastorační zkušenost a údajně také neoplývá organizačním talentem.

Barbora Kroužková: A ještě větší kritiku vyvolávají jeho konzervativní názory a postoje. Dokonce se objevují i obavy, že snad jeho zvolení může církev přivést k rozkolu.

Klára Stejskalová: Je pravda, že Josef Ratzinger je představitelem konzervativního křídla. Ostře se staví proti feminismu, trnem v oku mu jsou módní proudy v katolické církvi, jeho poslední kázání před volbou nového Svatého otce bylo obhajobou tradiční katolické doktríny. Už i němečtí kněží, kteří patřili k jeho kritikům ale nyní tvrdí, že nesmíme zapomínat na to, že Ratzinger v šedesátých letech patřil k hybným silám reformního druhého Vatikánského koncilu. Ve středu označil jednotu všech křesťanů za svůj prvořadý cíl a už zítra lze čekat, že v inauguračním projevu svůj program ještě rozvine. Konec konců, už několikrát v minulosti se stalo, že právě představitel konzervativního proudu se odvážil k radikálnějším reformám, než by si mohl dovolit stoupenec moderního křídla.

Barbora Kroužková: No a jak to vlastně bylo se samotnou volbou nového papeže? Objevily se totiž informace, že Benedikt XVI. dostal při volbě mnohem víc hlasů než potřeboval a že snad byl dokonce zvolen už v úterý dopoledne, ale na vlastní žádost nechal tu volbu ještě zopakovat. Co tato jednota a tak silná podpora znamenají?

Klára Stejskalová: Jednak to, že církev nechtěla papeže na dlouhou dobu. Benedikt XVI. má 78 let a nedá se tedy očekávat, že by byl v čele církve tak dlouho, jako jeho předchůdce, ale hlavně tím chtěla katolická církev tváří v tvář nástupu islámu, ale i neutěšenému stavu katolické církve a nevhodnému chování některých duchovních dát najevo svou jednotu a svou sílu.

Barbora Kroužková: Díky, to byla redaktorka Klára Stejskalová. Na slyšenou.

Klára Stejskalová: Hezký den.

Přijímací zkoušky na střední školy v budoucnosti

Barbora Kroužková: Většina středních a odborných škol se připravuje na druhé kolo přijímacích zkoušek. Žákům, kteří neuspěli v prvním kole, nabízejí volná místa hlavně odborné školy. Pokud jde o gymnázia, tak zvláště ta prestižní a víceletá se naplnila a zájemce už přibírat nebudou. Takové jsou dosavadní výsledky nového systému, kdy se může dát přihláška jen na jednu školu. Připomenu ještě, že část rodičů i ředitelů škol to kritizuje, protože podle nich systém omezuje volbu. O přijímačkách teď víc s Irenou Moravcovou Smetáčkovou z ministerského Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání. Dobrý den.

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Jakby osobně hodnotíte nový systém?

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Rozumím všem výhradách, které vůči tomu novému systému jsou, na druhou stranu vím, že ministerstvo ho zavádělo s dobrým úmyslem, aby zlepšilo orientaci rodičů a žáků mezi školami, které si mají volit.

Barbora Kroužková: Nicméně hodně škol a mezi nimi i ty prestižní před prvním kolem hlásilo, máme méně zájemců, nejspíš se zalekli, že se k nám nedostanou. Na druhou stranu, kde dřív zájem nebyl, tak letos přivítali hodně žáků, kteří přišli zkusit přijímačky. Nepřijde vám to paradoxní?

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Je to přesně ten efekt, na který výběrové školy upozorňovaly, že žáci půjdou k té volbě s jistotou, to znamená, že se vyhnou školám, kde by jejich šanci byly menší. Je to logický důsledek. Překvapující možná na tom je, že ministerstvo to komentuje tak, že si nebylo dopředu vědomo toho, že by podobný výsledek mohl nastat, ale je to naprosto logické. Myslím si, že další roky, až se ta situace zase uklidní, tak určitě ta volba bude přehlednější.

