Novela zákona o střetu zájmů neplatí, změny v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, Tony Blair chce modernizovat Evropu
Místopředseda ústavněprávního výboru Sněmovny za ČSSD Zdeněk Koudelka a místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech se střetli nad spornou novelou zákona o střetu zájmů, který prohlásil Ústavní soud za neplatný. S ministrem dopravy Milanem Šimonovským jsme si povídali o změnách v zákoně o provozu na pozemních komunikací.
Přehled příspěvků
Štěpánka Čechová: Sporná novela zákona o střetu zájmů neplatí. Rozhodl o tom Ústavní soud. Desítkám obecních zastupitelů ale už nikdo funkce nevrátí. V Duelu týdne se střetnou jeden z předkladatelů novely, místopředseda ústavněprávního výboru Sněmovny za ČSSD Zdeněk Koudelka a místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Ministrův bič na řidiče. Takovou přezdívku si vysloužil zákon o provozu na pozemních komunikacích, který prošel Sněmovnou. Bodový systém a další plánované změny budou tématem pro ministra dopravy Milana Šimonovského.
Chci začít modernizovat Evropu, vzkázal britský premiér Tony Blair Evropské unii. Reakce na jeho zásadní projev shrne zpravodaj Milan Kocourek.
Útěk podnikatele Krejčíře si ve svém fejetonu vzal na paškál Jan Pokorný.
To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpána Čechová.
Duel
Štěpánka Čechová: Ústavní soud zrušil zákon o střetu zájmů, který platil od letošního března. Novelu napadla část senátorů, nelíbil se jim způsob jejího schválení ani . Zákon mimo jiné nařizoval krajským i obecním zastupitelům, zveřejnit příjmy a zakazoval jim vést organizace krajů nebo obcí. Podrobnosti od redaktorky Gabriely Grmolcové.
Gabriela Grmolcová: Ústavní soud zrušil zákon o střetu zájmu právě kvůli procesu, jakým byl přijat. Zákon je totiž podle ústavy volebním zákonem a o tom musí rozhodnou obě komory, jak Parlament, tak Senát. Poslanci novelu totiž prosadili i přes nesouhlas Senátu a veto prezidenta. Pokračuje zpravodaj Ústavního soudu Miloslav Výborný.
Host (Miloslav Výborný): Pro demokracii ve státě není důležité jenom to, jak se volí poslanci a senátoři, ale je důležité stejně tak, možná i více, jak se volí zastupitelé na té nejnižší lokální i na té regionální úrovni.
Gabriela Grmolcová: Jednu z hlavních rolí při rozhodování Ústavního soudu sehrálo vyjasňování role Senátu. Pokračuje jeho předseda Přemysl Sobotka.
Host (Přemysl Sobotka): Myslím si, že tato důvodová zpráva dává jasně signál, že Senát má svoji roli tady v parlamentní demokracii v České republice.
Gabriela Grmolcová: Ústavnímu soudu podle jeho představitelů nepřísluší rozhodovat přímo o u novely o střetu zájmů, když sám proces, jakým byl onen zákon schválen, nebyl v souladu s Ústavou České republiky. Ti zastupitelé, kteří se ztrátě mandátu bránili soudně, je po dnešním verdiktu získají zpět, ti, kteří odstoupili ze svých funkcí dobrovolně, už naději na vrácení mandátu nemají.
Štěpánka Čechová: Ve studiu teď vítám jednoho z předkladatelů novely zákona o střetu zájmů, místopředsedu ústavně právního výboru Sněmovny, sociálního demokrata Zdeňka Koudelku. Hezký den.
Host (Zdeněk Koudelka): Dobrý den.
Štěpánka Čechová: A výkonného místopředsedu Svazu měst a obcí České republiky Jaromíra Jecha, dobrý den.
Host (Jaromír Jech): Dobrý den.
Štěpánka Čechová: Pánové, jak jsme slyšeli, Ústavní soud zákon zrušil kvůli nezákonnému procesu jeho schvalování a jakmile Ústavní soud zjistí procedurální pochybení, nemá už možnost zkoumat zákona. Na čtyřměsíční platnost té novely ale už doplatilo mnoho zastupitelů, kteří přišli i mandáty a ti, kteří se bránili soudně, získají své mandáty po verdiktu Ústavního soudu zpět. A paradoxně ti, kteří respektovali zákon a odstoupili dobrovolně, naději na vrácení mandátu nemají. Pane Jechu, máte přehled o tom, kolik zastupitelů zhruba přišlo takto o své funkce?
Host (Jaromír Jech): Tak přesné číslo nemáme, chceme si ho zjistit prostřednictvím krajů, ale vycházím-li z Jihočeského kraje, kde to je zhruba kolem 30 zastupitelů, vynásobíme to přibližně těmi kraji, které máme, tak tu budou desítky, několik málo možná stovek, ale to číslo ještě teď nemáme.
Štěpánka Čechová: Pane Koudelko, nebylo by na místě zjednat nějakou nápravu. Vždyť ti, kteří respektovali zákon, dobrovolně odstoupili, tak teď vlastně nemají šanci na nápravu a ti, kteří se bránili, tak těm bude přiznána funkce zpět.
