Jourová: Maďarsko a Polsko se odklánějí od principů EU. Všichni za to platíme obrovskou cenu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eurokomisařka Věra Jourová

Proč Evropská komise odsuzuje nový maďarský zákon týkající se sexuální výchovy a osob patřících k LGBT komunitě? Podmíní komise čerpání dotací z unijních fondů dodržováním principů právního státu? A jak se Česko připravuje na své předsednictví Evropské unii? Vladimír Kroc se ptal místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.

Evropská komise chystá kroky vůči maďarskému zákonu, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoliv materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu nebo změnu pohlaví. Šéfka EK doslova řekla, že maďarský zákon proti LGBT je ostuda. Jak to vidíte vy?

Všichni opouštíme diplomatický slovník včetně mé šéfky paní předsedkyně komise, protože je to veliké překvapení, jak daleko Maďarsko došlo. V zásadě v zákoně dává něco jako rovnítko mezi homosexualitu a pedofilii, protože je to součástí zákona o ochraně dětí před pedofilií. Takže je to zákon, který může vyvolávat velice negativní emoce a reakce společnosti.

Čtěte také

V Evropě máme velice špatné zkušenosti s označováním nějaké skupiny občanů nějakou nálepkou, například tohoto typu. Myslím si, že reakce je potřeba, protože v minulosti, když se nálepkovalo, tak společnost nereagovala a vedlo to k velice špatným koncům.

Podle Orbána zákon chrání zájmy dětí, zaručuje práva rodičům a netýká se práv na sexuální orientaci dětí starších 18 let, takže žádné diskriminační prvky neobsahuje. Jaké je oficiální stanovisko České republiky?

Je zájmem Evropy chránit děti před pedofilií a před všemi hroznými věcmi, které na něj mohou číhat, ale tento zákon, tak jak tam zachází právě s menšinou leseb a gayů, evokuje, že tito lidé mohou být hrozbou pro děti a zdravý vývoj mládeže. Myslím si, že je potřeba vzít v potaz, jaký zákon má duch, jakou může vyvolat reakci ve společnosti. A k české reakci – premiér Babiš říkal, že si chce vyslechnout argumenty premiéra Orbána.

Sama jste přiznala, že se stav kolem vlády práva a evropských hodnot v Maďarsku a Polsku v poslední době zhoršuje. Řízení s Polskem začalo v roce 2018, s Maďarskem o rok později. Ani jedno ale nedospělo k výsledku. Proč?

Protože si myslím, že evropská pravidla nepředpokládala, že takové situace nastanou. Jsme připraveni na různé typy problémů v oblasti právního státu, které můžeme řešit přes řízení, která mohou skončit u soudu. Ale pokud jde o strukturální změnu v systému justice tak, jak jsme je viděli v Polsku od roku 2015, tak se situace může řešit i tím, že se spustí řízení podle takzvaného článku 7.

To je procedura, kdy členské státy sedí kolem stolu a je tam ten konkrétní stát a vysvětluje, proč udělal reformu tak, a ne jinak, a jaké tam jsou pojistky proti politizaci justice. Tahle procedura netěší vůbec nikoho, ani Polsko, ani Maďarsko, ani členské státy, ani mne.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související