Nové lákadlo egyptské Hurghády: Vyrazte do hor s beduíny

Egypt, to není jen moře. Zpestřit pobyt návštěvníkům oblíbeného letoviska Hurgháda výšlapem na nedaleké dvoutisícovky se snaží tamní beduínský kmen Maáza. Spolu s několika evropskými nadšenci připravili trekovou trasu po hřebenech a údolích pouštních hor v okolí. Měří 170 kilometrů a zvládnout se dá během deseti dnů, jak zjistil zpravodaj Štěpán Macháček.

Sluníčko, moře, bezstarostný život. A nízké ceny. Čeští důchodci se stále častěji stěhují do Egypta

Hana Vélová se rozhodla do Egypta přestěhovat po smrti manžela. A nic jí tu nechybí

Němci či Britové si na důchod kupují nemovitosti u moře ve Španělsku, čeští důchodci stále častěji vyhledávají Egypt, kde kromě sluníčka a moře také výrazně ušetří. Letovisko Hurgháda nabízí levné byty a přímé letecké spojení s českými městy. I proto se tamní česká komunita stále rozrůstá. S několika z nich si povídal zpravodaj Štěpán Macháček.

Na obchvatu kolem Hurghády nabírám časně ráno šejcha Mar'ího. Sjíždíme ze silnice a jedeme po písčité poušti asi 20 kilometrů do vnitrozemí až k prvním skalním stěnám. Šejch Mar'í je vážená hlava beduínského klanu Chušmán, který tuhle pouštní oblast obývá a který má novou trekovou trasu na starosti.

Beduínů ubývá

Bojím se, že za deset patnáct let, až tady šejch Mar'í nebude, tu už žádní beduíni nezůstanou,“ varuje můj společník zatímco mi vaří v jednom ze svých pouštních domečků čaj.

Beduínská kultura podle něj z okolí Hurghády mizí. Mladí odcházejí za pohodlným životem do města. Těmi šejch neskrývaně opovrhuje: „Snažím se to zvrátit. Chtěl bych, aby moji potomci zůstali pravými beduíny. Musí umět jezdit na velbloudu, rozdělat v poušti oheň. Dneska je ale jen málo těch, které by nezlákaly mobily, televize, kino a podobně.“

K tomu, aby beduíni neodcházeli, má přispět právě projekt trekové trasy, která vede územím Chušmánů.

Soukromá oáza

Šejch Mar'í mě vede žulovou soutěskou mezi úplně vyprahlými skalami. Jdeme po pěšině, kterou tady, jak říká, teprve nedávno vytvořil a která vede k jeho oblíbenému místečku.

Buduje na něm malý rezervoárek, který chce naplnit vodou, a kolem prý vysází pár palem – taková malá romantická oáza. A tady, obklopení žlutohnědými vysokými štíty, si povídáme o tom, jaká je vlastně pěší turistika v téhle skoro nepřátelské krajině.

„Bojím se, že za deset patnáct let, už tady žádní beduíni nezůstanou,“ varuje šejch Mar'í

Putování s příběhem

Když jdete s beduínským průvodcem, není to jen o samotné chůzi. Poví vám příběh o každém stromu, o každém kameni a vádí. Řekne vám příběhy, které nám vyprávěli naši dědové,“ vysvětluje šejch Mar'í.

Trasu beduíni dlouho hledali a zkoušeli, bez průvodce po ní ale zatím jít nejde

Momentálně trénuje šestici mladých beduínů, keří budou dělat horské vůdce. Musí to podle něj být lidé na úrovni a zdejší přírodu musí milovat tak jako on.

Nejlepší je vyrazit na trek v zimě, to znamená od října do dubna. Teď přes léto je to těžké – slunce strašně pálí, teploty jsou kolem 50,“ dodává.

Výšlap na střechu Egypta

Trasu beduíni dlouho hledali a zkoušeli, bez průvodce po ní ale zatím jít nejde. Možné jsou i zkrácené nebo lehčí varianty. Jde se nalehko, beduíni na konci každého dne dovezou do místa přenocování vodu a jídlo.

Poznejte Palestinu opravdu zblízka. Nová turistická Abrahámova stezka vás provede přes celý Západní břeh Jordánu

Abrahámova stezka končí v Hebronu, kde je podle tradice pohřben praotec Abrahám

Palestinský Západní břeh může být lákavým cílem pro pěší turisty. Tamní nadšenci dokončili značení takzvané Abrahámovy stezky. Je dlouhá 330 kilometrů a vede přes celé palestinské území od severu k jihu. Ubytování zajišťují po cestě beduíni ve svých stanech, vesničané v domech a ve městech ubytovny. Právě v těchto dnech se koná velký jarní přechod celé Abrahámovy stezky.

Po trase půjdeme kolem osamělých stoletých akácií, možná potkáme i pouštní zvířata. Na několika místech jsou starověké skalní malby a také pár jezírek, které by v téhle poušti málokdo čekal, popisuje šejk Ma'rí.

Součástí trasy je i výstup na horu Džabal Šájib, která je po Sinaji se svými 2200 metry druhá nejvyšší v Egyptě. A zajímavý je i římský pracovní tábor, odkud se vozila žula až do Říma. Ten také leží na trase treku.

S beduíny do hor

Na roli horského vůdce se těší i šejchův syn Umar: „Vždycky jsem rád lezl po těchhle horách, dvakrát jsem byl i na Džabal Šájib. Beduíni obecně mají pohyb po skalách moc rádi.“

Do října chtějí beduíni získat všechna povolení k provozování trekové trasy. Už teď je možné je kontaktovat přes webovou stránku projektu a domluvit si výpravu.

Spustit audio

Související