Host (Zdeněk Koudelka): Tak je postaven náš ústavní systém, že ústavní soud nemůže rušit zákony zpětně, nejdříve ode dne, kdy vydá rozhodnutí a do té doby se i protiústavní zákon, tak jak je teda Ústavní soud považuje, za platný. Nevrací se mandáty nikomu, ti, kteří se soudně bránili, tak ty mandáty nepřišly, protože jejich odvolání ke krajskému soudu mělo odkladný účinek. Jinými slovy, i kdyby například krajský, ředitel krajského úřadu zrušil ty mandáty a oni by se nebránili soudně, tak by o ně také přišli a nevraceli by se jim. Je to i proto, že vlastně na jejich místo nastoupil náhradník a zase by bylo nesprávné vůči tomu náhradníkovi, aby on přišel o mandát.
Štěpánka Čechová: Fakticky ale zůstává ten princip, že ti, kteří dobrovolně z úcty k zákonu okamžitě uposlechli, tak ti prostě jsou na tom bití.
Host (Zdeněk Koudelka): To je pravda, mohli se bránit, nevyužili této možnosti a konečné řešení je tak, že mandáty se jim vracet nebudou.
Štěpánka Čechová: Nebo-li vy teď říkáte, mohli se bránit, nevyužili, jakoby byli hloupí, že poslouchali zákon.
Host (Zdeněk Koudelka): No tak zákon jim dával možnost se bránit. Pokud tady bylo tvrzení Senátu, že ten mandát je protiústavní, tak ti, kteří měli stejný právní názor, jako měl Senát, tak využili možnosti obrany a právo jim dávalo možnost se bránit.
Štěpánka Čechová: Nebo-li vy od toho jakoby dáváte ruce pryč, je to jejich chyba, že uposlechli zákon.
Host (Zdeněk Koudelka): No vy mě chcete asi říci, že se mandáty vracet budou, ale to bych lhal, a protože nechci v Českém rozhlase lhát, tak prostě konstatuji náš ústavní stav takový, že se mandáty vracet nebudou.
Štěpánka Čechová: Pane Jechu, co vy na to?
Host (Jaromír Jech): Já jenom k tomu, no pochopitelně, mandáty se vracet nemohou, ale Svaz měst a obcí dopisem svého předsedy pana Vlasáka vlastně informoval veškeré členské obce i nečlenské, aby jako zvážily tu možnost. Pochopitelně dodržování zákona to starostové chtějí, proto je Svaz jako nabádal zákon dodržovat, ale my jsme čekali na rozhodnutí Ústavního soudu, očekávali jsme tento verdikt, a proto jsme nabádali teda ty jednotlivé zastupitele, aby otáleli, pokud to jenom půjde.
Štěpánka Čechová: Pane Koudelko, jste třeba ochoten teď zpětně přiznat, že taková klauzule v zákoně nebyla úplně šťastná, že zkrátka malé obce nemají tolik schopných lidí na to, aby si dělali ty funkce na zastupitele a další ředitele příspěvkových organizací a tak dále.
Host (Zdeněk Koudelka): Tak to, co říkáte o u zákona, ne o proceduře a myslím si, že vaše argumenty nejsou postaveny zcela na správných předpokladech. Za prvé malých obcích se to velmi málo dotklo, protože malé obce, obce kolem stovky obyvatel, nemají žádnou školu, kde by byl ředitel zastupitelem. Prostě že jsou tak malé, že si to nemohou dovolit.
Štěpánka Čechová: Ano, vy jste mě vzal za slovo a začínat od velmi malých obcí, máte pravdu.
Host (Zdeněk Koudelka): Většinou se to týkalo středních a velkých obcí a jak tady uvedl i pan Jech, z Jihočeského kraje to bylo kolem třiceti, kdybychom to vynásobili krát 14, tak dojdeme k číslu 300, 400 zastupitelů v České republice je více než 10 tisíc zastupitelů? Myslím, že by řekli dvacet tisíc, to znamená, je to velmi malé procento, snad i promile těch lidí, kteří . .
Štěpánka Čechová: Reagujte pane Jechu.
Host (Jaromír Jech): Já reagovat budu, ono těch zastupitelů je teda mnohem víc, je jich kolem 60 tisíc v celé republice, ale já si myslím, i kdyby to byl jeden člověk, který byl zbaven vlastně toho mandátu, který získal důvěrou voličů a on o něj přišel, tak vlastně už to je špatná věc. Jestli je to teďko 300, 500, to uvidíme, prostě není to dobré a říkat si, že těch nejmenších se to nedotklo, to nic nemění na tom, že vlastně ta největší jakoby prohřešek, který my jsme v tom viděli, bylo to, že zrovna tato věc přišla vprostřed toho volebního období, kdy tady byly debaty, že to bude od počátku, tak ti lidé by nemuseli vlastně volit toho ředitele školy, lidé, jak se nedomnívám, že by byli natolik hloupí, aby nevěděli, že když je ředitelky školy v zastupitelstvu, tak že je tam, jaký je tam střet, ona vždycky většinou bojuje za tu školu, čili naopak, oni ji třeba proto i volí, jestli mělo být teda rozhodnuto, že nemá být ředitel školy v zastupitelstvu, tak by to mělo vždycky k tomu počátku volebního období, aby ti lidé to věděli.
Štěpánka Čechová: Nebo-li za Svaz měst a obcí, požadujete nebo chtěli byste, aby v novém zákoně o střetu zájmů toto ustanovení nebylo, bylo by to pro vás jednodušší, lepší, považujete to více méně za zbytečné, anebo uznáváte, že tam může být podezření z korupce, může tam skutečně ke střetu zájmů docházet?
Host (Jaromír Jech): Ne, ne, ne. Tak korupce a střet zájmů, to je přece jenom trošičku něco jiného.
Štěpánka Čechová: Lidé to často mívají jako možnost, která souvisí.
