Poznejte Palestinu opravdu zblízka. Nová turistická Abrahámova stezka vás provede přes celý Západní břeh Jordánu

Abrahámova stezka končí v Hebronu, kde je podle tradice pohřben praotec Abrahám
Abrahámova stezka končí v Hebronu, kde je podle tradice pohřben praotec Abrahám

Palestinský Západní břeh může být lákavým cílem pro pěší turisty. Tamní nadšenci dokončili značení takzvané Abrahámovy stezky. Je dlouhá 330 kilometrů a vede přes celé palestinské území od severu k jihu. Ubytování zajišťují po cestě beduíni ve svých stanech, vesničané v domech a ve městech ubytovny. Právě v těchto dnech se koná velký jarní přechod celé Abrahámovy stezky.

Paní Zarífa právě přináší na stůl snídani. Na kulatém podnose je kostka tuhé smetany, med, bílý sýr, olivy, opečené brambory, křupavé chlebové placky a právě utržená rajčata a okurky – prostě palestinská venkovská snídaně.

„Neexistuje, abychom něco na snídani kupovali. Všechno máme z vlastní zahrádky,“ říká Zarífin syn Íháb a dodává, že lisují také vlastní olivový olej, mají ovce, kozy i včely.

Čtěte také

Takhle tady v přízemí rodinné vily hostí pocestné, kteří putují po Abrahámově stezce. Jsme ve vesnici Tukú nedaleko Betléma. A ze zápraží vily je krásný výhled do stále ještě zelené krajiny.

Palestinská pohostinnost

„Když sem turisté přijdou, složí věci, odpočinou si, a když chtějí, vezmu je na procházku po vesnici. Ukážu jim náves, starověké památky v okolí, povyprávím, co je zajímá,“ vypráví Íháb.

Poutníci na Abrahámově stezce jsou ubytováni v domácnostech místních obyvatel

Má skoro vystudovanou techniku a stejně jako jeho sourozenci mluví dobře anglicky. Kurz angličtiny si teď dělala i maminka Zarífa, aby se s hosty domluvila.

„K večeři jim připravím třeba nadívané vinné listy nebo domácí maftúl, to je takový palestinský kuskus,“ vyjmenovává. „Dělám také musachchan, to je palestinské kuře pečené s cibulí a se sumákem. A hostům nabízím také domácí cukroví.“

Čtěte také

Nocleh ve vile i u beduínů ve stanu

S prací to není v Palestině valné a přivýdělek za ubytování je vítaný. Podél Abrahámovy stezky jsou nasmlouvaná ubytování tak, aby bylo po každé etapě kde přespat. V pouštních úsecích to může být i u beduínů ve stanu.

„Když si otevřete webové stránky Abrahamovy stezky, najdete tam například informace o domácnostech, kde vás ubytují, včetně adres a telefonních čísel. Můžete si tam stáhnout mapy a jsou tam i kontakty na naše průvodce,“ říká mi Ghajda Rahílová z iniciativy, která stezku připravuje.

Krajina v okolí Hebronu

Jdeme kousek po trase, která vede po polní cestě značené bílým a červeným proužkem. Kolem se prostírá krásná, zelená, kopcovitá palestinská krajina.

Svoboda, jakou jinde v Palestině nezažijete

Podle Ghajdy se může na trasu vydat kdokoliv sám: „Prostě se rozhodnete, který úsek půjdete a zjistíte si o něm na webových stránkách informace – jestli je to úsek pouští, údolími nebo po rovině. Stáhnete si mapu a můžete vyrazit.“

Čtěte také

Lidi po cestě i stanují, i když žádná oficiální tábořiště tu nejsou. Stezka jde většinou volnou přírodou, a tak nehrozí, že si stan postavíte na něčím pozemku.

Abrahámova stezka

„Pěkné také je, že přejdete celou Palestinu, aniž by vás zastavovali na nějakém izraelském vojenském stanovišti či kontrole. Je to jediná cesta, po které se pohybujeme úplně svobodně,“ doplňuje Ghajda.

Kultura trekkingu

Krajina se na cestě rychle mění. Trasa vede od středomořských nížin s olivovými háji přes pouštní krajinu kolem Jericha a Mrtvého moře až po tuhle zelenou pahorkatinu u Betléma a Hebronu. Stezka také prochází kolem zapadlých klášterů a starověkých rozvalin.

Kultura trekkingu je podle Ghajdy v Palestině úplně nová. „Snažíme se ji pěstovat u mladé generace, stejně tak se snažíme mladým vštípit myšlenku poznávání vlastní země,“ dodává a jde s kolegyní Amírou zkoumat rozkvetlé kvítí podél cesty.