Ázerbájdžánská galerie pod širým nebem je stará desetitisíce let. Skalní rytiny v Gobustánu pocházejí i z pravěku
Ropa, skalní rytiny a bahenní sopky – takové je okolí Baku, hlavního města jihokavkazského Ázerbájdžánu. V pohoří Gobustán, několik desítek kilometrů na jih od metropole, najdete na 6 tisíc skalních rytin. Galerii pod širým nebem tam lidi tvořili od pravěku do středověku. Znovuobjevená byla teprve v polovině minulého století a dnes ji najdete na seznamu světového dědictví UNESCO.
S průvodcem Sejmurem stojím na úpatí pohoří Gobustán – u kamene, který má tvar velké mísy. Říká se mu gavaldaš, hudební kámen. Když se do něj totiž ťuká jinými menšími kameny, vydává zvuky podobné bubnu.
Archeologové a teď už taky turisté sem ale míří hlavně kvůli jiným kamenům. Ve zdejších skalách se skrývají pravěké rytiny, takzvané petroglyfy.
Od venuší po karavanu
„Nejstarší petroglyfy v této oblasti jsou z mladého paleolitu, přibližně 30 až 40 tisíc let staré,“ upřesňuje průvodce. Na Moravě z té doby máme Věstonickou venuši, v Ázerbájdžánu mají petroglyfové venuše.
„Ženy jsou tu zobrazené bez hlavy, mají jen krk, hruď a velké břicho. To znamená, že jsou těhotné. Byly symbolem plodnosti,“ vysvětluje Sejmur. Muže můžete v gobustánských skalách vidět, třeba jak před lovem tančí teď už tradiční ázerbájdžánský tanec jally.
Čtěte také
Kromě sebe samých tu pravěcí lovci a sběrači zanechali taky rytiny různých zvířat – jelenů, koz, divokých prasat… Ze starověku jsou tady zase římské nápisy a ze středověku pocházejí třeba rytiny karavany s velbloudy.
Bahno z nitra země
Teď si musím dávat pozor, protože ve skále, po které přecházíme, je vyhloubených několik děr. Podle Sejmura díry sloužily a vlastně i dál slouží k zachytávání dešťové vody. Skály Gobustánu ale jinak zůstávají vyprahlé. V polopoušti roste jen několik keřů a odolnějších stromů a z hory je taky výhled na Kaspické moře.
Místo k moři jsme ale se Sejmurem zamířili výš do hor, kde pořádně fouká. Tady už petroglyfy na skalách nehledáme, místo toho se blížíme k bahenním sopkám. Jsou to spíš takové mini sopky vystupující z pusté krajiny popraskaného šedého bláta.
Na světě je bezmála tisíc bahenních sopek, vypráví průvodce: „Jsou třeba v Turkmenistánu, Itálii, Rumunsku nebo ve Spojených státech. V Ázerbájdžánu jich máme 400 – hlavně na Apšeronském poloostrově, kde leží i Baku nebo právě městečko Gobustán. Většina z místních vulkánů je aktivní.“
Stačí škrtnout…
Před větrem se moc skrýt nedá, ale i přes jeho poryvy občas zaslechnu žbluňknutí. To když mini erupce udělá bublinu v mini kráteru a z bahenní sopky vyteče proud vody.
„Není to jen voda, ale směs metanu, ropy, bahna, minerálních solí a vody. Metan tlačí směs nahoru. A někdy se tekutina dá i zapálit zapalovačem,“ dodává Sejmur.
Ohňovou show ovšem protentokrát vynecháme, stejně jako koupel v bahenních jezerech, která se vytvořila okolo některých sopek. Přírodní zábal z bahna, které je bohaté na minerály a údajně má detoxikační účinky, tu místní doporučují podstoupit v teplejších dnech roku.
Související
-
Sestřelil Putin další letadlo? Analyzujeme, co se stalo s tragickým letem 8243 nad Čečenskem
Přiznejte vinu – žádá po Putinovi a spol. Ázerbájdžán. Tragický konec letu 8243 připomněl sestřelení malajsijského boeingu nad Donbasem před 10 lety.
-
Tisíce let staré věže ve Svanetii kdysi sloužily jako pevnosti, dnes do nich místní lákají turisty
Odlehlá Svanetie vysoko na Kavkazu, na gruzínsko-ruské hranici dodnes láká dobrodruhy. Dostat se tam po zemi vyžaduje hodně času a trpělivosti.
-
Nové lákadlo egyptské Hurghády: Vyrazte do hor s beduíny
Egypt, to není jen moře. Treková trasa po hřebenech a údolích pouštních hor v okolí Hurghády měří 170 kilometrů a zvládnout se dá během deseti dnů.