Host (Jaromír Jech): Ano, ale tady bych chtěl jenom upozornit na to, znovu budu jmenovat našeho předsedu Vlasáka, který uzavřel v nedávné době, je to 26. května, čili zhruba měsíc, dohodu s ministerstvem pro místní rozvoj a už s panem ministrem Martínkem vlastně plánujeme určité protikorupční opatření, prostě linku, na kterou by se na Svaz starostové obraceli právě třeba k těm kauzám, které jsou s MMR spojeny, ale zpět k tomu vašemu dotazu. Domnívám se, že názor Svazu bude vždy, aby ředitel školy mohl být v zastupitelstvu, tady nevidím důvod, proč by tomu tak nemohlo být a ona malá obec to ano, to je hodně malá obec, ale ten život se odehrává i na těch obcích 500, tisíc obyvatel, to je taky malá obec v evropském kontextu zcela jistě a tam ten ředitel už je a má prostě v té elitě společenské té obce svoje místo i historicky, čili není důvodu, proč by nemohl být.
Štěpánka Čechová: Pane Koudelko, zřejmě budeme potřebovat nový zákon o střetu zájmů. Bude v něm teď po vyslechnutí těch argumentů podle vás důležité nechat toto ustanovení o neslučitelnosti funkcí?
Host (Zdeněk Koudelka): Já jsem jeho příznivec, protože střet zájmů skutečně není korupce. Střet zájmů je například o tom, že obec má tři školy, chce je sloučit a samozřejmě ředitel školy, který hlasuje jako zastupitel, tak asi bude hlasovat o sloučení nebo zrušení jiných škol než té své. Obec bude rozhodovat, že dá na školství na opravy dejme tomu 3 miliony korun a bude se rozhodovat, do které konkrétní školy, na kterou konkrétní akci ji dá a takový člen zastupitelstva, který hlasuje, je ředitelem jedné ze škol a uchází se o to, aby se opravovala jeho škola, by neměl hlasovat. Myslím si, že často hlasuje, hlasuje o rozpočtu, a to je střet zájmů. Samozřejmě bude otázka, řekl bych, průchodnosti daného zákona, zda-li bude chtít Poslanecká sněmovna zatěžovat příští zákon o střetu zájmů novelou zákona volebního, což by znamenalo, že povinný souhlas Senátu a Senát má k problematice střetu zájmů odmítavý postoj, takže samozřejmě tam bude zvažována i průchodnost takového zákona. Nicméně, zákaz výkonu některých funkcí současných je dán asi deseti zákony, je to zákon o soudech a soudcích, je to zákon o státním zastupitelství, kde je tady neslučitelnost s mandátem člena zastupitelstva a všechny tyto zákony byly přijaty uprostřed volebních období, ani jeden nebyl vázán svojí účinnosti na začátek nějakého dalšího budoucího volebního období a je zajímavé, že tyto zákony, kde je také neslučitelnost s funkcí člena zastupitelstva, tak to řešejí tak, že to nezapracovali jako přímou novelu zákona o volbách a tím pádem jsou v tom režimu, kdy Poslanecká sněmovna může přehlasovat Senát.
Štěpánka Čechová: Nebo-li z toho, co říkáte, vyplývá, že obce se takové zátěže v podstatě do budoucna pravděpodobně nezbaví.
Host (Zdeněk Koudelka): Pokud se chce sledovat určité dobré nakládání jak s veřejnou mocí, s pravomocemi, tak s veřejným majetkem, tak ta problematika střetu zájmů musí být rozšířena i na krajskou a obecní úroveň. Jaká bude konkrétní podoba té novely, to bude věc Poslanecké sněmovny a nakonec i Senátu, k čemu dospěje.
Štěpánka Čechová: Pane Jechu, budete se ještě snažit nějak ovlivnit poslance v tom, jakým způsobem budou zapracovávat tento střet zájmů v obecních zastupitelstvech.
Host (Jaromír Jech): Připravuje se vládní návrh, my jsme řádným připomínkovým místem, čili vyjadřovat se k tomu budeme, ale jako aby zase nenabyli posluchači dojmu, že starostové se brání jakékoliv diskusi o tom střetu zájmů, naopak prostě my chceme udělat všechno pro to, aby vlastně nepadaly stíny, různá podezření, prostě chceme, aby ten zákon byl, ovšem musí být takový, aby vyhovoval podmínkám, které jsou tady v té zemi a s tím má co společného i ten počet obcí a toho všeho vlastně. Je nutné s tímto počítat, není možné to udělat od zeleného stolu, chceme se zúčastňovat tohohle procesu přípravy nového zákona.
Štěpánka Čechová: A co budete navrhovat. Když říkáte to, co pro vás není ideální, jak by to pro vás ideální bylo?
Host (Jaromír Jech): No tak, když si vemete veškeré ty věci, které tam jsou, tak já nevím, majetková přiznání, třeba. No a teď si to musíme říct, ano, na koho má smysl, aby se to vztahovalo a na koho ne. Čili to je jedna z věcí.
Štěpánka Čechová: A stejně tak se zastupiteli.
Host (Jaromír Jech): Zda dejme tomu v dozorčích radách má nebo nemá sedět uvolněný zastupitel nebo jenom neuvolněný, ten dostává za to odměnu, ten druhý ne. Jaký je rozdíl mezi takzvanými těmi trojkovými obcemi, obec s rozšířenou působností dvojkovou a normální obcí, to všechno je nutné dát vlastně do nějakého jednotného režimu, protože tady jde i o to, že samospráva vlastně ty kompetence má, ať už je to ta největší obec v republice, tak má de facto stejné samosprávné možnosti, jako ta nejmenší obec, čili ti zastupitelé jsou si rovni a jenom jakousi velikostí obce je vystavovat jinému tlaku veřejného dohledu, než ty druhé, to by měl být jeden metr.
