„Z Vesmíru vidíme pravdu.“ Družicové snímky slouží jako učebnice dětem i prestižním vědcům

Abychom porozuměli naší planetě, je nejlepší ji pozorovat shora. Dostaneme celkový obrázek – čistou fyziku z přístrojů. Data, která nikdo nemůže ovlivňovat a manipulovat například k politickým účelům. Nedají se falšovat. Na internetu se můžete dohadovat o všem, ale ze satelitu dostanete skutečné obrázky: vybombardované místo, vykácený les, povodeň, nárůst mořské hladiny... Nemůžete říct, že to není pravda.

Čtěte také

Satelitní data je čím dál snazší zneužít, upozorňuje etik. Jak sbírat data z vesmíru smysluplně?

Hodně satelitních dat je volně přístupných – teď ale záleží na tom, jestli jim rozumíme?

Každý si asi vybaví satelitní mapy, kde vidíte třeba město. Je to ale jenom část informací. Z vesmíru dostáváme mnohem víc toho, co očima nemůžete vidět. Třeba gravitační pole Země, a jak se mění v čase. Další příklady jsou deformace při zemětřesení, nebo jak se sopky nadouvají a splaskávají před erupcí a po ní. Je to zase něco, co není vidět na snímcích, ale co můžeme z vesmíru měřit. Z vesmíru přichází tolik informací, že si to nedovedete představit.

Jak z takových dat děláte vesmírnou učebnici?

Na jedné straně se snažíme vzdělávat vědce a profesionály, aby věděli, jak jim to pomůže v práci. Možná ještě důležitější je ale vzbudit zájem studentů o přírodní a technické vědy. Mělo by se s tím začínat už na základních a středních školách. Hodně lidí si nevybere přírodovědnou nebo technickou fakultu jen proto, že nedostali ten správný podnět jako děti, nebo jim to připadá příliš složité. Vesmír je perfektní způsob, jak zažít matematiku a fyziku v reálu a poznat, jaký má dopad na naše životy.

Jak se školní děti mohou dotknout vesmíru?

Co se týče Česka, asi před patnácti lety jsme spustili program zvaný české ESERO. Účastnily se ho možná už desetitisíce českých školních dětí. Ukazujeme jim fyzikální experimenty, obrázky z družic, astronomická pozorování a spoustu dalších věcí, které je podporují v zájmu o vědu.

Čtěte také

Země jako na dlani. Data z evropského družicového systému Copernicus využívají experti napříč obory

Vzpomínám si, jak před časem Karlova univerzita vybrala deset nejlepších žáků z českých škol a několik dnů byli na návštěvě v ESA. Dělali experimenty, zpracovávali satelitní data a snímky. Spojili jsme to dokonce i se sportem, jezdili na kajaku po jezeře. Je opravdu důležité, aby to bylo mnohostranné, aby do toho šli rádi.

Od roku 2025 právě univerzita Karlova vede celoevropskou akademii dálkového průzkumu Země. Jak to funguje?

Je to pro všechny univerzity v Evropě. Čeští studenti nejenomže mohou navštěvovat jiné školy, ale i navázat spolupráci do budoucna – aby měli víc pracovních příležitostí, aby mohli vytvářet mezinárodní týmy. Nemůžeme je připravovat na budoucnost jenom na regionální úrovni, ale čím dál tím víc je to mezinárodní a celoevropská věc.

V čem třeba čeští vědci vynikají v oblasti satelitního výzkumu Země?

Například znám české vědce, kteří nám velmi aktivně pomohli s gravimetry – měřením gravitačních dat pro misi GOCE a další. Nebo s měřením magnetického pole pro misi Swarm. Ale je mnoho dalších, kteří se zapojují do spolupráce napříč Evropou a světem, a jejich přínosu si velmi vážíme.