Barbora Kroužková: Jinak ještě doplním, že podrobné informace mohou zájemci hledat na internetu, na stránkách krajských úřadů, které mají zveřejnit seznamy škol s volnými místy. Pojďme ještě k nápadu, který měla nedávno ODS, a to je, že by systém přihlášek na střední školy fungoval jako u škol vysokých a přijímačky by byly ve více termínech. Bylo by to dobré řešení?

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Já osobně nevidím žádný pozitivní důsledek, podle mě je střední školství naprosto odlišným systémem, než školství vysoké, takže připodobňovat ho myslím nemá smysl. Musíme mít na paměti, že se jedná o čtrnácti, patnáctileté lidi, tudíž lidi, kteří ještě nestačí na to rozhodnutí zdaleka sami a potřebují pomoc okolí a s tím, že by se rozmnožily teď možnosti zkoušek do více termínů se ta situace opět stává méně přehlednou.

Barbora Kroužková: Letošní přijímačky dokonce ale má šetřit školní inspekce, je tu totiž prý podezření, že se některé školy pořádáním přijímacích zkoušek jakoby nanečisto nebo pořádáním různých testů před termínem oficiálního přijímacího řízení dostaly na hranici celého školského zákona. Z toho vlastně vyplývá jediné, těch pochybností je hodně, nebylo by řešením úplně přijímačky zrušit, dovedete si představit systém bez přijímaček?

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Skutečnost, že s přijímacím řízením je spojena celá řada komplikací, tak ta je tady známá už mnoho let, to není záležitost, která souvisí pouze s tou změnou, kterou přinesl nový školský zákon, to znamená ta jedna přihláška. Vede to tedy odbornou veřejnost k diskusím o tom, jak by se mělo zreformovat přijímací řízení na střední školy a vypustit přijímací zkoušky, změnit tu současně známou podobu, tak to je jedno z řešení. Těch důvodů je celá řada. Jeden tedy souvisí s tím, že většina škol, zvláště školy, které nepatří mezi naprosto výběrové, pracují pouze s prospěchem ze základní školy, nerozhodují se tedy na základě výsledků přijímacích zkoušek, ale dělají přijímací řízení na základě průměrného prospěchu. Samozřejmě víme, že kvalita základních škol se liší, to, co znamená jednička na jedné škole, tak může znamenat dvojku či trojku na škole jiné, a to tedy znamená, že přijímací řízení na této škole není úplně spravedlivé pro děti. Další problém spočívá v tom, že přijímací zkoušky, tam, kde je tedy školy dělají, se konají obvykle formou testů a připravit kvalitní didaktický test, to není zcela jednoduchá záležitost. A poslední velký problém se týká toho, že pro žáky je to tedy jediný okamžik, na základě kterého se má rozhodnout o jejich budoucí kariéře a pochopitelně, že by bylo vhodnější, aby těch informací, které vstoupí do toho konečného rozhodnutí střední školy, zda žáka přijme či ne, bylo více. Takže jedna z těch možností, o které se v současné době uvažuje, je, že by se zrušily přijímací zkoušky nebo minimálně tedy v té podobě, jak ji dnes známe, že by na základní škole, na konci devátého ročníku plus na konci pátého ročníku byly takzvané výstupní testy a střední školy by dostávaly výsledky z těchto výstupních testů od všech žáků. Měly by tedy možnost se na základě těchto výsledků rozhodnout, zda žáky přijmou či ne. K tomu by ještě samozřejmě mohly použít svoje vlastní testy nebo jiné formy zkoušek, které by šly více po těch specifikách té dané školy. Neuvažuje se pouze o tom, že by na střední školy dostávaly výsledky těch výstupních testů, ale také ještě takové přehledovější, průběžnější informace ke každému žákovi, taková je zatím úvaha, by mohlo být založeno takzvané osobní portfolio, to znamená, jakási složka, kam by v průběhu celé základní školy byly zakládány jeho výsledky, jeho či její výsledky, ty výsledky by nebyly pouze z těch závěrečných zkoušek, ale byly by tam i takové průběžné, více k činnosti zaměřené výsledky, a střední škola by si tak tedy mohla udělat podstatně komplexnější obrázek o tom, jaké dítě se k nim hlásí.