Štěpánka Čechová: Pane Koudelko, připouštíte takovou diskusi, anebo vám připadá konkrétně tyto body, které jmenoval pan Jech zbytečné nějak měnit?
Host (Zdeněk Koudelka): Tak samozřejmě proti diskusi se nikdo nemůže bránit a je v pořádku. Já ale nesouhlasím s tím tvrzením, že všechny obce jsou si rovny, takže mají stejné možnosti. Vidím velký rozdíl mezi Prahou nebo Brnem, které má rozpočet 11 miliard korun a mezi obcí, která má rozpočet dva, tři miliony a má kolem stovky obyvatel. A my jsme se také snažili upravit podle velikosti té obce ty povinnosti, právě abychom zbytečně nezatěžovali ty zastupitele všemi povinnostmi na těch nejmenších obcích, aby ty největší povinnosti z hlediska střetu zájmů, ty nejpřísnější pravidla platila na města a protože ten střet zájmů je spojen s rozpočtem, s majetkem, tak prostě já vidím rozdíl mezi Brnem, Prahou na jedné straně a nějakou obcí, která má kolem 50, 100 obyvatel.
Host (Jaromír Jech): No já si myslím ale, že v tom jako zda střet existuje nebo neexistuje, tak buď existuje nebo ne. Jestli je tam někde 11 miliard rozpočtu a někde 300 tisíc, ta skutečnost, že ke střetu teoreticky může dojít, tak to je naprosto stejné, že. Neměli bychom to prostě jenom dávat, je to Praha, Brno a pak už ti ostatní ne. Prostě vymyslet systém, který by vlastně byl pro všechny stejný.
Štěpánka Čechová: Rozumíte těm argumentům, pane Koudelko?
Host (Zdeněk Koudelka): Rozumím, ale já právě nesouhlasím s tím, že to musí být pro každého stejné. Opravdu znovu říkám, že vidím rozdíl mezi tím, když je někdo členem Rady města Brna, byť je formálně neuvolněný, ale může sedět v takovém velkém podniku, jako je dopravní podnik, stejně tak v Praze, může sedět v dalších mnoha podnicích, které tyto subjekty zřizují, a mezi dejme tomu i uvolněným starostou, který je starostou obce s tři sta obyvateli. Já tam vidím obrovský rozdíl mezi jejich možnostmi ovlivňovat určité věci a když jsme například u srovnání těchto největších měst, tak oni mají i větší rozpočty, než některá ministerstva a ministerstva jsou jak pod přímou kontrolou Poslanecké sněmovny, tak Nejvyššího kontrolního úřadu, tak i finančních úřadů, dalších institucí, takže těch kontrolních prvků i při menším objemu peněz, než je v těch největších městech a nemluvím o krajích, tak je na úrovni státu mnohem více vůči určitým institucím, než na úrovni komunální nebo krajské samosprávy.
Host (Jaromír Jech): Ale, ale, pane poslanče, vy tady tímto naznačujete, že vlastně je něco nekalého v těch obcích a jenom tam, že jsou malé ty obce, tak tam nestojí za to se na to podívat. A u těch velkých ano. Já tohle to, mě se to teda nelíbí, to je vlastně podezírání takového jednoho každého zastupitele z toho, že vlastně cosi může vyvádět. To mě nesedí, mě by právě sedělo vymyslet taková pravidla, která by byla pro všechny stejná, když už chceme teda tu kontrolu dělat tímhle tím způsobem nebo zamezit tomu, aby nedocházelo k nějakému zneužití teda té pravomoci, protože je to tím naznačováno, no a dělat to takto a ne to brát odshora nějak tak dolů a ...
Štěpánka Čechová: Pravidla pro všechny stejná, nebyla by opravdu možná jednodušší než to diferencovat podle velikosti obcí, podle velikostí rozpočtů těch obcí?
Host (Zdeněk Koudelka): Ta kontrolní instituce také mají nahradit určitou faktickou znalost věci. Na malé obci, když starosta zadá určitou stavební zakázku, například na opravu místní komunikace a tak dále, tak si ti lidé všimnou, jestli například ve stejné době stejná stavební firma mu neopravuje dům nebo něco podobného. To znamená, na těch malých obcích ti veřejní činitelé jsou pod přímou kontrolou občanů. Ve velkých obcích je prostě anonymita, to je taky faktická, faktický rozdíl, který to právo musí nějak doplnit prostě, ve velkých obcích je anonymita, ty rozpočty jsou mnohem složitější, mnohem větší a proto také ty předpisy o střetu zájmů podle mě musí být jiné, musí být přísnější.
Štěpánka Čechová: A proč tedy nevzít jedny přísné předpisy pro všechny?
Host (Zdeněk Koudelka): No právě proto, jak jste sama uvedla již na začátku, aby zbytečně třeba zákon nezatížil něčím zastupitele, kteří dělají svoji funkci dobrovolně, ve volném čase.
Štěpánka Čechová: Pane Jechu, nebylo by jednodušší, nechat jedny stejně přísné zákony, měřit všem jedním rovným metrem?
Host (Jaromír Jech): A vždyť to je zásada celého toho právního řádu.
Štěpánka Čechová: Takže ty ohledy, které tady uvádí pan poslanec Koudelka jako ...
