Čelíme bezprecedentním krizím. Jednomyslnost je dnes v podstatě antidemokratické opatření, kritizuje Gregorová

Dvanáct hodin trval včerejší a částečně i dnešní summit lídrů států EU. Výsledkem je mimo jiné dohoda na tom, že Evropská komise připraví do června návrh úprav systému emisních povolenek, ale také nedohoda na uvolnění půjčky pro Ukrajinu. Vlivný bruselský server Politico komentoval výsledky summitu slovy, že summit konající se v době dvou válek v sousedství místo řešení ukázal jen bezmocnost Evropy. Vnímáte to také tak? A máte třeba podobné reakce od kolegů a kolegyň v Evropském parlamentu?

Čtěte také

Lehký nárůst cen pohonných hmot je pravděpodobný. Pro Evropu je důležitý americký plyn, říká ekonom Bureš

Domnívám se, že především půjčka Ukrajině byl obzvlášť důležitý moment. Hlavně kvůli tomu, že si ho opět především Viktor Orbán vzal jako nějaké své rukojmí, to bylo velké téma v Evropském parlamentu. Všichni moji kolegové, co nejsou ze strany Viktora Orbána, jsou extrémně naštvaní, protože už toho mají přiznaně dost, jelikož se tady skutečně bavíme o nějakém útlaku většiny, a to je opak demokracie.

A také z toho vyplynulo to, že se nakonec na té půjčce, respektive jejím krytí shodlo 24 zemí, v čemž tedy nefigurovalo ani Česko, ani Slovensko spolu s Maďarskem. A dává nás to takto na ten okraj, na který jsou všichni jenom naštvaní a už se s ním nebudou bavit.

A co se týče toho, že jste zmínil dvě války v regionu, respektive samozřejmě válka na Blízkém východě, která na nás může mít a má obří vliv energetický, ale potenciálně imigrační, tak mě trošku mrzelo, že se místo toho řeší systém ETS, ať už 1 nebo 2, protože Komise tam již v minulosti a nedávno dělala mnoho kroků.

Odložila spuštění ETS 2, ETS 1 funguje už mnoho let… Snížilo to emise, vliv na cenu to již nemá. Naopak Hormuzský průplav vliv na cenu má. A to je to, čím bychom se měli zabývat – reakcí na Trumpa, reakcí na Írán.

Ta dvě témata, o kterých jste mluvila, půjčka Ukrajině a ETS, probereme detailněji. Začnu ETS, tedy emisními povolenkami. Pokud bychom brali jako bernou minci veřejná vyjádření českého zástupce na summitu, tedy premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, mohli bychom získat dojem, že právě ETS bylo hlavním tématem summitu. Je to správný dojem?

Čtěte také

Vyspělejší Evropa nás teď bere jako černé pasažéry, posouvá nás to na Balkán, hodnotí Pojar

Nemyslím si, že to je vyloženě správný dojem, protože kromě Andreje Babiše to tam nikdo tolik netlačil. Myslím si, že ještě Itálie a Giorgia Meloni to zdvihaly jako problém, a samozřejmě klasicky opět i Maďarsko a Slovensko.

Nicméně Ursula von der Leyen nezávisle na tom představila nějaké návrhy změn. Připustila, že je nutné ho učinit trochu pružnějším, abych tak řekla, z hlediska nějakých poplatků ze sítě a přenos, daně a odvody a taky jaké jsou náklady na emisní povolenky, což by se mělo snižovat, protože ano, v tomto ohledu třeba Česko má náklady trochu vyšší, než je průměr cen elektřiny v EU.

Summit má být o urgentních věcech, ne o tom, co se může vyřešit v rámci jednání výboru Evropského parlamentu.

Ale toto je všechno něco, co se dlouhodobě řeší jako řekněme legislativní opatření. Navíc ten systém ETS 2 s tím počítal, počítá s tím, že se všechno může adaptovat, modernizovat na současné problémy. A summit podle mě má být o urgentních věcech, ne o tom, co se může právě vyřešit v rámci jednání výboru Evropského parlamentu.