Barbora Kroužková: A Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání už takové testy vyvíjí, kdy si myslíte, že bude možné je opravdu použít a jak na ně reagují třeba ředitelé škol, jak se s těmito plány sžívají?

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Testy pro deváté třídy se v současné době dělají ze tří předmětů, ty testy se jmenují dovednosti v českém jazyce, matematické dovednosti a studijní dovednosti. V loňském roce to byla premiéra, která se konala v Karlovarském kraji, v letošním roce už ten projekt zkušebně běžel v Karlovarském kraji, v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji a do budoucna, pokud se to osvědčí, tak by se to mohlo rozšířit po celé republice. Zkušenosti zatím od toho loňského roku, protože letos ještě výsledky jsou v běhu, tak byly velice dobré. Ohlasy ředitelů a ředitelek středních i základních škol byly výtečné, zdálo se jim, že testy postihují povinné učivo základní školy, ale současně jdou jakoby za tu, dnes obvyklou, formu výuky, to znamená, že se více testy zaměřují na dovednosti, než na znalosti žáků.

Barbora Kroužková: A váš soukromý odhad, kdy bychom tedy mohli být bez přijímaček na střední školy?

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Já doufám, že v tomto by ministerstvo se nemuselo mýlit, když říká, že do tří let bychom mohli to mít po celé republice.

Barbora Kroužková: Říká Irena Moravcová Smetáčková z Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání. Děkuji, na shledanou.

Host (Irena Moravcová Smetáčková): Na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Závěrem ještě fejeton Jana Pokorného. Ten tento týden ale málem nebyl. Ten fejeton.

Jan Pokorný: "Lékaři si v uplynulých dnech nevěděli rady se zcela novým jevem. Jejich ordinace navštěvovali lidé, kteří se tak tak došourali do čekárny. Z posledních sil se ještě dokázali posadit. Obtíže se projevovaly u mužů i žen, dětí i seniorů, lidí trénovaných i lenošících. Mnohde i samotní lékaři bez zájmu pohlédli na dalšího pacienta, pokusili se nabrat sílu, aby nad jeho stavem aspoň mávli rukou. A pak dál odevzdaně hleděli kamsi do neurčita. Všechny diagnózy se zatím ukázaly být chybnými, žádná jarní únava, alergie, virus. Nepomáhaly vitamíny, masáže, relaxační hudba, ba ani lázeňské pobyty. Nic. Odevzdanost, apatie a nezájem se rozhostily vůkol.

Novinové stánky byly zaplaveny neprodanými novinami, ale to bylo celkem jedno, protože ani novináři neměli síly na to, aby napsali nějaký atraktivní článek či komentář. Ostatně, i autor tohoto nudného textu bez nápadu tak tak dokázal vyťukat na klávesnici počítače těchto pár slov a vět. Fejeton, jehož napsání trvalo kdysi pár hodin, se tentokrát rodil celý den. Po každém odstavci ruce umdlévaly, víčka se klížila a hlava padala. Přiznávám, že jsem kolikrát vůbec nevěděl, o čem vlastně píšu. Obvykle v takovém případě pomáhala silná káva, ale tentokrát nikdo z rodiny neměl sílu dát konvici s vodou na sporák. Čím to je?

Vysvětlení netřeba hledat v lékařských knihách. Je totiž skupina lidí, která neklimbá, neusíná uprostřed věty, naopak stále bdí, vymýšlí překvapivé kombinace a halasí. A čím víc halasí, tím víc jakoby ostatní byli zemdlelí. Tomuhle jevu je přeci nějak říká. Není to nakonec ta obávaná únava z politiky?

Barbora Kroužková: Jan Pokorný uzavírá Týden v tahu. V šest uslyšíte naši hlavní zpravodajskou relaci Ozvěny dne. Například informace ze zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD, ale mluvit budeme i o přípravách Vatikánu na inauguraci papeže. Příjemný zbytek víkendu přeje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.