Host (Jaromír Jech): Ale jistě, vždyť ti starostové sami nechtějí být pod nějakým deštníkem. Ten by vlastně pak ten výkon by mohl být i takový, ty si malý starosta, ty si můžeš nabrat jenom míň, tak na tebe se dívat nebudeme, to přece tohle to je logika špatná a my jsme se shodli na jedný věci, že střet zájmů je něco jiného, než korupce, ale tady de facto tou argumentací, pane poslanče, vy pořád přicházíte k tomu, že vlastně ten člověk se nechá korumpovat, to není o střetu zájmů, o čem vy mluvíte. Jestli starosta na malý obci si nemůže nechat postavit z nějaký stavební zakázky pro obec kus svého domečku, no to přece není o střetu zájmů, tam není ani slovo...
Štěpánka Čechová: Pane poslanče, teď to vypadá, že vy nabízíte něco na, obcím ohledy, o které vlastně nestojí.
Host (Zdeněk Koudelka): Budu velice rád, ano, přijmeme stejná pravidla, ale pak já budu prosazovat taková pravidla na nejpřísnější úroveň. Já se obávám, že tak, jak mluvil pan Jech, že to je určitý předpoklad toho, že aby ta pravidla byla stejná, tak aby se nasadily podle té nejnižší laťky, to znamená, mysleme na ty nejmenší obce, kterých je samozřejmě nejvíc, a protože ty by nesplnily ty přísné povinnosti například, tak nemůžeme vymyslet nějaké jiné, přísnější pro ty obce s většími rozpočty, takže ano, pokud on bojuje za jednotná pravidla, nejsem proti, jsem však pro přísná pravidla. A ještě bych řekl, právo často pracuje z formální nerovností. Právní nerovnost často vyvažuje právě tu formální nerovnost. To je . .
Štěpánka Čechová: Pane Jechu, je možné, že jsme našli shodné stanovisko, že i vy, i pan Koudelka budete pro rovná pravidla, přestože by ta pravidla měla být hodně přísná i pro ty malé obce?
Host (Jaromír Jech): Já si myslím, že to je ta diskuse nad tím novým zákonem, jaká ta pravidla budou a těch argumentů, kterých je celá řada stránek, který vlastně analyzují ty dopady, tak nad tím je nutné se zamyslet, ale myslím si, že sami starostové to vyjádřili, že chtějí prostě, aby byl zákon, má-li být, tak aby byl kvalitní a to je vše.
Štěpánka Čechová: A aby měřil všem stejný metrem.
Host (Jaromír Jech): Všem stejným metrem, no pochopitelně.
Host (Zdeněk Koudelka): Já musím říci, že jsem nezaznamenal jediný případ starosty, který by nebyl takzvanou trojkovou obcí a napsal nám, že chce povinnosti, které jsou stanoveny pro obce s rozšířenou působností, že byť ten úřad nemá, že chce taky, aby se vztahovalo na jeho zastupitelstvo. Ani jeden to nenapsal.
Štěpánka Čechová: No, diskuse bude evidentně ještě potřebná, každopádně, na závěr, pane poslanče, kdy zhruba bychom se mohli dočkat další novely zákona o střetu zájmů?
Host (Zdeněk Koudelka): Tak zákon je ve vládě, předpokládám, že do Parlamentu připutuje v nejbližších měsících tak, aby hned po prázdninách mohl být projednáván.
Štěpánka Čechová: A v platnosti?
Host (Zdeněk Koudelka): Předpokládám spíš až v polovině příštího roku účinnost.
Host (Jaromír Jech): Ono se nabízí volby komunální, zrovna třeba pro tu část obcí, že jo, tak tam je možný tento termín dát, bylo by to, jak my říkáme, od počátku všem jasné, kdo může se ucházet o to být zvolen a kdo o to ani nemá teda usilovat, když už zákon říká, že třeba by neměl být velitel obecní policie.
Štěpánka Čechová: I vám by to vyhovovalo, aby to bylo od začátku?
Host (Jaromír Jech): Pochopitelně.
Štěpánka Čechová: Aby se neměnily pravidla takzvaně z prostřed rozjeté . .
Host (Jaromír Jech): Jistě.
Štěpánka Čechová: Účastníky diskuse byli místopředseda ústavně právního výboru za ČSSD, poslanec Zdeněk Koudelka, děkuji, na slyšenou.
Host (Zdeněk Koudelka): Na shledanou.
Štěpánka Čechová: A výkonný místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Jaromír Jech. Díky, na slyšenou.
Host (Jaromír Jech): Na slyšenou.
Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli budeme s ministrem dopravy probírat dopady zákona o provozu na pozemních komunikacích a od zpravodaje Milana Kocourka uslyšíte, jak Evropa reagovala na zásadní čtvrteční projev britského premiéra Tonyho Blaira. Vaší pozornosti doporučuji také fejeton Jana Pokorného. Napsal ho na téma útěk Radovana Krejčíře. To vše ale až po aktuálních zprávách a po písničce.
Bodový systém trestání přestupků na silnicích
Štěpánka Čechová: To, čeho se mnoho neukázněných řidičů tolik obávalo, je na nejlepší cestě k zavedení. Hovořím o bodovém systému trestání přestupků. Poslanecká sněmovna uprostřed týdne přijala vládní návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích, který počítá s tím, že každý řidič bude moci získat 12 trestných bodů. Po jejich vyčerpání přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Pirát za volantem si také může vysloužit i padesátitisícovou pokutu. Normu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Platit by měla od poloviny příštího roku. O tom, co nás v provozu čeká už více s ministrem dopravy Milanem Šimonovským. Dobrý den.
