Green Deal odsouhlasil největší český zemědělec Babiš. Evropské instituce slyší požadavky protestujících, říká premiér Petr Fiala

Protesty zradikalizovaných zemědělců v pondělí skončily, ale už pozítří nás čekají další demonstrace v evropském kontextu. Jak se díváte na nástroje, jako jsou blokády?

Žádné takové nástroje nevítám, protože si myslím, že nepřispívají k řešení problému. Nakonec i část zemědělců, která se účastnila protestu, ho označila za ukradený v tom smyslu, že cíle organizátorů byly jiné než pomoci zemědělcům.

Čtěte také

Z dnešního protestu nemám radost, jeho požadavky nejsou reálné. Jednáme s vládou, říká Ludvík z Agrární komory

Tím nechci snižovat problémy, které v evropské zemědělské politice jsou, které vyvolávají protesty prakticky v celé Evropě a se kterými je potřeba něco dělat. Česká vláda sama vede permanentní dialog se zemědělci a na některých řešeních spolupracujeme.

Současně vidím, a byl jsem toho svědkem i na poslední Evropské radě, mnohem větší vůli jednotlivých států v Evropské unii, ale i evropských institucí, upravit zemědělskou politiku, aby zemědělci byli schopni konkurovat produktům z jiných částí světa.

Vrátím se k tomu, co už jste řekl, že část protestujících zemědělců v pondělí odpoledne předčasně odjela z Prahy znechucena podobou protestu, kterého se ujali, jak jste tvrdil dopředu, proruské síly. Chápete to jako potvrzení vašich slov a jako vaše částečné vítězství?

Já bych to neoznačil za vítězství, ale je to potvrzení mých slov. Věděl jsem, proč to říkám. Nakonec profily lidí, kteří to organizovali, jsou veřejně známé.

Už ve čtvrtek jsem měl velké jednání za účasti ministra zemědělství s klíčovými zemědělskými asociacemi, ať už je to Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromých zemědělců, které se nepřipojily k pondělnímu protestu právě z důvodu nedůvěry v organizátory.

Naopak ve čtvrtek bude celoevropský protest, respektive napříč zeměmi, který bude, jak jsme byli ujištěni, spíše symbolický a do něj se třeba Agrární komora zapojí.

Důvody pro protesty

Navzdory tomu, že se od pondělních protestů Agrární komora distancovala, někteří členové se jízdy na Prahu zúčastnili. To by vláda jistě neměla podcenit.

Vláda to nepodceňuje. Opravdu rozumím některým důvodům pro protesty. Na jedné straně jsme v Evropě vytvořili silnou dotační podporu pro zemědělce, na druhé straně jsme začali zemědělské prostředí výrazným způsobem regulovat.

Řekl bych, že jsme ho přeregulovali, je tam strašně silná byrokracie a v poslední době začaly i na zemědělce dopadat zpřísněné požadavky, které vycházejí z ekologické politiky a ze stanovených klimatických cílů.

Do toho se však umožnilo řadě jiných regionů v rámci globálního prostředí dodávat do Evropy produkty, které jsou vytvářeny, vyráběny a produkovány v podmínkách, které takovou přísnou regulaci nemají. Takže najednou evropští zemědělci nejsou konkurenceschopní navzdory celému dotačnímu systému. A to je prostě špatně.

Důvody jsou odlišné. Ve střední Evropě řada států pociťuje dopad obchodu s Ukrajinou. Naopak velká část Evropy pociťuje problémy z obchodních dohod s jihoamerickými státy. Dohromady ale platí, co jsem řekl. Prostředí je přeregulované, přebyrokratizované a pro zemědělce se vytváří velmi složitá situace.

Protestující volali po odstoupení od Green Dealu. Pokud chce někdo zmírnit zelenou politiku, neměl by k tomu využít volby do Evropského parlamentu, které se blíží?

Nepochybně měl, protože Evropský parlament je ze všech evropských institucí nejradikálnější, i v ekologických otázkách. Mně to připadá trošku úsměvné, protože největší český zemědělec byl ten, kdo odsouhlasil Green Deal. Byl to Andrej Babiš ve funkci premiéra. Volání části zemědělců po zrušení Green Dealu je z tohoto hlediska úsměvné.