Půjčka pro Ukrajinu

Druhým už dopředu hodně očekávaným tématem summitu bylo jednání o významné unijní půjčce Ukrajině, a to ve výši 90 miliard eur, tedy přes dva biliony korun. Představitelé EU ani jednotlivých členských států nedokázali přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby půjčku přestal blokovat. Souhlas s ní musí být jednomyslný. Maďarský premiér odmítá půjčku podpořit kvůli přerušení provozu ropovodu Družba. Jak je to, že Viktor Orbán dál blokuje tuto půjčku, důležitý moment pro celou EU?

Myslím si, že jak už jsem částečně zmínila, je to podle mě jedna z těch posledních kapek, kdy začnou možná i nějaké reformy v tomto směru. Nemyslím si, že bych ještě měla být tak optimistická a doufat…

Pardon, z pohledu někoho by to možná byl pesimismus, ale právě na to jsem se chtěl zeptat. Myslíte si, že to může být argument, který posílí snahy zrušit právo veta? 

Čtěte také

Konflikt na Ukrajině nelze vyřešit bez účasti Ruska. Trumpova dohoda je teď jediná přijatelná, říká Vondráček

Myslím si, že to započne nějaké hnutí a reformy. Jak víte, momentálně se v rámci nějaké zrychlené pomoci, respektive přechodných klauzulí dohodlo, že to půjčí 24 členských zemí. Nicméně jsou tam samozřejmě nižší záruky. I proto se tedy Česko nechtělo přidat k těm zárukám. Ale kdyby to bylo za celou EU, tak tento problém Česko v podstatě nemusí řešit.

A jak jsem už zmiňovala to napětí a vztek, navíc i kvůli tomu, že Viktor Orbán to podle některých dělá částečně kvůli své volební kampani, tak opravdu vnímám, že i lidé, kteří třeba z hlediska jednomyslnosti hlasování v Radě EU byli vždycky proti, teď už řeší, jak to udělat, aby to skoro byla jednomyslnost, ale nemusely se měnit zakládací smlouvy.

„Jednomyslnost irituje všechny“

Předsedkyně Evropské komise po skončení summitu zopakovala, že EU poskytne Ukrajině půjčku tak či onak. Je to správné vyjádření? Není to výraz, bez ohledu na všechny souvislosti, nerespektu vůči vůli jednoho státu? Pořád přece v tomto platí jednomyslnost. 

Ano, jednomyslnost v tom platí, ale právě toto je přesně příklad toho, kdy se domnívám, že lidem už končí trpělivost s chováním Maďarska a s tím, jak je to nastavené. Každý se bojí trošku otevřít zakládací smlouvy, protože by se na to najednou nalepilo mnoho požadavků, jak je změnit. Ale jednomyslnost v zahraničně-bezpečnostních otázkách v době, kdy čelíme opravdu bezprecedentním krizím, válce na hranici apod., irituje všechny.

Dává tím najevo, že demokracii prostě nepovažuje za vydírání většiny menšinou.

Nemyslím si, že to Ursula von der Leyen řekla diplomaticky, ale také si myslím, že tím dává najevo, že demokracii prostě nepovažuje za vydírání většiny menšinou, ale že to je naopak vůle většiny s přihlédnutím k právům menšin. A tak bychom se měli v demokracii chovat.

Čtěte také

Ursula von der Leyenová opět v čele Evropské komise? Nebyla žádná alternativa, míní europoslankyně Vrecionová

Na druhé straně právo veta logicky dává možnost menšině, aby to zablokovala.

Ano, samozřejmě. Nicméně projekt EU si nadesignovaly samy členské státy tak, aby je samozřejmě nijak neomezoval. Ale ve chvíli, kdy se projekt EU za padesát let proměnil natolik, že se od něj nyní očekává, že bude silným hráčem na mezinárodním poli a bude reagovat jedním hlasem, pak jednomyslnost nedává žádný smysl a je to v podstatě antidemokratické opatření, které si tam ty státy před desítkami let implementovaly.

Co summit Evropské unie ukázal o její aktuální geopolitické pozici a síle? Bude mít postoj Viktora Orbána zásadní praktické dopady na Maďarsko? A může ještě projít opatření Chat Control? Poslechněte si celý rozhovor.