Host (Milan Šimonovský): Dobrý den.
Štěpánka Čechová: Pane ministře, jste vy osobně aktivním řidičem nebo se teď ve funkci necháváte jen vozit?
Host (Milan Šimonovský): Já jsem samozřejmě aktivní řidič, v sobotu, neděli si řídím, já řídím rád a předpisy dodržuju, předesílám.
Štěpánka Čechová: No a vzhledem k tomu, že někteří politici i z vašeho okolí se netají tím, že se z nich mohou stát vydatní sběrači bodů a některé autoškoly už si mnou ruce nad očekávaným přílivem staronových klientů, jak dlouho si myslíte, že vydrží konto bez trestných bodů vám?
Host (Milan Šimonovský): Já myslím, že při svém stylu jízdy nejsem schopen načerpat víc, než dva, čtyři body každý rok a na mě se ta amnestie, ten motivační systém, který uje zákon, naprosto nebo je to pro mě docela výhodné. Každý rok mi odepíší 4 body a víc já nejsem schopen nasbírat. Takové jsou mé zkušenosti za 30 let ježdění.
Štěpánka Čechová: A počítáte s tím, že tak to bude u většiny průměrných řidičů, že tedy to nebude hromadné odevzdávání klíčků od automobilů, tento zákon?
Host (Milan Šimonovský): Jsem o tom přesvědčený a v tom přesvědčení mě utvrzuje zkušenost z Irska, které zavedlo stejný bodový systém nebo hodně podobný bodový systém před dvěma lety a také tak panovaly obavy, že všichni řidiči budou vyautovaní, jak se říká a je pravdou, že nejvíce řidičů získalo dva body. A pouze 4 řidiči dosáhli 10 bodů, což je v Irsku ta horní hranice, kdy se odebírá na jeden rok řidičské oprávnění. Je mi líto, že se lidé bojí, že svým Favoritem za 10 tisíc jsou ohrožováni pokutami 50 a 100 tisíc, a to tak prostě není. 50 tisíc dostanou jedině tehdy, když někoho přejedou, a to ještě na chodníku, kde neměli co dělat, anebo jsou úplně totálně opilí a způsobí nějakou nehodu, takže tohle jsou extrémní případy a pro ně jsou extrémní pokuty, jinak jsou ty pokuty běžné okolo 5 tisíc, dva a půl tisíce, pět tisíc korun.
Štěpánka Čechová: Nicméně té slušné části řidičů jste alespoň podle průzkumu, který si nechala zpracovat Mladá fronta Dnes společnosti SC a C takzvaně kápli do noty, protože přitvrzení trestů si podle tohoto průzkumu přejí více než dvě třetiny Čechů. V tom zákonu jsou ale některá místa, která například já, jako řidič vnímám jako dost těžko prokazatelná. Teď hovořím konkrétně třeba o ztrátě čtyř bodů za neumožnění přejít chodci na značeném přechodu. Ona ta diskuse ohledně chování řidičů i chodců na přechodech je už letitá a úplně jednoduše, když se mi pod kola na poslední chvíli rozhodne vstoupit neopatrný senior a pak bude tvrdit, že jsem mu znemožnila přejít, jak bude policie dokazovat, na čí straně je pravda?
Host (Milan Šimonovský): Tak správně jste řekla, že policie dokazuje. Ona dokumentuje přestupek a pokud přestupek není možné uzavřít v blokovém řízení, to policie má oprávnění podle nového zákona ohodnocovat sankce pouze do 5 tisíc korun, tak vše vyřizuje správní úřad pověřené obce. Takže ten správní úřad samozřejmě si tu dokumentaci prostuduje, s řidičem vede správní řízení a nakonec je správní rozhodnutí, které vede podle uvážení, to znamená, že vždycky bude ten úředník postupovat po analýze situace. Rozhodně ten případ, který jste popsala, nebude ten, který bude ohodnocován 4 body, určitě ohrožení chodce znamená, že chodec je již na přechodu a v jednom pruhu mu přednost vozidlo dá a v druhém pruhu naopak ne, tak ten chodec je tam naprosto bezbranný, protože samozřejmě všechna ta auta okolo něho jsou dvoutunová a on má sto kilo. Takže to je ...
Štěpánka Čechová: Tohle je ale jasný případ, který vy jste řekl, že chodec už je na přechodu. Přesto v tom zákoně je napsáno 4 body za znemožnění přejít chodci na značeném přechodu. Co si tedy pod tím mám představit?
Host (Milan Šimonovský): Já si pod ním představuji právě tento případ, neumožnění chodci, aby přešel, to znamená, že ten chodec se rozhodl, vstoupil na přechod, přechází a teď mu někdo neumožní dokončit ten jeho manévr, přejít ulici.
Štěpánka Čechová: Policisté mají podle zákona opět získat pravomoc odebírat na místě řidičské oprávnění a měřit rychlost budou moci třeba i obecní strážníci. A mnoho lidí se obává rozvoje úplatků a toho, že ti bohatí si stejně zaplatí a dál budou jezdit tak, jak chtějí. Ruku na srdce, nevyžaduje zavedení takového zákona do praxe také mnohem větší tlak na policii, aby vymýtila korupci ve vlastních řadách?
Host (Milan Šimonovský): Bezpochyby. Každý zákon, každé vymáhání sankcí může navozovat prostředí pro korupční jednání těch uchazečů. Vždycky jsou to ale dva, jeden, který dává, druhý, který bere a tento zákon má nastavit pravidla provozu na silnicích a sankce za porušení těchto pravidel. Zákon o policii, který vlastně upravuje postup policie ...