Čtěte také

Protestující zemědělci nejsou proti Green Dealu, tvrdí šéf Zemědělského svazu. Evropská komise zaspala, uznává europoslanec

Green Deal samozřejmě zrušit nejde, ale co je racionální, je upravit požadavky ekologické politiky, které dopadají na zemědělce, aby to bylo vůbec realizovatelné.

Řekl bych, že došlo k poměrně překvapivé věci. Velmi rychle na výhrady zemědělců reagovala Evropská komise a už provedla některé úpravy, které se týkají třeba určitých předpisů v oblasti hnojiv a tak dále.

Je zde skutečně situace, kdy evropské instituce slyší požadavky zemědělců a jsou připraveni něco udělat, protože se ukazuje, že se v některých oblastech šlo příliš rychle a příliš silně se regulovalo.

To je mimochodem jedna z věcí, kterou se opakovaně snažím na úrovni evropských orgánů zdůrazňovat. Nesmíme si stanovovat takové cíle, respektive nesmíme je realizovat takovými opatřeními, která snižují naši konkurenceschopnosti. Na to potom doplatí všichni.

„Jasná pozice“

Nedávno jste obdržel petici na podporu vládního postoje vůči Izraeli. Iniciovali ji přední čeští psychoterapeuti a podepsali ji například spisovatelé Tereza Boučková, Pavel Kosatík, režisér Václav Marhoul, kněz a profesor etiky Marek Orko Vácha, filantrop Jan Dobrovský nebo historik a novinář Petr Brod. Jde jim hlavně o to nedovolit, aby se osočovaly oběti. Jak se na to díváte vy?

Děkuji všem, kteří nás podpořili touto peticí. Já si myslím, že přestože postoj České republiky je někdy v mezinárodních diskuzích v této věci menšinový, tak je hrozně důležitý. Je potřeba neustále opakovat, kdo je oběť, kdo je útočník, kdo je agresor, kdo je viník. Nejen kvůli tomu, co se stalo, ale je to potřeba i kvůli možnému řešení.

Čtěte také

Běžná diplomacie nepomůže. Buď protivníka uplatíme, nebo ho budeme dál bombardovat, říká Romancov o útocích v Rudém moři

Pokud budeme žít v iluzi a budeme si myslet, že třeba Hamás reprezentuje Palestince a myslí to s nimi dobře, tak žádné dobré řešení nenalezneme. Útok na Izrael byl nesmírně brutální. Je potřeba si znovu připomenout, co se tam odehrávalo, jakým způsobem byli systematicky vyvražďováni úplně nevinní lidé.

Na to je potřeba adekvátně reagovat a pokud Hamás nebude zničen, tak nelze dospět k nějakému mírovému řešení a nebude to dobré ani pro Palestince. Česká republika má zde jasnou pozici, budeme ji držet dál a děkuji za tu podporu.

Tato petice byla reakcí na předchozí otevřený dopis českých osobností, kritizujících bezvýhradnou vládní podporu Izraele. Ten podepsali například duchovní Tomáš Halík, biskup Václav Malý, spisovatelka Radka Denemarková, bývalá ombudsmanka Ana Šabatová. Nemají pravdu signatáři výzvy, když říkají, že dobré přátelé, tedy i Izrael, můžeme kritizovat?

Můžeme kritizovat dobré přátelé a můžeme kritizovat klidně i Izrael. Nakonec Česká republika se prostřednictvím ministra zahraničí připojila k pondělnímu prohlášení ministrů zahraničních věcí Evropské unie, které vyzývá k silnějšímu humanitárnímu postupu, pokud jde o akci v pásmu Gazy.

Čtěte také

Přímá linka na Hamás. Proč se příměří peče zrovna v Kataru a co z toho šejci mají

Ale tady jde přece o něco jiného. Jsme svědky nové vlny antisemitismu, která zneklidňuje například spoustu intelektuálů, kteří nad tím přemýšlejí. Je to něco úplně neobvyklého. Prochází to i některými institucemi, o kterých bychom to neřekli, jako jsou třeba univerzity.