Štěpánka Čechová: To je, samozřejmě, nemusíte mi tady vysvětlovat součinnost zákonů, já jsem se ptala spíše, myslíte také na to, že byste možná mohl, jako ministerstvo vyvinout tlak tímto směrem, aby se lidé nemuseli tolik bát korupce na silnicích.
Host (Milan Šimonovský): V prvé řadě by neměli lidé nabízet policistům žádné peníze a potom nikdo nebude peníze přijímat, to bych řekl, že vždy je to zavinění na obou stranách a na obou stranách je trestné. Na druhé straně věřím a apeluji na pana ministra vnitra, aby tu pochybnost, která o policii panuje, aby napravil právě tím, že podstatně zpřísní dozor nad těmi, kteří mohou přímo v terénu vybírat peníze, já se domnívám, že by měly být přestupky placeny bezhotovostně, že by neměli policisté přijímat hotové peníze a to, že jsme zavedli to zastropování, co mohou policisté vybrat a všechno ostatní řeší správní úřady na obcích, je podle mého názoru zmenšení toho prostoru pro případnou korupci.
Štěpánka Čechová: Já jsem se vás ptala, jestli vy osobně vnímáte v tom zákonu nějaký bod, který by mohl přinášet problémy. Vy jste řekl, že ne, ale přesto ho vnímá Sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Jde konkrétně o ten bod, který sice určitě potěšil řidiče osobních aut, ale zrazil posádky kamionů, a je to zákaz předjíždění pro nákladní automobily na dálnici se dvěma jízdními pruhy. To sdružení autodopravců to považuje za praktické zrušení tuzemské dálniční sítě a hodlá se obrátit na senátory. Je možné třeba v tomto bodě udělat ještě nějaký ústupek?
Host (Milan Šimonovský): Tento bod je poslaneckým návrhem. My jsme ho nepřipravovali, protože z dopravního hlediska určitě je tento paušální zákaz předjíždění se vozidel navzájem problematický. Na druhé straně bych chtěl jednat se sdružením Česmad, že ten výhled nikterak katastrofický, protože teď, zatím co platilo předjíždění všude a nesmělo se předjíždět pouze tam, kde to bylo zakázáno, tak teď platí opačný princip, že se nesmí předjíždět nikde, ale předjíždět se může tam, kde je to dovoleno.
Štěpánka Čechová: Takže rozmístíte po dálnicích značky, tady může předjíždět kamion?
Host (Milan Šimonovský): Samozřejmě, to je jedna z cest, kterou hodlám, pokud zákon takto projde, prosadit a bude to tak, je to věc, že je podstatně lepší mít ji než několik set značek zákazů předjíždění, mít několik desítek povolených úseků, kde se předjíždí a kde se vlastně ty kongesce vyřeší.
Štěpánka Čechová: Ta norma má v Senátu, ke kterému se teď dostane, také své odpůrce a není to jen proto, že Česmad podněcuje nějakou debatu o kamionech. Máte monitorovanou situaci, očekáváte, že zákon Senátem projde?
Host (Milan Šimonovský): Senát bude mít určitě velké výhrady k zákonu vinohradnictví, který byl připojen ve Sněmovně k tomuto návrhu zákona velmi nešťastně, protože tuto normu, která je hodně diskutována ještě navíc ztížil, takže toto je největší problém a největší riziko, které vnímám. Senát bezpochyby bude usilovat o vrácení zákona nebo aspoň mnoho senátorů právě proto, že je k němu přidán naprosto nesouvisející zákon o vinohradnictví.
Štěpánka Čechová: Ale z hlediska zákona o provozu na pozemních komunikacích podle vás problémy nebudou?
Host (Milan Šimonovský): Ale budou, jako každý senátor je řidič, tak jako každý poslanec je řidič a když se sejde 81 řidičů, kteří se budou snažit svoje zkušenosti uplatnit, takže očekávám bouřlivou diskusi. Já věřím, že bodový systém a celý zákon, znovu říkám, není to jen bodový systém, bude platit od data účinnosti od 1. července příštího roku, Senát pravděpodobně bude debatovat o zamítnutí normy nebo o vrácení s pozměňovacími návrhy a potom bude na Sněmovně, aby znovu potvrdila svoje rozhodnutí a pravděpodobně na zářijové schůzi definitivně rozhodla o podobě zákona.
Štěpánka Čechová: Odpovídal ministr dopravy Milan Šimonovský. Pane ministře, díky. Na slyšenou.
Host (Milan Šimonovský): Na shledanou.
Vystoupení Tonyho Blaira v Evropském parlamentu
Štěpánka Čechová: Politické komentáře tohoto týdne v Británii i v Evropské unii se do značné míry soustřeďovaly na vystoupení premiéra Tonyho Blaira v Evropském parlamentu. Na reakce přímo ve Spojeném království se teď ptáme tamního spolupracovníka Radiožurnálu Milana Kocourka. Dobrý den.
Milan Kocourek: Dobrý den.
Štěpánka Čechová: Jak tedy na premiérův proslov reagují opoziční konzervativci?
Milan Kocourek: Konzervativci vítají to, co považují za Blairovo obrácení na volný trh a nutnost hospodářské reformy. Konzervativní list Daily Mail nadepisuje redakční článek slovy, blahopřejeme vám, pane Blair. Autor se soustřeďuje na premiérova varovná slova o trumpetách před hradbami společenství a jeho otázku, nasloucháte jim, což je narážka na starozákonní trumpety, které rozbily hradby města Jericha. Autor se dále soustřeďuje na Blairovu otázku, co to je za typ sociálního modelu s 20 miliony nezaměstnaných? Otázka, která očividně šokovala některé europoslance, píše autor v Daily Mail a poznamenává, že Blair má schopnost zalíbit se všem lidem a právě proto ty jeho názory na unii neměly být posuzovány jenom v kontextu toho, co řekl v proslovu k europoslancům. Opravdová zkouška bude spočívat v tom, co Blair v budoucnosti vykoná. To bylo z listu Daily Mail.
Štěpánka Čechová: Věnují britská média pozornost také reakcím nových členů unie na Blairovo vystoupení?
Milan Kocourek: Ano, věnují. Televize BBC věnovala pozornost názorům polského premiéra, který řekl, že Británie se může spolehnout na podporu Polska v úsilí o seriózní reformu. Internetová stanice BBC on line obsáhle cituje z článků novin nových členských zemí unie a z českých novin jsou tam citovány hned tři názory. Troje noviny, a sice Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo. Autor článku v Mladé frontě Dnes vyslovil souhlas s Blairem, že Evropa nemá na vybranou, musí se změnit a dále je citován autor v Právu, který píše, že premiér Jiří Paroubek by měl podpořit britský postoj, jelikož není racionální, když se 40 procent rozpočtu Evropské unie věnuje na zemědělství a podle názoru autora článku v Lidovkách má Tony Blair před sebou nesnadných 6 měsíců předsednictví unie, ale tyto měsíce by mohly být obdobím evropských zázraků, jimiž Blair vstoupí do dějin unie.
Štěpánka Čechová: To půlroční britské předsednictví Evropské unii začíná Blairovi příští týden. Jak Britové hodnotí premiérovy šance na úspěch?
Milan Kocourek: Na rozdíl od Lidových novin Britové o zázraku nehovoří. Prestižní týden Economist píše, že předsednictví unie pro Blaira nebude ničím snadným, zvláště vzhledem k jeho vztahům vůči francouzskému prezidentu Chiracovi, německému kancléři Schröderovi a několika dalším představitelům unie. Nicméně Blair může podle Ekonomistu čerpat určité zadostiučinění z pomyšlení na to, že ve funkci možná vydrží déle, než celá řada jeho rivalů. Schröder pravděpodobně v září prohraje volby a nastoupí po něm Angela Merkelová, která je vůči Blairovým záměrům shovívavější než Schröder, nepopulární Chirac vydrží déle, ale rozhodně ne do období po volbách roku 2007 a na odchodu je nejspíš také lucemburský premiér Junker, který se proslavil výrokem, že Evropská unie není v krizi, nýbrž v hluboké krizi. Junker slíbil voličům, že odstoupí, jestliže odmítnou novou evropskou ústavu v referendu 10. července a tento slib by sám o sobě mohl postačovat k tomu, i proevropští občané Lucemburského velkovévodství hlasovali ne, takže během britského předsednictví unie bychom se mohli dočkat některých zajímavých věcí podle názorů Ekonomistu.
Štěpánka Čechová: Tolik informace od našeho spolupracovníka v Británii Milana Kocourka. Milane, díky, na slyšenou.
Milan Kocourek: Na slyšenou.
Fejeton Jana Pokorného
Štěpánka Čechová: A scénář Týdne v tahu teď velmi příznačně uzavře slibovaný fejeton Jana Pokorného. Autor se totiž zamyslel nad tím, že podnikatel Radovan Krejčíř už je týden v tahu.
Jan Pokorný: "Ministr vnitra František Bublan kritizuje policisty, že se při domovní prohlídce sídla Radovana Krejčíře chovali spíš jako při exkurzi. Neměl by se jim divit, jsou to taky jenom lidé, nevydělávají žádné horentní sumy a když vidí přepych, můžou pozapomenout na předpisy. Mimochodem, v téhle Krejčířově vile už jedna skupina na prohlídce byla. Před necelými třemi lety tam policisté našli čtyři miliony korun, cenné papíry a směnky za jednu miliardu a jak tehdy uvádět televizní pořad Klekánice, objevili i speciální legitimaci, která Krejčířovi umožňovala volný vstup do kanceláří Senátu.
No a v zadní stěně jedné ze skříní narazili na tejné dveře, které vedly do skryté podzemní místnosti. Před týdnem policistům u Krejčířů asi taky přecházel zrak, takže jim podnikatel utekl s lehkostí topného oleje. Policisté se asi zatím nevzpamatovali natolik, aby případ zevrubně analyzovali a je jasné, že hlava jednoho policejního prezidenta to nespraví. I když i tento Jiří Kolář věděl, v čem je riziko domovních prohlídek u bohatých lidí a jestli se policistům nezvýší pořádně platy, jednou jim nějaký ten Krejčíř upláchne. Jen tehdy, když si budou policisté užívat luxusu, neoslepí je nějaká stavbička s bazénem a krytem.
Ano, právě teď je ta správná chvíle, kdy by se měli poslanci dohodnout, že policistům ještě výrazněji přidají. Jestli to neudělají, může nový policejní prezident ručit jen za ty domovní prohlídky, které budou v řadových panelácích. Pohled na umakartové jádro policistu snad až tolik přeci neochromí. A jestli dostanou vyšší gáži, budou policisté Krejčířovi vděčni tím, že ho nechali utéct můžou nakonec přijít ke slušným penězům."
Štěpánka Čechová: Příští sobotu po 17. hodině pro vás budou opět připraveny rozhovory a informace o tom, co přinese týden následující. Příjemný poslech dalších programů Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.