Sledujeme debatu ve Spojených státech v Evropě. Tady jde přece o to, jasně věci pojmenovávat a jasně rozlišovat mezi tím, kdo je v tomto případě oběť a kdo je viník.

Samozřejmě, že můžeme kritizovat i mezi přáteli, ale podle mě jde o mnohem podstatnější věc. To, co se v petici vytýká České vládě, není ve všech směrech pravda. My i na humanitární aspekt akce Izraelců v Gaze od počátku klademe důraz.

Jinými slovy, upozorňujeme na vysoké počty civilních obětí ze strany Palestiny.

Dobře, ale když hnutí Hamás používá civilisty jako štíty, když má svoje zásobárny zbraní a své vojenské akce dělá pod nemocnicemi a podobně, tak je samozřejmě velice těžké zabránit civilním obětem.

Je potřeba se snažit, aby jich bylo co nejméně a aby situace ve finále vedla k tomu, že jak Izraelci, tak Palestinci budou schopni žít v bezpečí. Toho není možné dosáhnout tím, že budeme ustupovat zlu a nebo že necháme Hamás dál řádit. Všichni jsme viděli a vidíme, k čemu to vede.

Čtěte také

Palestinci jsou v Izraeli lidé druhé kategorie. Kolik jich ještě musí zemřít? zlobí se knihkupec Mahmúd z Jeruzaléma

A ještě prosím nezapomeňme na jednu věc. Může se někomu líbit nebo nelíbit současná izraelská vláda, může mít tisíc výhrad, ale Izrael je demokratický stát. Je to jediná fungující demokracie v celém regionu.

Izraelská společnost sama dbá na to, aby všechno, co dělají, bylo v souladu s právem a s ohledem na všechna humanitární pravidla. I toto mějme na paměti. Samozřejmě, že bychom si všichni přáli, aby byl na Blízkém východě mír, aby Izrael nemusel dělat tuto akci.

Všichni apelujeme na Izrael, aby postupoval maximálně humánně a s ohledem na civilisty. To všechno je pravda, ale současně musí platit, že Izrael má právo se bránit. Má právo dělat akce, které zajistí bezpečnost civilistů a lidí, kteří chtějí normálně žít v míru, tak jako my.

Čtyři bloky místo jednoho

Vláda chce závazné nabídky na čtyři velké jaderné bloky. Dva v Temelíně a dva v Dukovanech. Proč jste poptávku na jeden blok nečekaně rozšířily na čtyři?

My jsme vypsali tendr. Byla to naše vláda, která ho konečně vypsala, protože kdyby to udělaly předcházející vlády, tak máme mnohem méně problémů s energetikou. Tendr jsme vypsali tak, že závazná nabídka byla na jeden blok, ale opce byla na další tři bloky.

Čtěte také

Vláda objednává jaderné bloky mimo rámec zákona. Tendr na Dukovany se stává napadnutelným, říká Míl

Když nabídky začaly být vyhodnocovány, tak se ukazuje, že sleva, která vyplývala z vybudování více bloků, je až překvapivá. To znamená, řekli jsme si po poradě z experty, že necháme zezávaznit nabídky, abychom potom mohli udělat skutečně dobré politické rozhodnutí.

Sleva, o které mluvíte, to je 25 procent na blok?

Já jsem tady velmi opatrný, protože nemohu moc prozrazovat z informací, které mám. V zásadě se dá říct, že ve finále bychom mohli postavit čtyři bloky za cenu tří, což je určitě něco, co musíme odpovědně zvažovat.

Zvlášť když víme, že potřebujeme jadernou energii do budoucna ze všech čtyř bloků. Takže my jsme si nechali zezávaznit nabídky. Nijak se neposune základní harmonogram. Do prázdnin budeme vědět, jaké jsou ceny a pak budeme vyjednávat dál s tím, kdo vyhraje tendr.

Budou protesty zemědělců dál pokračovat? Jak by měla vypadat česká polní nemocnice, která má být vyslána na pomoc obyvatelům Pásma Gazy? A co si premiér Petr Fiala slibuje od voleb do Evropského parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.